Jsou světla, která nevidíme: 13. listopadu si připomínáme Mezinárodní den nevidomých

Nikol Látalová 13. 11. 2022

Po Světovém dni zraku a Mezinárodním dni bílé hole přichází na řadu další významný den věnovaný zrakově postiženým lidem – na 13. listopad totiž připadá Mezinárodní den nevidomých. Tyto důležité dny mají za úkol přinášet osvětu o životech lidí potýkajících se s vadami zraku, jichž po celém světě žije přibližně 285 milionů, v České republice pak okolo 74 tisíc. Dnešní den tak patří všem lidem, kteří se s částečnou či úplnou vadou zraku již narodili, či k ní přišli v průběhu života vlivem úrazů, nemocí nebo stáří.

A proč zrovna datum 13. listopadu? Právě v tento den se totiž roku 1745 narodil Valentin Haüy, první učitel a vychovatel nevidomých dětí a zakladatel historicky prvního výchovného a vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Paříži. Svůj život zasvětil zlepšení kvality života nevidomých, věřil totiž, že i lidé s vadou zraku mohou být rovnoprávnými a plně funkčními členy společnosti. Haüy, který působil jako tlumočník na francouzském ministerstvu zahraničí a vedl i úspěšnou školu krasopisu, přišel na myšlenku zapojit nevidomé do společnosti asi v roce 1771, kdy byl v Paříži během náboženského pouličního festivalu svědkem zesměšňování skupiny slepců z místního ústavu. Rozhodl se proto osoby se zrakovým postižením vzdělávat, a zajistit tak jejich adaptaci na vybrané pracovní činnosti, které jim mohly zajistit obživu.

Následujících čtrnáct let strávil Haüy vytrvalým studiem dostupné literatury i společenských podmínek a tvorbou učebních pomůcek, především tzv. reliéfního písma. Za přispění Filantropické společnosti založil Valentin Haüy v únoru roku 1785 Institut pro nevidomou mládež, z nějž se za podpory krále Ludvíka XVI. stal o rok později Královský institut nevidomých dětí. Jeho účelem bylo studenty vzdělávat v různých oborech (například v dějepisu, zeměpisu, cizích jazycích i hudbě) a učit je ručním pracem, zejména předení a knihtisku. Haüyovi se díky jeho celoživotnímu úsilí podařilo změnit pohled většinové společnosti na lidi trpící zrakovým postižením a zlepšit jejich život v mnoha ohledech. Jedním z absolventů jeho školy byl i Louis Braille, pozdější vynálezce Braillova písma, jenž se v roce 1878 stalo mezinárodní metodou pro výuku ve školách pro nevidomé.

I v českých zemích můžeme nalézt několik výjimečných osobností, které se významně podílely na zlepšení a rozšíření péče o nevidomé lidi. Jedním z těchto významných tyflopedů 20. století  (tyflopedie je věda o výchově a vzdělávání osob se zrakovým postižením, o fyziologii a patologii zrakového ústrojí a o vadách zraku) je Antonín Alexandr Špička, učitel a pozdější ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně. Špička se výrazně podílel na vývoji speciálních učebních pomůcek pro nevidomé a hluchoslepé, například se mu podařilo adaptovat do českého jazyka německou verzi Lormovy dotekové abecedy.

Za zmínku ale také stojí jeho teoretická a publikační činnost, v níž propagoval nejnovější směry ve výchově a výuce. Jeho nejvýznamnější publikací je Výchova nevidomých dětí, v níž zpracoval různé způsoby výchovy malých dětí se zrakovým postižením a rozvíjel všechny formy přípravy na jejich samostatný život. Za první světové války, kdy byla činnost jeho ústavu dočasně přerušena, pokračoval Antonín Špička ve svém poslání a vyučoval osleplé české a bulharské vojáky ve vídeňském Ústavu pro nevidomé. Taktéž organizoval kolonii pro válečné slepce v Rakousku.

Na odkaz všech, kteří se nějakým způsobem zasloužili o zlepšení života lidí se zrakovým postižením, navázalo po celém světě mnoho nadací a organizací. U nás jsou nejaktivnější především nadace Leontinka, Okamžik a Světluška, nejvýznamnější sbírkou pořádanou na podporu nevidomých je potom Bílá pastelka, organizovaná Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR.

První ročník Bílé pastelky se uskutečnil v roce 2000 a datum jejího konání se inspirovalo datem Dne bílé hole, tedy 15. říjnem. Od roku 2020 je sbírka třídenní, letošní ročník probíhal od 10. do 12. října. V těchto dnech jste v ulicích téměř dvou set českých měst mohli potkat dobrovolníky s kasičkami převážně z řad středoškolských studentů, kteří za minimální částku 30 korun nabízeli k prodeji bílou pastelku či záložku s kalendářem. Letos se jim podařilo vybrat částku 3 956 908 Kč, která poputuje na dobré účely a podpoří například výcvik vodicích psů pro nevidomé či nácvik chůze s bílou holí.

Pokud jste však v této době přispět nestihli, ale chtěli byste, nemusíte čekat až do příštího konání fyzické sbírky. Na projekt Bílé pastelky lze totiž přispívat celoročně, například pomocí dárcovské SMS. A kdy je vhodnější chvíle na pomoc nevidomým, než právě dnes, na jejich mezinárodní den?

Autor: Nikol Látalová


O tom, jak funguje organizace provozovaná zrakově postiženými si můžete přečíst v jednom z našich předchozích článků.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroje: florence.cz, apogeum.info, lorm.cz, bilapastelka.cz
Foto: epochaplus.cz, museelouisbraille.com, apogeum.info, irozhlas.cz