Káva patří mezi deset nejvíce obchodovaných komodit světa a většina z nás si bez šálku kávy nepředstaví jediné ráno. Málokdo však ví, že její nejoblíbenější a nejvyužívanější odrůdě hrozí vyhynutí. Avšak díky výzkumnému týmu z Kew pod vedením Aarona Davise o chuť milované kávy nemusíme přijít. Po sto letech totiž vědci objevili staronovou odrůdu kávovníku, jehož chuť nerozeznají od Arabiky ani odborníci.
Již v roce 2012 výzkumný tým Královských botanických zahrad v Kew ve Velké Británii pod vedením doktora Aarona Davise informoval o tom, že nejvyužívanější a nejoblíbenější rostlina kávovníku je v ohrožení a bez okamžitého věnování pozornosti tomuto problému hrozí jeho vyhynutí. Tým vědců se tehdy rozhodl pomocí počítačového modelování změny klimatu v kávovém pásmu v Etiopii zjistit odolnost zdejších divokých (původních) kávovníků vůči měnícímu se klimatu po zbytek století.
Konkrétně se jedná o arabský kávovník, který se zde vyskytuje a který má právě zde také svůj původ. Výsledky, jež udávají, že se do roku 2080 může v Etiopii až o 85 % snížit počet míst vhodných pro růst divokých kávovníků, vzbudily u mnohých, zejména pak v kruzích kávového průmyslu, snahu začít tento problém řešit. Jedná se navíc o nejoblíbenější a nejvyužívanější druh kávy na světě představující až 70 % světové komerční produkce kávy, která se dnes pěstuje na kávových plantážích především v Kolumbii a Brazílii.
Změna klimatu však nepředstavuje jediný problém existence těchto kávovníků. Dalšími faktory, které do počítačového modelování nebyly zahrnuty a které mohou být také zničující, jsou odlesňování horských lesů v Etiopii a Jižním Súdánu, přirozeném místě arabských kávovníků, škůdci a nemoci a vůbec jakékoliv narušení přirozené vegetace v tomto klimatickém pásmu.
A jestliže se nacházejí v ohrožení divoké odrůdy kávovníků ve svém přirozeném prostředí, o to více se pak negativní změny mohou dotknout komerčních káv pěstovaných na plantážích. Ty prokázaly sotva 10% genetickou rozmanitost, kterou alespoň z části mohou nabídnout divoké kávovníky. O to více je tedy pravděpodobná jejich náchylnost na vlivy změn klimatu i vlivy škůdců, chorob a podobně. Hledání nenapomáhá ani fakt, že teprve donedávna se vědělo jen málo o onom arabském kávovníku. Například až v 19. století se zjistilo, že má tento kávovník etiopský původ a ne arabský, jak napovídá klamně název.
Káva nese jméno po oblasti Kaffa, která se nachází v Etiopii. Odtud rostliny pocházejí a dodnes tu kávovníky rostou. (Zdroj: seznamzpravy.cz)
Jak lze tento problém řešit?
Důležité je, že kávový průmysl vzal tuto výstrahu vážně a rozhodl se zakročit. Výzkumný tým z Kew v čele s Aaronem Davisem urazil již 25 000 kilometrů po Etiopii, aby navázal kontakty s tamními farmáři kvůli získání potřebných informací, prozkoumal terén a porovnal teorii s praxí a mimo jiné zahájil spolupráci s etiopskou vládou. Jako jednou z variant se jeví například přesun pěstování rostlin kávovníků do vyššího podnebného pásu, neboť místa, která jsou nyní pro pěstování kávovníků nevhodná, mohou být za pár let v opačné pozici a lze jich využít.
Ačkoli existuje přes sto dvacet druhů divokých kávovníků, k pěstování a zpracování se využívají pouze dva – již zmíněná Arabika jako nejoblíbenější a Robusta, která se využívá spíše pro instantní zpracování a není tak chutná. Nabízí se tedy otázka, proč se nevyužije jiný ze sto dvaceti druhů? Najít vhodný druh kávovníku, který by byl odolný, nesl dostatek plodů a ještě ke všemu splňoval vysoké nároky kladené na chuť, není vůbec snadné, jak ostatně sám udává Davis pro BBC. „Většina divokých druhů kávy buď nechutná příliš dobře nebo produkuje malé plodiny. Existují druhy, které mají potenciál, ať už samotné nebo jako součást šlechtitelských programů. K důležitým objevům však nedojde přes noc.“
Mimo to existuje ještě třetí druh kávovníku, který je dnes také využíván, ale protože chuť plodů není nikterak zajímavá, stejně jako odrůda Robusta slouží spíše k roubování s dalšími odrůdami, neboť se vyznačuje odolností nejen vůči škůdcům, ale také dalším vnějším vlivům, čehož je zapotřebí dosáhnout u jiných méně odolných druhů.
Po celém světě se denně vypije přes dvě miliardy šálků kávy denně. Spotřeba kávy tak za posledních patnáct let vzrostla téměř o 50 %. (Zdroj: bbc.com)
Nová naděje ze Sierra Leone
Nyní vědci z Kew ve spolupráci s francouzským výzkumným ústavem Cirad a University of Greenwich potvrdili, že objevili v západní Africe staronový druh kávovníku, který považovali mimo Pobřeží slonoviny za vyhynulý. Nápoj připravený z plodin této rostliny se vyznačuje velmi podobným chuťovým profilem jako je tomu u nejoblíbenější Arabiky.
Ovšem tím stěžejním atributem je skutečnost, že tento kávovník by se měl dát pěstovat na místě o 6 °C teplejším a je tak připraven čelit klimatickým změnám. „Najít divokou kávu, která chutná skvěle a je tolerantní k teplu i suchu, je svatý grál pěstování kávy,“ řekl Davis, vedoucí výzkumu kávy v Královské botanické zahradě v Kew, který ovšem uvedl, že ke znovuobjevené rostlině přistupovali skepticky.
Káva Stenophylla byla pěstována asi před sto lety v Sierra Leone, kde byla také znovu objevena. Příjemným překvapením tak bylo zjištění po ochutnávce připraveného vzorku této kávy. Asi 80 % odborníků, kteří měli rozpoznat rozdíly mezi kávami Stenophylla a Arabika, vůbec žádný rozdíl nezaznamenali. V tomto důsledku se letos vysadilo několik rostlin tohoto druhu kávovníku pro další zkoumání. Již teď však představuje velkou naději pro kávový průmysl.
Během pěti až sedmi let se tak může stát výběrovým produktem, následně pak běžnou součástí našich dnů, jak jsme koneckonců zvyklí díky dokonalé chuti Arabiky.
Autor: Karolína Bartoňková
Společně s velkou oblíbeností kávy souvisí i velké množství odpadků. Tento problém si dává za cíl vyřešit skvělý projekt českých studentů Jedlý kelímek, o kterém vás informoval náš redaktor Lukáš v tomto článku.
Zdroje: bbc.com, wave.rozhlas.cz, seznamzpravy.cz, admiralmarkets.com, kavarnik.cz
Obrázky: bbc.com, google.com
