Spadané listí ze stromů už nemusí nadále sloužit jako nevyužitý odpad. Ukrajinský student Valentyn Frechka dokáže z listí zpracovat papír a nepotřebuje tak k výrobě dřevo. Jedná se o ekologičtější a levnější technologii, díky které dokáže vyrobit z listí obaly, tašky nebo kartony. Pro tisk na papír je tato metoda výroby zatím nevyhovující, ale i to chce do budoucna Frechka změnit. Se svým projektem vyhrál v Keni i na olympiádě Genius v USA.
Valentyn Frechka se zabývá alternativní variantou výroby papíru od roku 2017, kdy mu bylo 16 let. Od té doby vymyslel ekologickou technologii, o kterou už mají zájem například v severských státech Evropy. Drcením nejprve vznikne z listí vláknina, která se postupně mletím a praním přemění na tekutou buničinu. Dále přichází zahušťování škrobem a následné sušení.
Nejklíčovější složkou je celulóza, která je ve spadaném listí obsažena z 60 až 80 %, což je ideální pro výrobu papíru. „Abychom získali jednu tunu čisté celulózy, musíme zpracovat dvě tuny spadaného listí. Tato tuna vlákna nás bude stát 450 $, zatímco stejné vlákno vyrobené ze dřeva bude stát nejméně 650 $. Je to podstatný rozdíl,“ uvádí Frechka pro noviny Kyiv Post. Dále dodává, že pokud svět každý rok pomocí jeho technologie vyprodukuje 10 000 tun papíru, zachrání tak 2 % lesů, které jsou káceny právě pro výrobu papíru.
Během likvidace spadaného listí navíc vznikají škodlivé látky, které končí v ovzduší. Tím, že se listí využije na výrobu papíru, se sníží množství emisí skleníkových plynů. „To je naše globální mise, rozšířit tuto myšlenku po celém světě, a tím snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře,“ sdělil Frechka
Papír vyrobený ze spadaného listí připomíná svou strukturou a barvou papír recyklovaný, proto se hodí spíše jako balící materiál či na výrobu ubrousků, toaletního papíru, krabic od vajec, eko pytlů a květináčů. I přesto, že se na něj dá psát a kreslit, je tento druh papíru méně odolný a náročnější na bělení, proto se nehodí například do tiskáren. Frechka chce však i tyto limity v následujících letech ekologicky překonat.
Autor: Šárka Mazurková
Jak ulevit planetě využitím něčeho, co by jinak skončilo v kontejneru, se zabývá i Erik Bartoš, který vyrábí batohy z nepoužitých zbytků lina.
Zdroj: kyivpost.com, facebook.com/CT24.cz, flowee.cz, prima-receptar.cz
Foto: bioukraine.org, twitter.com/euromaidanpress
