Nová slitina odborně označována jako CCAS, ze zkratek užitých prvků, tedy kobaltu (Co), chromu (Cr), hliníku (Al) a křemíku (Si), má vlastnosti, které ji přímo předurčují k používání do kostních implantátů. Stejně jako lidské kosti je tento materiál současně velmi pružný a mimořádně odolný vůči opotřebení. Na výzkumu a objevu tohoto unikátního kovu spolupracovali odborníci z japonské Univerzity Tohoku a Japonské agentury pro atomovou energii s českými vědci z Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky (AV ČR).
„Slitinu připravili v Japonsku. My jsme zajišťovali především měření její pružnosti,“ popisuje Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR, jeden z autorů objevu. „Naše světově unikátní zařízení přesně měří extrémně malé deformace. Pro představu, k zatížení materiálu při testech jsme používali ultrazvukové vlny,“ dodává Seiner.
Dnes používané slitiny jsou sice odolné a pevné, ovšem chybí jim flexibilita. To může způsobovat zdravotní komplikace, které se nejčastěji projevují degradací okolních kostí. Typickým důsledkem je pak osteoporóza, onemocnění kostí vyznačující se řídnutím kostní hmoty a její zvýšenou křehkostí. Slitina CCAS vykázala během testování v Ústavu termomechaniky AV ČR až 17% ohebnost, kdy se po zátěži vrátila bez deformace do původního tvaru. To je dvojnásobná hodnota oproti dnes používaným materiálům na bázi niklu, který navíc u některých pacientů způsobuje alergickou reakci.
„Naše slitina je ze všech materiálů vyvíjených za účelem kostních náhrad nejblíž tomu, jak se chovají skutečné kosti,“ shrnul význam objevu Seiner. V budoucnu tak může nahradit dnes v ortopedii běžně používané materiály a zmírnit tím obtíže, které pacientům implantáty způsobují. Na samotné používání slitiny CCAS v medicíně si ale budeme muset ještě počkat. Čeští i japonští vědci mají v plánu její vlastnosti nejprve detailně prozkoumat a popsat.
„Je potřeba, aby prošla regulérním klinickým výzkumem,“ připomíná Seiner. „Je před ní celý proces, na jehož konci se bude moci zařadit mezi běžně používané materiály kostních náhrad,“ uzavírá Seiner.
Autorka: Anna Weidenhöferová
Lidské tělo a jeho fungování je stále jedna velká záhada. Důkazem je i neznámá část lidského těla, který objevili švýcarští vědci a o kterém si více můžete přečíst v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: AV ČR
Foto: Pixabay
