Mít se blaze
Jako umět chodit po provaze
Cítit slunce
Bosy našlapovat po rozkvetlé louce
Vše věnovat té snaze
Dojít vytyčeného cíle a být stále v rovnováze
Mít ambice, touhy a přání
Je správné
S pokorou však nakládat bez váhání
A nebýt člověk, co nad city druhých jen tak rukou mávne
Jsme všichni lidské bytosti, které se podporují, respektují a rozdávají radosti
A i když nás někdy temno přemůže, víme, že to vše zvládneme i bez zlosti a trny opadají z růže.
Autor: Alice Dušková
Foto: Hana Řeháková
