Indo-kanadská autorka bestselleru Mléko a med Rupi Kaur představila světu v roce 2017 svou druhou poetickou sbírku s názvem Květy slunce. Po dvou letech se sbírka objevila i na českých pultech.
Skládá se z básní a próz, které jsou doplněny minimalistickými ilustracemi, jež vytvořila sama autorka. Právě ty dodávají celkovému konceptu jemný ráz. Kniha je rozdělena na pět částí: vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět. Každá část se zaměřuje na různé oblasti ze života. Typickými tématy jsou migrace, dospívání, ženství, oslava mateřství a láska k druhé osobě. Jako i u předešlé knihy se zde objevují signifikantní znaky autorčiny tvorby, a to chybějící interpunkce a malá písmena.
Při čtení této knihy je potřeba větší pozornost, jelikož básně jsou velmi hloubavé a oči je musí více registrovat. Květy slunce jsou velice autentické a odrážejí autorčin pohled na svět. Autorka skrze básně prozrazuje více o svém skutečném životě a těžkostech v něm. Více nás seznamuje se svou skutečnou tváří, původem a svými myšlenkami. Popisuje hluboký vztah s matkou a také skutečnost po emigraci do Kanady.
V porovnání s knihou Mléko a med se Květy slunce snaží více navrátit ke svému vnitřnímu já a k osobnímu růstu. Zkrátka k tomu pozitivnu. Zaměřují se více na rodinu a uctívání jejích kořenů. Zatímco Mléko a med doprovázelo čtenáře tématem feminismu, ženskosti, sexuality, násilnosti a ztráty milovaného člověka, v této sbírce je větší zmatek v citech, v cítění a náladách spojených s ženským bytím. Je tedy větší pravděpodobnost, že se mnoho žen a dívek ztotožní více s básněmi první sbírky.
I obálka knihy se velmi liší. Mléko a med je temnější a depresivnější, zatímco bílá obálka s barevnými květinami už na první pohled vzbuzuje pocit začátku něčeho nového. Společné však obě knihy mají to, že jsou psány volným veršem a k rýmování slov vůbec nedochází. A také to, že se v některých slovech čtenáři najdou a dotknou se jejich duše.
Květy slunce v mé osobě zanechávají pocit, že se snažím více bloumat nad svou vnitřní podstatou a svými kořeny. Jednoduše mě to nutí přemýšlet nad sebou samotnou a mým postojem k sobě. Spousta veršů se mě dotkla, ale v hlavě mi utkvěl zcela obyčejný verš, který zní:
„k čemu jsem dobrá když podstrojuji cizím a zanedbávám ty kteří mě živili“
Podle mého názoru je kniha Mléko a med zajímavější svými kontroverznějšími tématy, ale na druhou stranu Květy slunce jsou ideální pro lidské uvědomění si a pochopení se. Tuhle knihu doporučuji číst v klidu s prázdnou myslí, abyste všechny autorčiny myšlenky zvládaly nasát.
Autor: Nela Kadlečíková
Foto: Nela Kadlečíková
