Následky klimatické změny již nyní velice ovlivňují náš každodenní život. Prokazatelně jsou se změnou klimatu už dnes spojeny věci, které se nám nelíbí – záplavy, intenzivnější a častější hurikány, tornáda v místech, kde dříve byla neznámým pojmem, periodická období sucha a podobně. Ačkoliv budou následky pro různé oblasti odlišné, je jisté, že život ztíží v rozsahu desetiletí všem. Nehodlám zacházet do každodenně vystavovaných úkazů, jelikož nám jsou většinou jasné, chtěl bych se spíše zaměřit na některé pojmy spojené s následky, které už tak často probírané nejsou.
Krize biodiverzity
Biodiverzita znamená různorodost živých organismů na Zemi. Ty vytváří samostatné ekosystémy a některé z nich jsou velice křehké. Lidská poptávka po zemědělské půdě a přírodních zdrojích značně znečišťuje a likviduje prostředí a způsobuje skon zástupců rostlin a zvířat. Dle studií do konce desetiletí vlivem klimatické změny a ztráty habitatu může vymřít až polovina všech druhů. To by mělo enormní dopad na lidskou společnost. Nejenom, že bychom ztratili různé přírodní zdroje nebo přišli o mnoho druhů jídel, biodiverzita je základem pro správný chod přírody jako takové. Zadržování a filtrování vody, tvorba půdy a ochrana před extrémním počasím jsou neodmyslitelnou součástí a jejich ztráta by nám život neulehčila.
„Příroda se přizpůsobí a najde si jinou rovnováhu, která může trvat další desítky nebo stovky tisíc let. Evoluce půjde dál. Kdežto když zničíme některé druhy rostlin a živočichů, je změna nevratná,“ uvedl Pavel Nováček.
Metan v tundrách
Metan je hlavní složkou zemního plynu a následně skleníkových plynů. V atmosféře ho je sice méně než oxidu uhličitého (CO2). Ovšem metan má po dobu dvaceti let od vypuštění až 25krát větší schopnost vázat teplo než CO2. Dle studií způsobuje přes jednu třetinu globálního oteplování způsobenou skleníkovými plyny. Hlavním zdrojem je zemědělství a spalování fosilních paliv, uniká však i při zpracovávání ropy a zemního plynu.
Státy se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise metanu o třicet procent. Myšleno to je však jenom z lidské činnosti. S globálním oteplováním přichází ale ohledně metanu větší problém: kvůli vyšší teplotě taje permafrost (stále zmrzlá půda) nacházející se v tundře. Pod ním se nachází veliké množství metanu a oxidu uhličitého nahromaděného v minulosti. Ty se následně uvolní a rozptylují se do atmosféry. Čím více permafrost bude tát, o tím intenzivnější fenomén půjde.
Nárůst přízemního ozonu a znečištění ovzduší
Ozonu je přece potřeba více, nebo ne? Často se mluví o ozonové díře a právě nedostatku ozonu v atmosféře. Bohužel se tolik nemluví o takzvaném přízemním ozonu. Ozon, který se nachází ve stratosféře (10–50 km nad povrchem) slouží k zachycování ultrafialového (UV) záření a jeho funkce je tedy důležitá. Na rozdíl od tohoto ozonu se ten přízemní nachází v troposféře (v mírném páse do jedenácti kilometrů, to se ale liší dle zeměpisné šířky). Jde o jednu z hlavních složek znečištění ovzduší ve formě smogu. Látka nemá zdroj samotný, vzniká teprve reakcemi s jinými látkami, především oxidy dusíku a těkavými organickými látkami.
Množství přízemního ozonu značně ovlivňuje meteorologické děje. Koncentrace stoupá při vyšších teplotách a větším množství UV záření. Naopak klesá při zvyšující se vlhkosti vzduchu. Na člověka má nežádoucí účinky, způsobuje různá onemocnění dýchací soustavy, zhoršení astmatu a má silně dráždivě účinky na oční spojivky.
Evropská snaha o ekologičnost: Green Deal
Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu je velkorysý a někdo může říci i naivní plán, který má řešit hrozbu a následky klimatické změny. V roce 2019 Evropská Unie odsouhlasila, že do roku 2050 bude prvním klimaticky neutrálním regionem. Hlavním cílem Zelené dohody je snížit emise skleníkových plynů a podpořit ekonomická odvětví tak, aby nebyla vázaná na spotřebu surovin.
„Zelená dohoda pro Evropu je plán, jak zajistit udržitelnost hospodářství EU. Toho dosáhneme tak, že ve všech oblastech politiky přeměníme klimatické a environmentální výzvy v příležitosti a zajistíme, aby byl tento přechod inkluzivní a spravedlivý pro všechny,“ zní na stránkách komise EU.
Obsahuje politiku, která se dotýká všech oblastí průmyslu, dopravy a přírody. Prostřednictvím sázení stromů, snižováním užívání pesticidů nebo rozšířením ekologického hospodaření chce ochránit přírodu. S tím je spojena snaha udržitelného zemědělství. Zde chce změnit většinu dosavadních praktik potravinářského průmyslu ve vizi zlepšení kvality a udržitelnosti.
Hlavním záměrem je zavedení čisté energie. Využíváním pouze obnovitelných zdrojů jako voda, vzduch nebo biomasa chce snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent. Investice do nových a lepších technologií má zajistit i vypořádání se s již vzniklou škodou. Ekologický přístup zahrnuje politiku o recyklaci, snižování odpadu a vyhazování potravin.
Mnoho států Evropy, stejně jako celého světa, si uvědomuje potřebu Zelené dohody a myslí si, že současný běh hospodaření není udržitelný. Je to velice ambiciózní plán, který bude vyžadovat nejenom velké množství peněz, ale i naši podporu a pomoc. Nejdůležitější je samozřejmě účast států jako USA, Čína nebo Indie, které jsou největšími ekonomikami světa a mohou tak nejvíce změnit. I přes velkou podporu se stále nachází na vysokých pozicích lidé, kteří jsou v tomto ohledu skeptičtí a budoucnost v dohodě nevidí.
„Já si myslím, že i když to bude těžká cesta, měli bychom se o ní alespoň pokusit. Když už jsme prošili cestu industrializace, můžeme ostatním zemím a regionům ukázat i cestu deindustralizace,“ sdělil Pavel Nováček
Autor: Jonáš Maixner
První část série o ekologii, ve které řešíme rozdíl mezi globálním oteplováním a klimatickou změnou a její důvody, si můžete přečíst zde.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: chmibrno.org, cdc.gov, ec.europa.eu, earthjustice.org, ecologi.com
Foto: 3pol.cz, skyscrapercity.com, svetobeznik.info, idnes.cz
