Česká ornitologická společnost vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní. Stala se tak teprve třetím dravcem, který titulu dosáhl. Tohoto nejhojnějšího evropského dravce Češi často přehlížejí, ačkoliv se jedná o skutečně zajímavého a dokonale přizpůsobivého ptáka. Jinak plachý druh se vyplatí pozorovat při plachtění nebo lovu, při těchto činnostech totiž káně patří mezi ptačí premianty. Právě k pozorování běžných ptačích druhů nyní ornitologové vyzývají nejvíce.
Ptáka roku vyhlašují ornitologové především za účelem představení hojných ptačích druhů naší krajiny. Chtějí tak veřejnosti ukázat všechny krásy, které se v korunách českých stromů schovávají. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ říká k udělení titulu ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.
Titul ptáka roku přebírá káně od dosud úřadující jiřičky obecné. Zajímavé je, že dravec získává pomyslné žezlo teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. „V roce 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský. Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káni to ale neplatí, žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,“ vysvětluje Petr Voříšek, který je autorem odborných publikací o káni od České ornitologické společnosti.
Tajemstvím úspěchu kání, které jsou nejrozšířenějším dravcem Evropy, je jejich dokonalé přizpůsobení v krajině pozměněné člověkem. Káně si totiž vyvinuly skvělé strategie, jak v moderním světě nejen přežívat, ale i prosperovat. „Podle posledních odhadů hnízdí v Česku jedenáct až čtrnáct tisíc párů kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 % území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější. A právě v tom je výjimečná. Káni se opravdu daří dobře přežívat a má k tomu skvělé strategie,“ vysvětluje Voříšek.
Široká křídla kání jsou skvělá k plachtění a využívání vzdušných proudů. To káním především šetří energii. Lidé mohou tyto dravce nejčastěji pozorovat právě při kroužení vysoko nad krajinou, které je doprovázené charakteristickým mňoukavým zpěvem. Tím si káně značí hranice svého teritoria. Další výhodou kání je také způsob, jakým tráví potravu. To jim umožňuje absorbovat ze stejného množství potravy více živin a oproti jiným dravcům si tak vystačit s menším množstvím kořisti.
Káně jsou také skvělým pomocníkem v boji proti přemnoženým hrabošům. I z toho důvodu by se drobní hlodavci neměli trávit. Tím totiž hrozí, že jed pronikne i do těla dravců, kteří se hraboši živí. Velké množství hlodavců na polích přitom káním prospívá, a právě zemědělci toho mohou využít. „Kromě povláčení pole, abychom hrabošům zahrabali nory, jsme také zatloukli na celé ploše několik desítek bidýlek. V souvislosti s hraboši jsme díky káním zaznamenali jen zanedbatelné, akceptovatelné škody,“ pochvaluje si spolupráci s dravci ekozemědělec Martin Hutař.
Ty, kteří chtějí zjistit více o ptáku roku a zároveň pomoci české přírodě, vybízí Česká ornitologická společnost ke sledování dravců. „Všímejte si kání, pozorujte je a vkládejte informace do databáze birds.cz. Nejenom vzácné a ohrožené druhy stojí za naši pozornost. Naopak, běžné druhy mají zásadní význam pro fungování ekosystémů, a právě díky nim dostáváme včasné signály o tom, co záhy ohrozí i druhy méně běžné,“ žádá veřejnost Voříšek.
Autor: Tereza Stará
Lidé ptáky pozorují ve velkém, a dokonce zaznamenávají i jejich rekordy. Od roku 2020 drží nový rekord v nejdelším letu bez přestávky břehouš rudý.
Foto: ekolist.cz, nature-photogallery.eu
