Jan Pavel II.: Papež, který změnil dějiny

Václav Ágh

Dnes by oslavil 99 let Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Józef Wojtyła, který byl polským katolickým duchovním. Nejdříve se stal pomocným biskupem, pak také arcibiskupem krakovským, kardinálem a od roku 1978 byl po 455 letech zvolen prvním neitalským papežem, navíc z komunistické země. Jeho život a jeho postoje stojí v tento den za připomenutí.

Karol Józef Wojtyła se narodil 18. května roku 1920 ve Wadowicích do rodiny armádního důstojníka Karola Wojtyły staršího a jeho ženy Emilie. Rodiče se seznámili ve městě Bielsko-Biała, které leží na úpatí Slezských a Malých Beskyd.

Jeho dětství bylo poznamenáno tragickými událostmi. V devíti letech mu zemřela matka a poté také jeho bratr, ke kterému měl Karol velmi blízko a jeho smrt ho podle výpovědí zasáhla mnohem více než matčina. Víra mu toto trápení pomohla překonat, svátost biřmování, neboli „svátost uvedení do křesťanského života“, přijal Karol Wojtyła ve svých osmnácti letech, 3. května 1938. Tak začal jeho život ve víře a její obrana – slovem i skutkem.

Katolická „kariéra“

Byl velmi dobrým studentem již od útlého věku, vynikal jak na základní škole, tak později na gymnáziu, které ukončil maturitou se samými výbornými, což mu umožňovalo zahájit studia na většině vysokých škol, aniž by skládal přijímací zkoušky. On sám miloval polskou literaturu, traduje se, že z polského národního eposu Pan Tadeáš uměl nazpaměť celé statě. Nebylo proto moc velkým překvapením, že si za svůj obor zvolil polonistiku na Filozofické fakultě Jagellonské univerzity. V jeho ambicích ho však 1. září 1939 zastavilo vypuknutí druhé světové války. Jeho otec, armádní důstojník, naprosto bez iluzí tušil, co Polsko čeká, a tak se synem pokusili uprchnout, to se však nezdařilo, a a oba byli nuceni k návratu zpět do Krakova. Aby se Karol vyhnul nucenému nasazení, musel začít pracovat v kamenolomu, krátce poté jeho otec umřel, což bral spolu s hrůzami nacistické okupace jako „božskou zradu“. Ve svém životopise tento proces nazval „osvícením“, následně v něm uzrálo přesvědčení, že je vyvolený pro kněžskou dráhu. Kněžské semináře začal navštěvovat ilegálně, i díky tomu však podle jeho slov byla mezi seminaristy úzká soudržnost a toto období považoval Karol za nejinspirativnější v jeho v životě.

Po válce začala jeho hvězda rychle stoupat. Roku 1946 byl oficiálně vysvěcen na kněze a odjel do Říma, poté obhájil svou doktorskou práci a vrátil se do Krakova, kde byl jmenován krakovským arcibiskupem, v roce 1967 pak přijímá od Pavla VI. titul „kardinála“. V srpnu 1978 byl zvolen papežem pan Albino Luciani, v pořadí 263. papež, náhle však umírá ve svátek sv. Václava 28. září téhož roku, jeho pontifikát se tak stal jedním z nejkratších v historii. Podle mnohých historiků a znalců vatikánských poměrů byl právě tohle důvod pro rozhodnutí, které do té doby nemělo obdoby – 16. října 1978 se stává novým papežem Karola Wojtyła – po 455 letech první neitalský papež. Stalo se tak po osmém kole, jehož výsledek byl věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí oznámen. V 18:43 hodin, při tradičním obřadu přijímá Karol Wojtyła jako projev úcty a respektu k Janu Pavlu I. nové jméno – Jan Pavel II.

Vliv Jana Pavla II. na pád komunistického režimu v Polsku

Bez jakékoli nadsázky lze říct, že Jan Pavel II. ovlivnil politickou tvář světa

Jan Pavel II. s Václavem Havlem při jeho České republiky

jako žádný papež v historii. Hned na začátku jeho pontifikátu k tomu výrazně přispěla první návštěva rodného Polska – a první návštěva papeže v komunistické zemi vůbec, která začala 2. června 1979. Podněty, které papež v Polsku zanechal, vedly zanedlouho k rozmachu nezávislého odborového hnutí Solidarita a ke zformování opozice ke komunistickému režimu. Papež byl ztělesněním romanticko-povstaleckých tendencí polského národa. Být Polákem pro něho znamenalo mít poslání. Jeho charisma bylo tak silné, že se jeho kázání účastnily statisíce lidí. Dělníci z gdaňských doků, kteří na ně přicházeli jako „bezvěrci“, odcházeli s portréty papeže v rukou. Byla to první předzvěst drolení se komunistické moci, která vyvrcholila pády režimů v Polsku, Maďarsku a Československu. Margaret Thatcherová, Ronald Reagan a Jan Pavel II. tvořili trojici, která porazila sovětský komunismus a Říši zla.

Odcházení

Posledních několik let svého života měl Jan Pavel II. vážné zdravotní problémy. Papež již v předchozích letech třikrát unikl smrti o vlásek. V svých 24 letech přežil nehodu, kdy byl sražen nákladním automobilem a zázrakem také vyvázl ze dvou pokusů o atentát na jeho osobu. I přes vážný zdravotní stav však Jan Pavel II. vytrval ve funkci papeže až do smrti, údajně také proto, že chtěl ukázat, že s nemocemi je nutné bojovat a nevzdávat se, považoval to za úděl správného křesťana. Dne 2. dubna 2005 pak pozemská cesta Karola Józefa Wojtyły skončila. Po jeho smrti zveřejnil Vatikán podrobný popis posledních měsíců papežova života. Podle těchto zápisů byla poslední papežova slova „Pozwólcie mi iść do domu Ojca“ (Nechte mne odejít do Otcova domu).

V jednom ze svých projevů řekl: „V životě jde o to, ani ne tak více mít, jako více být.“ Myslím, že můžu směle říct, že „víc být“ než Jan Pavel II., už snad ani nešlo.

Zdroj článku: Jan Pavel II. – svědej naděje a diplomová práce redaktora

Foto: ceskatelevize.cz, tn.cz