Homesharing: pomozte dětem s autismem a jejich rodinám

Tereza Vaňková 21. 11. 2019

V České republice žijí tisíce dětí, které mají poruchu autistického spektra. Právě pro ně funguje projekt, který spojuje rodiny těchto dětí s takzvanými hostiteli. Ti si děti na domluvený čas vezmou a jejich rodiče si tak můžou zařídit potřebné věci, které kvůli neustálé péči o své potomky nezvládnou.

Tento projekt má kořeny v Irsku, kde vznikl v 80. letech 20. století. Právě tam se nechal inspirovat spolek Naděje pro děti úplňku, který u nás Homesharing neboli sdílení domovů organizuje. Systém spočívá v tom, že si vybraná hostitelská rodina či jednotlivec na domluvenou dobu „vypůjčí“ postižené dítě a tráví s ním čas. Doba a frekvence těchto návštěv může být různá, od jednoho odpoledne v týdnu přes víkendy, případně i déle, podle chuti a potřeby.

„Sociálních služeb je dnes nedostatek, a co se týče konkrétně služeb pro lidi s autismem, zvýšená pozornost se jim věnuje až poslední dobou, takže jakákoliv pomoc je v této oblasti vítaná. Pokud jde o rodiny poskytující nějakou „výpomoc“, myslím si, že spousta rodičů po ní sáhne,“ napsal pro Dobrý zprávy Martin Selner, asistent ve stacionáři zaměřeném na lidi s poruchou autistického spektra. „Nesmíme ale zapomínat, že jde o pomoc pro specifickou klientelu a takové rodiny tedy budou potřebovat podporu (např. supervizi, informace) a zároveň třeba nějaké vedení, když si s něčím nevědí rady,“ dodává autor knihy Autismus & Chardonnay.

Výhod homesharingu je bezpočet. Hostitelská rodina umožní té původní si dopřát zasloužený odpočinek a zejména možnost vyřídit si spoustu věcí, které za normálních okolností nestihnou. Dítě získá přirozené sociální kontakty a hostitelům umožní vidět svět jinýma očima. Odměnou jim je nový pohled na svět, rozvoj empatie a vlastní dobrý pocit z poskytnutí pomoci, nikoliv finanční kompenzace. V průběhu hostitelství je poskytováno odborné vedení i zmiňovaná supervize s možností konzultací.

Homesharing není žádná byrokracie

Nemusíte projít složitým procesem papírování, abyste se stali takzvaným hostitelem. Tato funkce ale samozřejmě vyžaduje splnění určitých podmínek. Poté, co se zaregistrujete na webových stránkách se zúčastníte homesharingového večera, kde se o celém projektu dozvíte víc. Setkáte se s odborníky, s rodiči dětí s autismem i hostiteli, kteří již o takové děti pečují. Budete mít možnost zeptat se na vše, co vás zajímá. Pokud se pro hostitelství rozhodnete, budete během sedmi setkání proškoleni a seznámeni se vším potřebným a poté i s vhodnou rodinou.

Jste-li starší osmnácti let, máte čistý trestní rejstřík, dobrý zdravotní i psychický stav a jste z Prahy či Středočeského kraje, pak jste vhodnými kandidáty. Proč je důležité mít zrovna dobrou psychiku? Tu totiž musí mít například i pečovatelé v dětských domovech či ve speciálních školách. Děti s autismem jsou náročnými osobami, které potřebují trpělivost a vyrovnanost druhého. I empatie a pozitivní vztah k lidem s postižením musí být nedílnou součástí povahy budoucího hostitele. Dítěti s handicapem musíte také umět nabídnout své volné časové kapacity.

Dva roky bývají určující

Porucha autistického spektra (PAS) je poruchou vývoje sociální interakce a komunikace. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje, že se dítě chová a myslí jinak než jeho vrstevníci. Má potíže v komunikaci, nedokáže adekvátně reagovat na běžné situace. Na druhou stranu v některých oblastech mohou lidé s autismem výrazně převyšovat ostatní, třeba v matematice, jazycích nebo umění.

Rozpoznat autismus není vždy zcela jednoduché. Pokud už kojenci a batolata projevují atypické chování, ne vždy se musí jednat o PAS. Dnes jej můžeme relativně spolehlivě diagnostikovat ve dvou letech. Děti s mírnější formou autismu bývají však rozpoznány později, například v mateřské školce, kde můžou mít problémy se socializací. Pediatr by měl začít hledat příznaky na osmnáctiměsíční prohlídce. Pokud dítě v této době projevuje malý zájem o sociální kontakt, nežvatlá, neukazuje, málo reaguje na řeč či málo napodobuje, je velká pravděpodobnost, že má poruchu autistického spektra.

Péče je u nás nedostupná

Mnoho dětí trpí kromě autistické poruchy i jiným postižením. Nejčastěji se jedná o mentální retardaci, poruchu chování, hyperaktivitu, Downův syndrom či epilepsii. S takovými dětmi bývá obtížné pracovat. Okřikování na ně neplatí, mají svůj svět a při záchvatu, kdy mlátí hlavou do země nebo se samy fackují jsou schopné si i ublížit. Práce s nimi je hodně specifická. Na každého platí něco jiného a člověk musí vědět, jak s ním pracovat. Pokud potřebují stálý dohled, je téměř nemožné najít pro ně místo v pečovatelském zařízení. Těch je v České republice totiž velmi málo a doba čekání v pořadníku na místo sem je dlouhá až několik let.

I tuto osvětu se snaží šířit nadace Děti úplňku. Kromě poskytování pomoci rodinám upozorňují na nedostatek péče, kterou děti s autismem a jejich rodiny potřebují. Podle výzkumů je stres rodičů autistických dětí srovnatelný s tím, jaký prožívají vojáci ve válce. Neexistuje téměř žádné zařízení, které by se ujalo takto problémových dětí. Pro alespoň částečnou úlevu od neustálé péče se dnes rozvíjí projekt hostitelských rodin.

Jelikož musí být hostitelské rodiny pečlivě vybírány, je projekt prozatím realizován pouze v Praze a Středočeském kraji. V Pardubickém kraji se pak mohou dobrovolníci zapojit díky Rodinnému Integračnímu Centru. Pokud jste z těchto oblastí a zaujal vás projekt Homesharingu, přečtěte si více informací zde.

Autor: Tereza Vaňková

Foto: homesharing.cz, detiuplnku.cz