Že jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavujícím Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, je všeobecně známý fakt. Jedná se o pohyblivý svátek, jehož datum se rok od roku mění, neboť připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Letos je tedy budeme slavit v období od Velkého pátku, 15. dubna, do 18. dubna, na které připadá Velikonoční pondělí. Velikonoce však nejsou spojeny pouze se vzkříšením Krista, ale také s přivítáním jara a s tím souvisejícími různorodými lidovými tradicemi. Pojďme se nyní podívat na to, jak se tento populární svátek slaví u nás v Česku.
- Pletení pomlázky
Tradice se odlišují podle regionů, většina se jich však dodržuje či dodržovala po celé republice stejně. Například takové pletení pomlázky bývalo všeobecně rozšířenou a oblíbenou tradicí, od které je však v posledních letech výrazně upouštěno. Dříve si chlapci a muži o Bílé sobotě vlastnoručně pletli pomlázku z vrbového proutí, na kterou si uvázali jen jednu bílou stuhu. Další, barevné stužky pak získali od dívek a žen, které na Velikonoční pondělí vyšlehali. Šlehání vrbovým proutím mělo dívkám zaručit pevné zdraví, pružnost a svěžest na celý nadcházející rok. Za to pak chlapcům kromě barevných stužek a mašlí věnovaly ručně malovaná a zdobená vejce jako projev díků. V dnešní době už si vlastní pomlázku plete málokdo, v některých domácnostech hlavně na vesnicích se však tato tradice, jejíž počátky sahají už do 14. století, stále věrně dodržuje.
- Barvení vajec
Již od dávných dob jsou vajíčka považována za symbol zrození, plodnosti a nového života a barvili je načerveno už třeba staří Egypťané a Římané. Tento zvyk poté přejaly další národy a stal se tak oblíbeným, že si bez něj Velikonoce dnes už nedokážeme představit. Malovaná vejce se stala symbolickou odměnou, jež darují dívky chlapcům, kteří je na Velikonoční pondělí přijdou vyšlehat. Zatímco dříve se vejce malovala hlavně přírodními metodami, například za pomoci cibulových slupek, nyní existuje mnoho modernějších technik a způsobů, jak vajíčka, ať už uvařená natvrdo či vyfouknutá, ozdobit. Lidé je dnes s oblibou malují červenou, žlutou, zelenou a modrou barvou a zdobí různými květinovými či zvířecími vzory, na jejichž výrobu se dříve používal vosk či sláma. V dnešní době je také hojně rozšířené zdobení pomocí batikování, leptání, drátování či lepení různých obtisků.
- Koleda
Jak jsme již uvedli, jedním z nejoblíbenějších a nejstarších zvyků, které se u nás praktikují, je pletení pomlázek, se kterými chodí chlapci na Velikonoční pondělí na koledu a šlehají děvčata. V tento den, tradičně od rozednění do pravého poledne, pak chlapci obcházejí jednotlivá stavení a šlehají děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Proto se pomlázky pletou z vrbového proutí, jejichž mladost a svěžest pak mají dívky po vymrskání obdržet. Chlapci při koledě odříkávají různé básničky a říkanky (za nejznámější snad můžeme označit říkanku Hody hody doprovody) a za odměnu získávají od dívek nabarvená vajíčka a barevné stužky. V dnešní době je běžné, že se místo ručně malovaných vajíček darují vajíčka čokoládová, v některých domácnostech se také pečou velikonoční perníčky a koledujícím návštěvníkům se kromě sladkostí také nalévá slivovice či jiný alkohol na posilněnou. V některých oblastech ještě muži kromě šlehání polévají dívky studenou vodou jako součást jarního osvěžování. V některých regionech je pak zvykem, že další den, v úterý, polévají dívky na oplátku chlapce.
- Pečení
Co by byly Velikonoce bez jidášků, mazanců a velikonočního beránka? Toto sladké pečivo je neodmyslitelnou součástí těchto svátků a snad v každé rodině se najde někdo, kdo alespoň jeden druh vždy upeče. Jidáše se pekly hlavně na Škaredou středu nebo na Zelený čtvrtek. Měly by mít tvar zamotaného válečku, čímž podle křesťanského výkladu připomínají provaz, na němž se oběsil Jidáš Iškariotský, který zradil Ježíše Krista za třicet stříbrných a podle něhož nesou svůj název.
Dále tu máme kulaté mazance, které mají být symbolem slunce. Mazance se pečou ze stejného těsta jako vánočka, zadělávají se zpravidla na Bílou sobotu a lidé si je vychutnávají na Boží hod velikonoční. Někdo do nich přidává i rozinky a kandované ovoce. Mnohé však jistě překvapí, že v dřívějších dobách mazance nebyly vůbec sladké, připravovaly se totiž ze strouhaného sýru a velkého množství vajec, aby byly krásně žluté, stejně jako slunce.
Hlavním z velikonočních pokrmů je samozřejmě beránek, který se stal symbolem Ježíše Krista. Lidé dříve v období Velikonoc hojně konzumovali skopové maso, když ale panovala chudoba, byl tento pokrm postupně nahrazován sladkým pečivem, až se sladký beránek stal tradicí. Na krk se mu často váže barevná stužka či věsí rolnička. Věřící křesťané si nechávají beránka obvykle posvětit při mši na Boží hod velikonoční.
- Vysévání obilí
Velikonoce však nejsou spojeny jen s náboženskými tradicemi, ale také s pohanskými zvyky, vycházejícími z oslavy jara a nového života. Proto se s tímto obdobím od dávných dob pojily také zemědělské práce, hlavně vysévání obilí. Ani tato tradice už se v současnosti tolik nepraktikuje, ale lidé si ji připomínají pomocí zdobení svých obydlí, především vyséváním trávy či obilí do květináčů nebo misek s hlínou. Když pak rostlinky vyklíčí, mohou se ozdobit různými stužkami, vajíčky či velikonočními zajíčky.
A jak slaví Velikonoce studenti Univerzity Palackého z různých koutů republiky?
,,U nás na Velikonoce chodí po městě jen pár koledníků, převážně děti. Když jsem byla malá a bydleli jsme na vesnici, tak jsme pro ně malovali vajíčka a zdobili je pomocí vosk. Taky jsme pletli pomlázky a někdy chodila koledovat i děvčata, ale to jen na vesnici, u nás ve městě už se žádné tradice tolik nedodržují.“
Lucie Bajtalonová, Hradec Králové
,,U nás v pohraničí nemáme žádné silné tradice, které by se předávaly z generace na generaci, proto jsme si u nás doma udělali vlastní tradici. Každý rok odmalička pečeme s maminkou na Velikonoce perníčky a pak je zdobíme, což máme rády a moc nás to baví.“
Tereza Mikulová, Cheb
,,U nás se na Velikonoční pondělí chodí v našich krojích. Chodí parta chlapců, hrají na housle a zpívají písničku Ej šlahačka moja, potom vyšlehajú děvčata. U nás se tomu říká šlehačka a pomlázce žila – ani tatar, ani prút, ale žila. Klukom se pak dají ručně malovaná vajíčka, hodně kořalky a vážeme jim mašličku s věnováním. Jinak pečeme beránka, kterého pak nosíme světit do kostela a barvíme vajíčka cibulí.“
Vendula Hrabcová, Polešovice
,,U nás na Valašsku jsou Velikonoce ve znamení slivovice a dobrého jídla. Tady ogaři chodí v pondělí na mrskačku, a protože je tu hodně lidí věřících, tak jsou tyto slavnosti hodně spojené i s kostelem, kam lidé chodí na mše. Když ogaři vymrskají cérky, ty jim za to většinou dávají štamprlu a vajíčka. Občas chodí i skupiny v krojích, což je moc hezké. A mrská se u nás tatarem, ať už chlapi či děcka, ale vodou se tady naštěstí nepolévá.“
Adéla Šimoníková, Vlachovice
,,V naší rodině se žádné tradice moc nedodržovaly, ale vždycky, když přijedeme na Velikonoce k prarodičům, tak nás někdo, buď děda, strýc či soused, polije vodou či rovnou hodí do potoka.“
Dominika Veselková, Nový Jičín
,,U nás na vesnici chodí kluci s pomlázkou na koledu a dostávají vajíčka. Pak se zdobí domácnost, peče se beránek, ale jinak už se další zvyky moc nedodržují.“
Štěpán Hubálek, Lukavice
Autor: Nikol Látalová
Tradice se ovšem nevážou pouze k víkendu a Velikonočnímu pondělí, připomeňte si, jaké zvyky přináší předvelikonoční pašijový týden.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: ceskevelikonoce.cz, vyprodejpovleceni.cz, radimejak.cz, milujivelikonoce.cz, dama.cz, living.iprima.cz
Foto: ceskazceska.cz, janatlapova.cz, idnes.cz, irozhlas.cz, livingiprima.cz
