Dnes je 22. duben. Den, kdy se po celém světě spojují miliony lidí, aby vzdali hold planetě, která nás hostí. Ačkoliv se může zdát, že jde o moderní ekologický svátek, jeho kořeny sahají až do roku 1970, kdy se v USA zrodil jako reakce na rostoucí znečištění životního prostředí. Dnes, o více než půl století později, je Den Země největším sekulárním svátkem na světě. Společně se tedy podívejme na to, jak ochrana přírody nezačíná globálními summity, ale každodenním rozhodnutím každého z nás.
Když v roce 1970 senátor Gaylord Nelson vyhlásil první Den Země, pravděpodobně netušil, že tím odstartuje hnutí, které dnes zahrnuje přes 190 států. Tehdy šlo o protest studentů a aktivistů, dnes jde o nutnost. Země nám neustále dává najevo, že její zdroje nejsou nevyčerpatelné. Myšlenka tohoto dne však není v tom, abychom propadali „environmentální skepsi“, ale abychom v sobě znovu probudili úžas nad rozmanitostí života a chuť ji chránit.
Od historie k akci: Proč zrovna 22. duben?
Volba data nebyla náhodná. Cílem bylo vybrat den, který by padl mezi jarní prázdniny a závěrečné zkoušky na univerzitách, aby se mohlo zapojit co nejvíce mladých lidí. Právě mladá generace byla a je motorem změn. Od historického milníku v roce 1990, kdy se Den Země stal skutečně globálem a pomohl prosadit vznik mnoha zákonů o ochraně ovzduší a vod, se jeho význam posunul. Dnes už se neptáme proč, ale jak.
V České republice se tradice Dne Země pevně usadila po roce 1990. Každoročně se otevírají brány národních parků, pořádají se úklidové akce a ekologické festivaly. Jak ale uvádí i portál Kudy z nudy, oslava může probíhat i komorněji, třeba procházkou do jarního lesa nebo návštěvou farmářského trhu, kde podpoříme lokální prodejce.
Malé kroky s velkým dopadem
Často máme pocit, že jako jednotlivci nic nezmůžeme. Opak je pravdou. Jak uvádí Asociace společenské odpovědnosti, stačí se držet jednoduchých principů, které můžeme začít praktikovat právě dnes. Například jde o vědomý nákup: Skutečně potřebuji tu novou věc? Podpora cirkulární ekonomiky a swapování (výměna věcí) šetří energii i suroviny. Pak je tu digitální úklid. I naše e-maily a data uložená na cloudech spotřebovávají energii v obrovských datových centrech. Promazání nepotřebné pošty je ten nejjednodušší ekologický čin dneška.
Důležité je i vnímat spotřebu vody. Šetření vodou při čištění zubů nebo preferování sprchy před vanou jsou drobnosti, které v součtu milionů lidí dělají divy. A v neposlední řadě se můžeme zaměřit na svou zahradu nebo přístupné pozemky. Zasaďte strom, bylinku nebo jinou sazeničku do květináče nebo se zapojte do komunitního zahradničení. Kontakt s půdou nám vrací ztracené spojení s přírodou.
Pozor na skryté baterie v „obyčejných“ věcech
Při třídění odpadu se často dopouštíme chyb u předmětů, které na první pohled jako elektrozařízení nevypadají. Zatímco u mobilu je recyklace samozřejmostí, u drobností, jako jsou přáníčka s hudební nahrávkou, LED svíčky, elektrické kartáčky nebo dálkové ovladače od hraček, na baterie často zapomínáme. V Česku tak každá třetí 
baterie skončí v běžném koši namísto speciálního kontejneru.
Takový postup je přitom nebezpečný. Baterie obsahují těžké kovy jako olovo, rtuť či kadmium, které mohou při poškození v popelnici uniknout a kontaminovat vodu i půdu. Navíc hrozí riziko požáru přímo na třídicích linkách. Správnou recyklací přitom vracíme do oběhu cenné suroviny jako lithium, kobalt nebo nikl, což výrazně snižuje uhlíkovou stopu výroby nových článků.
Odpad vzniká už při nákupu
Zamyšlení ke Dni Země by nebylo úplné, kdybychom pominuli samotný začátek životního cyklu našich věcí. Elektroodpad totiž nevzniká až u popelnice, ale už ve chvíli, kdy se rozhodneme pořídit si nový přístroj. Často měníme funkční mobily, notebooky nebo kávovary jen proto, že na trh přišel modernější model, čímž zkracujeme takzvanou „morální životnost“ výrobku.
Pro planetu je zásadní, abychom věci používali co nejdéle. Data ukazují, že pokud například prodloužíme interval nákupu nového telefonu z jednoho roku na čtyři,
snížíme jeho ekologický dopad o 40 procent. Problémem zůstává, že pro polovinu lidí je oprava poškozeného zařízení příliš drahá v porovnání s nákupem nového kusu. Šetrný přístup k planetě tedy začíná úvahou, zda danou věc skutečně potřebujeme, nebo zda by jí nestačila jen drobná oprava.
Země jako domov, ne jako skladiště
Den Země nás má zastavit v každodenním shonu. Má nás přimět podívat se z okna na strom ne jako na kus dřeva, ale jako na živý organismus, který produkuje kyslík pro naše plíce. Edukativní programy, jako ty od České televize, nám připomínají, že i ekosystém v kaluži nebo pod kamenem má svou nezastupitelnou roli.
Zkusme si dnes dát jeden slib. Nemusí být velkolepý. Možná to bude slib, že si příště vezmeme vlastní kelímek na kávu, nebo že o víkendu vyrazíme do přírody a odneseme z ní víc odpadků, než jsme tam přinesli. Protože, jak se říká v jednom starém indiánském přísloví: „Zemi nedědíme po svých předcích, ale půjčujeme si ji od našich dětí.“
Autorka: Anna Sládková
Editorka: Klára Šipulová
Den Země ukazuje mimo jiné i to, jak je důležité prostředí, ve kterém žijeme. Projekt Moudrá města zachycuje podobnou myšlenku jiným stylem.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: wikipedia.org, spolecenskaodpovednost.cz, ceskatelevize.cz, kudyznudy.cz, remabattery.cz, rema.cloud.cz, chytrarecyklace.cz
Foto: freepik.com, remabattery.cz
