Na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO se Česká republika pyšní hned 17 položkami. Za návštěvu stojí bez pochyby každá z nich, v následujících řádcích se však přeneseme do jednoho z míst, které mezi Čechy patří k těm opomíjenějším. Kutná Hora byla ve středověku jedním z nejvýznamnějších českých královských měst. Milovníci historie a architektury si v Kutné Hoře a sousedním Sedlci přijdou na své jako málokde. Nezáleží, jestli jdete po stopách horníků, cisterciáckých mnichů nebo geniálního architekta Santiniho. Jedna návštěva vám stačit nebude.
Těžbou stříbra proslulé město leží téměř přesně ve středu České republiky, je tedy pohodlně a rychle dostupné z Prahy, odkud sem vyrážejí vlaky každou chvíli. Snad i proto se Kutná Hora těší velké oblíbenosti zejména u zahraničních turistů, kteří její návštěvu s pobytem v našem hlavním městě často spojují. Dopravní dostupnost nicméně nekončí v Kutné Hoře na hlavním nádraží – stačí pouze vyjít před budovu a počkat na autobus, který vás doveze až do centra. Pro odpočatější turisty samozřejmě zůstává i možnost vydat se za památkami UNESCO po svých.
Sedlecký klášter
Jako první vítá příchozí Sedlec. V bezprostřední blízkosti hlavní silnice se tam tyčí jedinečný gotizující kostel nejstaršího bývalého cisterciáckého kláštera u nás. Architektonicky působivý chrám Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v sobě skrývá mnoho unikátů. Vstupenku, která vás bez průvodce pustí do všech jeho zákoutí, lze zakoupit v blízkém infocentru.
Konventní kostel sloužil od roku 1142 cisterciáckému řádu. Pro ten je typické, že osidluje odlehlá údolí, kde kultivuje krajinu a přeměňuje nehostinné lány na úrodná pole. V Sedlci byla situace ovšem trošku jiná, pro řád specifická fyzická práce tam nabyla zcela nového významu. Během druhé poloviny 13. století zde totiž došlo v lokalitě k objevení ložisek stříbra, což vedlo k založení Kutné Hory. Klášteru z těžby stříbra plynuly nezanedbatelné finanční příjmy a až na politicky složitá období se mu dařilo velmi dobře. O tom svědčí například jedna z mála dochovaných cenností – v kostele vystavená procesní monstrance ze sklonku 14. století. Podle posledních poznatků se jedná o nejstarší dochovanou monstranci z gotické doby na světě.
V době baroka prošla většina klášterního areálu rozsáhlou přestavbou, na které se nemalým dílem podílel proslulý architekt Jan Blažej Santini-Aichel, autor poutního kostela na Zelené hoře nebo klášterního kostela v Kladrubech. Přestavba se nesla v duchu pro něj typické barokní gotiky. Autorství mu lze bezpochyby přisoudit u dvou protilehlých šnekových samonosných schodišť v přední části lodi, jedná se totiž o prvek, který Santini využil hned v několika svých dalších stavbách. Po jednom ze schodišť je možné vystoupat na ochoz, z kterého se návštěvníkům naskytne úplnější pohled jak do interiéru, tak do krovů. Interiér kostela je doplněn o mnohá sochařská i malířská umělecká díla, za pozornost stojí například obraz svaté Luitgardy od Petra Brandla.
Kostnice
Většinu zbylých klášterních budov dnes zabírá výrobna tabáku, ovšem vstupenka zakoupená v infocentru vás vpustí ještě do jednoho neméně zajímavého místa, a to do kostnice. Ta se nachází v podzemní části původního klášterního hřbitovního kostela Všech svatých, jehož se také dotkla barokní přestavba vedená Santinim. Architekt projektoval také změny v interiéru, a to včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků. Kosti byly do podzemní kaple vloženy už po zrušení hřbitova v 15. století, poloslepý sedlecký mnich je tam poté seskládal do velkých pyramid. V podzemní části není dovoleno fotografovat, nicméně za návštěvu stojí i nadzemní kaple. Skrze informační tabule se v ní lze blíže seznámit s historií kostnice i celého kláštera.
Chrám sv. Barbory
Ze Sedlce vede cesta turistů dál do centra Kutné Hory. Všechny kostely ve městě patřily původně pod správu kláštera, ve 14. století proto vzniklo hornické bratrstvo, aby se zasloužilo o stavbu nového „hornického” kostela za městskými hradbami. Tímto novým svatostánkem byla pětilodní gotická katedrála sv. Barbory, jež vyrostla na místě, kde bývala kaplička zasvěcená právě této patronce horníků. Kromě jména připomíná bývalou nejpočetnější městskou komunitu také socha horníka umístěná v prostřední části katedrály a pozdně gotické fresky s báňskou tematikou.
Stavba kostela započala roku 1388 a práce byly definitivně zastaveny v roce 1558. Na první fázi výstavby se podílel Petr Parléř. Dnešní interiér lze vnímat jako katalog historických etap, kterými si katedrála prošla. Nachází se v ní nejen renesanční kazatelna, ale také několik barokních oltářů a uměleckých děl. Těmi chrám vybavili jezuité, kterým kostel připadl v první polovině 17. století. Tehdy v jeho těsné blízkosti vznikla barokní jezuitská kolej (dnes sídlo Galerie Středočeského kraje).
Vstupenku do chrámu lze zakoupit jak ve vedlejším infocentru, tak v infocentru v již zmiňovaném Sedlci. Katedrála je přístupná bez průvodce, návštěvníci však obdrží brožuru se základními informacemi a QR kódem ke stažení audioprůvodce. Stačí se tedy jen na chvilku usadit do zdobených dřevěných lavic, poslouchat a rozhlížet se. Při dalším procházení katedrálou je poté možné si blíže prohlédnout detaily výzdoby, po vřetenovém schodišti v boční části je dokonce možné vystoupat na ochoz a podívat se na interiér chrámu z trochu jiné perspektivy.
V bezprostřední blízkosti chrámu se nachází také kaple Božího těla. Pravděpodobně ještě před zahájením stavby chrámu sloužilo její spodní patro k ukládaní kostí, horní pak k bohuslužbám za zemřelé. V minulém století se její využití několikrát změnilo, nějakou dobu v ní údajně byla i varhanářská dílna. Ve dvacátém století byla kaple v takovém stavu, že se dostala na seznam nejohroženějších památek na světě, dnes už je ale po náročné rekonstrukci.
Centrum Kutné Hory
Dobrý výhled na chrám sv. Barbory a jezuitskou kolej nabízí krásně upravené Breüerovy sady, v letních měsících poutají pozornost návštěvníků také zelenající se vinice na nedalekém svahu. Podél řeky Vrchlice z nich lze pohodlně dojít až ke katedrále. Historické centrum města se dále pyšní unikátní gotickou kamennou kašnou, jež byla vystavěna v 15. století jako rezervoár pitné vody, neboť v tomto období došlo k narušení spodních pramenů pod městem. O něco mladší je nedaleký morový sloup opatřený plastikami havířů.
Za návštěvu stojí kromě jiného také Vlašský dvůr (bývalý palác a královská mincovna), který jen potvrzuje důležitost a prestiž Kutné Hory v době středověku, kdy bylo město nejbohatším zdrojem stříbra v zemi. Jelikož v Kutné Hoře často pobýval král Václav IV., nechal k Vlašskému dvoru přistavit panovnické sídlo s kaplí sv. Václava. O těžbě stříbra se poté lze více dozvědět například v Českém muzeu stříbra, které je návštěvníkům otevřené v období od dubna do října. Kutná Hora každopádně skrývá zajímavostí mnohem více a nabízí pro každého něco po celý rok.
Autor: Vendula Berčková
Rubrika CZestování má pro vás spoustu dalších tipů na výlety po naší vlasti – vydejte se s námi třeba do Uherského Hradiště nebo do Olomouce.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: chramsvatebarbory.cz, kutnahora.cz, sedlec.info
Foto: Vendula Berčková
