Halloween je u nás v Česku stále populárnějším svátkem. Jsme ochotni obléknout se do kostýmů, ale už zapomínáme chodit na hřbitovy a zapalovat svíčky. Tyto komerční americké svátky, jako je například Halloween nebo Valentýn, nás přirozeně ovlivňují. Pak ale nevědomky zapomínáme na ty zdejší – třeba na dnešní Dušičky. Bylo by proto dobré, abychom si i méně známé a slavené svátky udrželi. Buďme hrdí na naše obyčeje a zvyky, které jsou zakořeněné hluboko v naší historii…
Česká památka na zemřelé připadá na 2. listopadu. V římskokatolické církvi je to den, kdy se věřící modlí za zesnulé. Oslava Dušiček se odvíjí od svátku Všech svatých, který má svůj původ u Keltů – ti v tento den oslavovali konec roku, v noci z 31. října na 1. listopadu. Byla to pro ně doba, kdy se rozpadala hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřili, že zesnulí se tak mohou vrátit na náš svět, a živí naopak navštívit podsvětí. Tato tradice pochází ale i od Slovanů, kteří stejně jako Keltové zapalovali ohně a svíčky, protože věřili, že oheň očišťuje a světlo zahání zlé duchy. Pomodlili se za své zesnulé, aby jim pomohli očistit se od jejich hříchů. Halloween je na rozdíl od dušiček anglosaský svátek, slavený 31. října, tedy před křesťanským svátkem Všech svatých, z jehož oslav se Halloween v Irsku postupně vyvinul. Halloween tedy vychází ze svátku Všech svatých a Dušiček. V devatenáctém století tento zvyk vystěhovalci přenesli do USA, kde se později hojně rozšířil i do dalších zemí.
DUŠIČKY VS. HALLOWEEN
Mezi tradiční výzdobu domů na Halloween, ne hrobů pozůstalých, o kterých by měl svátek býti, patří vydlabané dýně se svíčkou uvnitř, kterým se říká jack-o‘-lanter, dále čarodějnice, duchové, černé kočky, pavouci, kostlivci, oheň a nejrůznější příšery. Tyto předměty ale nemají za úkol nic jiného než dekoraci domu a navození strašidelné atmosféry, žádné významné duchovní mínění v nich nehledejte. V Česku není Halloween tradičním svátkem. Některé rodiny si před dům symbolicky dávají jack-o‘-lantern, ale ani tyto domácnosti nejsou obvykle připravené na klasické koledování (trick-or-treating), a do Halloweenu jako takového se tím pádem nezapojují.
V České republice je vzpomínka na všechny zesnulé vedle Vánoc největším svátkem. Oslavuje se obvykle vzpomínkou, květinovým darem či symbolickým zapálením svíčky, a to nejen v křesťanských domácnostech, ale i u většiny nevěřících. V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí a obrovským marketingovým tahem, stejně jako například svátek svatého Valentýna. Šílení američtí obyvatelé se předbíhají v tom, kdo bude mít v sousedství nejlepší halloweenskou výzdobu, kdo bude mít nejlepší cukrovinky pro děti, zkrátka kdo bude mít nejlepší úplně všechno. A že dokáží za strašidelnou dekoraci domu utratit neskutečné množství peněz, to ani nemusím zmiňovat. Hlavně aby se jim trh pořádně otáčel.
ZVYKY A TRADICE
Křesťanským zvykem je naproti tomu navštívit rodinné hroby a zapálit svíčku či ozdobit hrob živými květinami. Je to jakási demonstrace přesvědčení, že život po smrti nekončí, je to symbol víry ve věčný život a jeho věčný účel. Zároveň hodně lidí vnímá tato gesta jako možnost znovu se rozloučit s milovanou zesnulou osobou a nechat vzpomínky s ní v minulosti, nechat ji jít a soustředit se na svět živých.
„Vzpomínáme na naše blízké a v duchu se ptáme, jaké svědectví nám zanechali.“
Mnoho lidí dnes ani neví, že se na svátky také pekly takzvané ,,dušičky“, což bylo pečivo ve tvaru kostí, které se rozdávalo žebrákům nebo chudým pocestným. Někde se také chodilo na koledy a prosilo se o tyto rohlíky. Také bývá zvykem, že se v kostelech a hřbitovních místnostech konají bohoslužby či mše. Kněz má právo jako při pohřbech nosit černé roucho, a spolu s ostatními prochází hřbitovem a kropí hroby svěcenou vodou. Tento způsob slavení už není v České republice tak častý jako dříve.
Halloween na druhou stranu nemá tak hluboké duchovní mínění jako naše Dušičky. Je to spíše šaráda pro děti, které se ustrojí do kostýmů a jdou dům od domu koledovat o sladkosti s tradiční básničkou Trick or treat (přeloženo jako Koledu, nebo vám něco provedu). Mladiství pak vnímají Halloween jako příležitost pro tématickou párty a dospělí ho prožívají se svými dětmi v rámci jakési hry a zábavy.
PROČ SI VYBÍRÁM DUŠIČKY
Naše zvyky a obyčeje jsou jedinečné. Jsou buďto námi vytvořené, nebo převzaté a upravené. Naše tradice a víra v ně z nás také dělají Čechy. Stmelují nás jako národ dohromady a díky nim víme, že jsme doma. Klidně vyražte na nějakou halloweenskou párty nebo si doma vydlabejte slavnostní dýni. Je nádherné poznávat jiné kultury světa, odlišné zvyky a odlišné národy… Jen při tom nezapomínejte na naše lidové obyčeje a oslavte i Dušičky – tradičně po česku.
Autor: Katečina Studená
