V žebříčku nejšťastnějších zemí světa, který se sestavuje každý rok, se Česká republika letos umístila na osmnáctém místě. Ve výsledcích hraje největší roli šest faktorů – sociální podpora, příjem, zdraví, svoboda, štědrost a absence korupce v zemi. Na prvních místech se drží zejména severské země, Česko je nejvýše postaveným státem z celé střední Evropy. V první dvacítce se objevuje už pátým rokem.
Žebříček nejšťastnějších zemí světa se pravidelně vyhodnocuje už od roku 2012. Zveřejňuje se 20. března, tedy na Mezinárodní den štěstí. Tento den vyhlásilo OSN, aby upozornilo na důležitost cítit se v životě šťastní. Pokud se lidé cítí dobře, více se zapojují v práci a mají dostatek energie v osobním životě.
Žebříček srovnávající spokojenost lidí v různých zemích vychází z dat získaných v dotazníkovém šetření, v rámci kterého zástupci národů hodnotí svoji životní spokojenost na škále od 0 do 10. Data pochází od amerického Gallupova ústavu a jsou analyzovaná globálním týmem, jenž nyní vede Oxfordská univerzita. Žebříček se tvoří zprůměrováním výsledků z předchozích tří let, dohromady v něm figuruje přes 140 zemí. Nejšťastnější Finové svoji životní úroveň průměrně ohodnotili číslem 7,741. Hodnocení od Čechů dosáhlo na průměr 6,822.
Česká republika se mezi dvacítku nejšťastnějších zemí dostala v roce 2020 a od roku 2022 si drží 18. místo. Je tak nejvýše ze zemí střední a východní Evropy. Podobně jako Litva a Slovinsko se umístila například před Německem či Spojenými státy, které se tento rok o několik příček propadly. Pořadí volně koreluje s prosperitou jednotlivých zemí, ale ovlivňují ho i další aspekty.
„Ukazatele, které nám pomáhají vysvětlit rozdíly mezi zeměmi, mají vztah k výši HDP při přepočtu na obyvatele. Bohatství je důležité, především to, jak je mezi lidmi distribuováno,” shrnul Jan-Emmanuel de Neve, ředitel výzkumného centra Oxfordské univerzity. Severské země ale obsazují první příčky žebříčku zejména kvůli dalším sociálním faktorům. „Zásadní je, v čem skandinávské země skutečně vyčnívají. Jde o sociální síť a sociální výdobytky jejich společnosti. Lidé si tam věří a důvěřují institucím,“ doplnil de Neve.
V průzkumech hrají roli také faktory jako spokojenost s možnostmi osobního rozvoje a uplatnění nebo stav životního prostředí. Respondenti v dotaznících odpovídali například na to, zda se včera zasmáli, měli dobrý pocit, nebo se naučili či zažili něco zajímavého. Seveřané prý umí nacházet radost v maličkostech. „Spokojenost Finů vychází z těch nejjednodušších věcí v životě: propojení s přírodou, péče o tělo a duši nebo schopnost ocenit umění ve svém okolí,” domnívá se Heli Jimenez, ředitel společnosti Business Finland, jež spadá pod finské ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti.
Pořadím významně hýbou mladí. Mileniálové a mladší věkové skupiny jsou mnohem šťastnější v bývalých komunistických státech než například v Severní Americe, na rozdíl od bohatších zemí často uvádějí výrazně lepší kvalitu života než starší lidé. Česko, Litva a Slovinsko obsadili příčky kolem dvacítky právě zásluhou mladších generací.
Autor: Vendula Berčková
Pokud vás téma míry štěstí v jednotlivých státech zaujalo, můžete si s námi zavzpomínat na rok 2022, kdy bylo jako nejšťastnější stát na světě označováno Dánsko.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: ČT24, World Happiness Report
Foto: Aktuálně.cz, buzzfeed.com
