Vody od Karibiku až po Baltské moře už dlouhodobě zarůstají mořskými řasami a mikrořasami. Hlavním problémem je stále přetrvávající výskyt obrovského koberce řas – toxického řasového květu. Díky projektu finské biochemičky Mari Granströmové dochází ke sklizni nadměrného počtu řas i mikrořas a společně s pěstovanými plodinami je možné, aby se z nich vyráběly přísady do kosmetických a potravinářských výrobků. Pokud se celý projekt podaří úspěšně rozšířit, je možné, že se podobné procesy budou replikovat po celém světě.
„Na vlastní oči jsem viděla, nebo možná neviděla, jak to ovlivňuje mořský ekosystém, a rozhodla jsem se něco udělat,“ říká Granströmová k problematice vodního květu, jehož závažnost si uvědomila během potápění.
Tento jev, při kterém dochází k rychlému růstu sinic a mikroskopických řas ve vodním útvaru, je výsledkem takzvané „eutrofizace“. Proces vzniká v důsledku nadměrného uvolňování živin do vodních útvarů, obvykle dusíku a fosforu z umělých hnojiv, ale i z domácích splaškových odpadních vod. To celé pak vede k nekontrolovatelnému růstu řas a ke vzniku květu řas.
Vodní květ se díky přemnožení táhne po hladině vody až do vzdálenosti několika kilometrů. a představuje tak závažný ekologický problém. Kvůli tomu, že přes zelenou plochu nepronikne slunce, dochází k úhynu vodních rostlin včetně samotných řas. To má smrtelný dopad na mořské živočichy, protože je tím způsoben nedostatek kyslíku a současně dochází i ke znečišťování vody v důsledku hromadících se toxických plynů a materiálů z odumřelých rostlin. Květ ovšem neškodí jen samotnému moři ale i suchozemským tvorům včetně lidí, protože s vodou přichází rovněž do kontaktu. Lidem pak vodní květ brání i v rybolovu, ale rovněž škodí i cestovnímu ruchu. Například v Karibiku takových květů vznikne každoročně kolem 25 milionů tun.
Příliš se ukazovalo prstem a málo se konalo
Přestože se používání těchto hnojiv v posledních letech snížilo, podle Helsinské komise zatím nedošlo ke zjištění účinku daných opatření. Granströmová se proto zhruba před šesti lety rozhodla, že se pokusí tímto problémem zabývat sama. „Příliš se ukazovalo prstem a málo se konalo,“ vysvětluje.
Sbírala mikrořasy a používala je k výrobě přísad do řady výrobků. Kromě kosmetiky a potravin pro lidi lze totiž výtažky z mikrořas použít v čisticích prostředcích, krmivech pro zvířata, obalech, a dokonce i jako náhradu plastů.
Sama Granströmová uvádí, že na projektu až do roku 2019 pracovala spíše jako na svém koníčku. Teprve od roku 2019, kdy založila společnost Origin by Ocean (ObO), kde je výkonnou ředitelkou, získal projekt potřebné finanční prostředky Evropské unie i investory, jako je například finská chemická a průmyslová skupina Kiilto. Díky jejich financování by v případě úspěšného rozšíření projektu bylo možné replikovat celý proces po celém světě. V současnosti již ObO plánuje zřízení rafinerie v Dominikánské republice.
Pomoci bude moci každý
Pilotní zpracovávání společnosti ObO probíhá v severním Finsku, kde se zpracovávají řasy nejen z Baltského moře, ale rovněž i řasy z portugalských a španělských vod. ObO používá takzvanou technologii biorafinace, kterou nazývá „Nauvu“. Tou separuje řasy na řadu použitelných materiálů. Ty následně prodávají potravinářským, kosmetickým, textilním a zemědělským společnostem. Granströmová uvádí, že cílem společnosti ObO je, aby se zákazníci na celém světě podíleli na čištění Baltského moře pouhým nákupem řady spotřebních výrobků.
Autor: Tereza Stryková
Do čištění moří a oceánů se pustily také další ekologické firmy. Slyšeli jste už o 4Ocean a jejich recyklovaných náramcích? Více se můžete dočíst v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: bbc.com, strephonsays.com, goodnewsnetwork.org
Foto: pixabay.com, originbyocean.com
