Zapaluji druhou svíci na adventním věnci. Po dlouhé době jsem doma a náležitě si to užívám. Nikdy se u nás vzájemné sympatie neprojevovaly, ale teď vidím, jak jsou naši rádi, když se scházíme všichni u společné večeře. Říkám si, jaké mám štěstí. Mám se kam vrátit, kam přijet, mám si s kým popovídat. Mám domov.

Letošní advent je pro mě jiný. Opět hektický, i když přesně takový by být neměl. Opět ne zrovna dvakrát veselý, i když takový by být měl. Přesto, nebo právě proto, se u společné večeře na všechny problémy zapomíná a společně se všichni bavíme.
Pro mě je sice advent přípravou na Vánoce, ale možná ne takovou, jak si myslíte. V adventu se snažím dohnat všechny resty, abych právě u štědrovečerního stolu mohla v klidu pojídat rybu a sledovat pohádky. Je to tedy spíš jakési vyvrcholení celoroční prokrastinace. Tento přístup ovšem nikomu nedoporučuji. Sama si každoročně opakuji, že to takhle dál nejde, ale nakonec to se mnou vždycky dopadne stejně.
O letošním adventu se ovšem chci zaměřit víc na své blízké. V posledních dvou dnech mi dva lidé nezávisle na sobě vyprávěli, jak skvělý vztah mají se svými rodiči a že si volají alespoň obden. Dneska tedy volám mámě. Vždycky mě před odjezdem do školy nabádá, ať jí dám jednou vědět, jak jsem dojela, ale po nástupu do vlaku stejně ani netuším, čí jsem. Dnes mám volný večer a říkám si, že teď je vhodná doba. Nic po mámě nepotřebuju, ale zavolám a zeptám se, jak se jí daří.
Jak už jsem říkala, v naší rodině to nejvíc srší emocemi, pokud se hádáme. Nepotřebuji zrovna změnit nastavení celé rodiny, ale adventní čas je právě pro sympatie k nejbližším ideální. Zítra tedy zavolám tátovi. Možná nevíte, čeho chci tím docílit. Ani já to nevím. Jediné, co vím, je to, že rok od roku si uvědomuji čím dál víc, jak je pro mě rodina důležitá.
Nemusíte zrovna přispívat miliony na všechny dobročinné organizace v tomto předvánočním čase, protože se to má. Někdy si prostě jen stačí udělat čas na své blízké. Vím tedy přesně, co udělám pozítří. Zavolám babičce.
Jdete do toho se mnou?
Autor: Lýdie Hájovská