Covid-19 je již celosvětově známé infekční onemocnění, kterému se během několika měsíců podařilo negativně ovlivnit téměř veškerou lidskou populaci. Zcela neočekávaná pandemie poskytla lidem řadu problémů, a ty zasáhly jak celosvětovou ekonomiku, tak i naše osobní životy. Uplynul více než rok od vzniku tohoto chaosu a nyní si spousta z nás začíná myslet, že svět se naprosto zbláznil. Anebo ne?
Lidská bytost je dle našich norem vnímána jako nesmírně důležitý aspekt této planety. Ovšem vysoká inteligence neznamená pro Zemi vždy to dobré. To my jsme se dopustili znečištění oceánů, stejně jako znečištění ovzduší a ohrožení zemské ozonové vrstvy. Ale co se stane, když slušná porce těchto jedinců náhle přestane opouštět svůj domov v takové míře jako dřív? Stejně jako každá jiná situace i karanténa v rámci covidu-19 přinesla životnímu prostředí dobré i špatné zprávy. Přestože se naskytly různé konflikty, například problematika znečištění životního prostředí rouškami či lahvičkami od dezinfekce, neměly by se popírat ani změny zlepšující zdraví naší planety.
Redakce Dobrých Zpráv již dříve popsala některé proměny životního prostředí, např. výrazné snížení pytláctví v Africe anebo nálezy údajně vyhynulých zvířat z důvodu omezení cestování. Dále by bylo dobré zmínit nově schválený zákaz jednorázových plastů. Tento zákon by měl vejít v platnost letos v červenci a úplné zastavení prodeje se očekává nejpozději během následujícího roku. Cílem je zejména omezit znečišťování oceánů. Tento zákaz postihne převážně jednorázové plasty, např. příbory, talíře, brčka, tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu. Zákon též zahrnuje změnu v samotné výrobě plastových výrobků – třeba nádoby do objemu tří litrů s uzávěry a víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry pevně připevněné k výrobku.
Dále se pro benefit planety
rozšířila také výroba elektromobilů, která nadále přispívá ke zlepšení atmosféry. Jejich elektrické palivo se dá získat z obnovitelných zdrojů a nepodílí se na produkci nebezpečných zplodin. A co se týče přímých emisí, ty nehrají u elektromobilů žádnou roli. Zatímco auto vypustí až stovky gramů CO2 za jeden ujetý kilometr a samozřejmě i látky škodlivé lidskému zdraví, elektromobil nevykazuje žádné.
Lepší atmosféru nemá na svědomí pouze silniční doprava. Koronavirová pandemie také přispěla ke snížení frekvence dalších odvětví dopravního průmyslu, a to především leteckého a lodního. Dle Global Carbon Project se procento leteckých emisí CO2 snížilo až o 60 %. V Indii, kde znečištění ovzduší patří mezi nejhorší na světě, v poslední době občané hlásili, že poprvé vidí ze svého bydliště Himálaj. A co se týče hlučné mořské dopravy, aktuálně nižší procento vyslaných lodí přináší světovým oceánům větší harmonii, a tak se může mořská flóra i fauna snáze znovuobnovit. Mimo jiné kleslo zcela rapidním způsobem i znečištění samotných měst, a to především vlivem karantény, která uzavřela některé podniky a uvěznila miliardy lidí doma.
Na závěr by bylo dobré uvést změnu, která zasáhla naše milované živočichy. Během lockdownu totiž došlo k nově zaregistrovanému jevu, kterému mnozí říkají „anthropauza“. Anthropauza je fenomén, pod který spadá veškerý pokles aktivity v rámci lidského chování z důvodu pandemie. Tento fenomém přinesl mnoho pozitivních změn pro faunu, jež v ní vyvolávají „neobvyklé chování“. Například v poslední době se ukázala zvýšená aktivita lesní zvěře v době před západem slunce a v některých městech (např. v Chile) se objevily určité druhy zvířat, o nichž místní obyvatelé dříve vůbec netušili. Jak bylo výše uvedeno, zmírněný lodní průmysl velmi pomáhá snížit hladinu stresu mořských tvorů a ti následně mohou žít zcela kvalitnějším způsobem.
Autor: Clara Andrews
Přečtěte si také povídku, kterou náš redaktor Lukáš Ždan napsal k příležitosti Dne Země.
Zdroj, foto: wikipedia.org, lot.dhl.com, europarl.europa.eu
