Vítěz Ligy mistrů, FA Cupu, anglického Ligového poháru, francouzské ligy, francouzského superpoháru, turecké ligy, tureckého superpoháru a českého poháru. K tomu všemu navíc nejlepší střelec Mistrovství Evropy ve fotbale z roku 2004. V neděli pátého července 2020 oficiálně skončila kariéra jednoho z nejlepších českých fotbalistů – Milana Baroše. Valašskomeziříčský rodák, gigantický odchovanec a baníkovský srdcař se rozhodl ukončit svou bohatou sportovní kariéru.
Všechno to začalo v roce 1987, kdy tehdy ještě šestiletý Milan nastoupil do mládežnické organizace fotbalového klubu ve valašské obci jménem Vigantice. Zde také slavný útočník udělal své první fotbalové krůčky a v roce 1991 přestoupil do Rožnova pod Radhoštěm. O dva roky později si ho pro jeho obrovský talent vyhlédl a do ostravského Baníku přitáhl tehdejší mládežnický trenér Václav Štverka.
Dalšího velkého kroku ve své kariéře se Milan dočkal v roce 1998, ve svých sedmnácti letech. Tehdy poprvé nastoupil za A-tým. K jeho dalšímu růstu navíc dopomohl také tehdejší majitel a pozdější trenér české hokejové reprezentace Alois Hadamczik. Ten totiž v mladém talentu ucítil potenciál hvězdné kariéry a udělal vše pro to, aby se tak nakonec i stalo. Sedmnáctiletému klukovi, dle svých slov, nabídl kromě pozice v A-týmu i na tu dobu slušný plat, prémie a po dosažení osmnácti let i automobil. Samozřejmě výměnou za jeho profesionální přístup a výkony odpovídající nabídnutým podmínkám. Navíc tento stratég odmítl Milana prodat do Sparty za tehdy astronomickou částku přesahující 50 milionů korun.
Tento krok se nakonec skutečně ukázal velice prozíravým, když v roce 2002 projevil o tehdy jednadvacetiletého útočníka zájem jeden z nejlepších týmů na světě, anglický Liverpool. Baroš z pozice ostravského kapitána do klubu z Anfield Road přestoupil za 189 milionů korun.
A v ten moment se začala psát neúspěšnější kapitola jeho kariéry.
V prvním zápase ve slavné Preimier League skóroval hned dvakrát, když svými trefami ze čtyřicáté páté a sedmdesáté druhé minuty pomohl skolit Bolton poměrem 3:2. Ve své startovní sezóně v nejslavnější lize světa nastoupil do sedmadvaceti zápasů a zaznamenal v nich celkem devět vstřelených branek. V té samé sezóně navíc pomohl jedním přesným zásahem ke konečnému vítězství svého týmu v anglickém Ligovém poháru (EFL Cup).
Ty největší úspěchy ale měly teprve přijít…
První vrchol kariéry Baroš zaznamenal na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004, kdy se s pěti vstřelenými góly stal králem střelců. Nutno však dodat, že se mu to podařilo díky brilantním výkonům celého týmu. Výběr Karla Brücknera postavený okolo Čecha, Rosického, Nedvěda, Kollera, Jankulovského, Ujfalušiho, Poborského, Grygery a dalších předváděl možná nejlepší hru v celé historii všech českých výběrů českých národních týmů.
Jedinou, zato však obrovitou, kaňkou na kráse byl fakt, že český tým vypadl v semifinále s překvapením turnaje z Řecka. To se svým obranným „antifotbalem“ vyřadilo postupně favority z Francie, České republiky a ve finále i domácí Portugalce s tehdy mladou vycházející hvězdou Christianem Ronaldem. Všechny soupeře navíc porazilo 1:0 téměř totožným gólem po centru zprava.
Zklamání z turnaje mohl ale Baroš hodit za hlavu už následující rok. To se totiž jeho Liverpool propracoval z třetího předkola až do finále Ligy mistrů, ve kterém se postavil týmu AC Milán. A jednalo se o finále, které dodnes je a jistě ještě dlouho bude tím nejpamátnějším v celé historii.
Po prvním poločase se totiž zdálo, že už je rozhodnuto. Po první půli „Rossoneri“ zásluhou Maldiniho a dvou zásahů Crespa vedli již 3:0 a vypadalo to, že druhá půle bude již jen formalitou.
Tato teze se ovšem ukázala být mylnou už po další herní čtvrthodině. Po devíti minutách se krásně hlavou prosadil kapitán Steven Gerrard a o dvě minuty později zakroutil míč k tyči další z Čechů v liverpoolském dresu – Vladimír Šmicer. A o další čtyři minuty později to přišlo. Baroš postrčil míč na Gerrarda, kterého ve vápně poslal k zemi Gattuso. Exekuce se chopil Alonso a nadvakrát z dorážky uspěl. Rázem se hrálo znovu od nuly a drama dospělo až do penaltového rozstřelu. V něm, zřejmě pod tíhou okamžiku, selhali hned tři hráči italského velkoklubu a Liverpool se dvěma Čechy v sestavě mohl oslavovat svůj pátý triumf v Lize mistrů.
Celkově Baroš odehrál v „The Reds“ šedesát osm zápasů a nastřílel devatenáct branek. Následujících osm let strávil v klubech, jako jsou Aston Villa, Olympique Lyon (s krátkým hostováním v Portsmouthu) a v tureckém Galatasaray Istanbul. Celkem v těchto týmech odehrál 171 zápasů a do černého v nich zamířil čtyřiašedesátkrát. Ani v tomto období navíc nebyl ochuzen o různé tituly. Vyhrál totiž dvakrát francouzskou ligu, francouzský superpohár a nakonec i tureckou ligu i tamní superpohár. Díky krátkému hostování v Portsmouthu si také na své konto přidal i vyhraný FA Cup.
Návrat domů
Dne 18. února 2013 podepsal Milan Baroš smlouvu na půl roku s týmem, který ho dříve do velkého fotbalu katapultoval – s ostravským Baníkem. Dohodl se tehdy na platu 20 000 Kč měsíčně plus prémie. Peníze si ale nenechal. Celý svůj plat věnoval na rozvoj ostravské mládeže. Útočník Dominik Kraut mu tehdy přenechal svůj dres s číslem 27. Celkem odehrál za Ostravu 12 ligových utkání a vstřelil 5 gólů. Poté se vydal na svou poslední sezónu v zahraničí. Destinací byl turecký Antalyaspor.
Na konci sezóny se ještě do Baníku vrátil, ale ze strany tehdejšího ostravského vedení mu nebyla nabídnuta smlouva na další sezóny. I v této, pro něj nelehké, fázi kariéry ale ukázal svůj charakter, a i přes velice slušné nabídky zejména z pražské Sparty nakonec dodržel svůj slib fanouškům a zakotvil v Mladé Boleslavi. Za toto gesto byl poté odměněn vítězstvím v českém poháru. Po sezóně zamířil do Liberce a následně se uskutečnil jeho již v pořadí třetí návrat domů.
Velkolepá rozlučka
Během svého definitivně posledního návratu odehrál v modrobílém ostravském dresu padesát devět zápasů a svým soupeřům nastřílel šestnáct branek. Ten úplně poslední odehrál v neděli 5. července 2020 proti Viktorii Plzeň. Začátek zápasu byl ve znamení rozlučky s tímto ostravským i českým fotbalovým fenoménem. Loučili se s ním nejen fanoušci a majitel ostravského klubu Brabec, ale prostřednictvím videa promítaného na velkoplošných obrazovkách také Milanovi někdejší spoluhráči z reprezentace, Liverpoolu i dalších klubů, ve kterých ve své bohaté kariéře působil. Klub FC Baník Ostrava navíc Barošovo číslo vyřadil navždy z nabídky, aby už nikdo nikdy v modrobílém dresu s tímto číslem na zádech hrát nemohl.
Velká chvíle nastala v sedmdesáté třetí minutě, kdy se Milan Baroš vydal vstříc svým posledním minutám v profesionálním fotbale. A mohlo to být ještě lepší, kdyby v devadesáté třetí minutě trefil o trochu lépe centr Martina Filla. Takhle míč těsně minul prostor tří tyčí a rozlučka jako z Hollywoodu se nakonec nekonala. I tak se ale tento hráč dočkal zasloužených ovací, které probíhaly ještě dlouho po závěrečném hvizdu sudího Ardelenaua. Jen je trochu škoda, že kvůli koronavirovým opatřením nemohl tuto velkolepou show sledovat vyprodaný ostravský stadion.
A co bude dál? To ještě neví ani sám Baroš. Jisté ovšem je, že když se rozhodne vrátit do Baníku v jakékoli jiné roli než té hráčské, má podle slov ostravského majitele dveře stále otevřené.
Autor: David Kubatík
Foto: facebook Baníku Ostrava, tyden.cz, liverpoolecho.co.uk, sport.aktualne.cz, facebook Baníku Ostrava
