Když se řekne Zdeněk Svěrák, můžeme se bavit například o tom, co vše vytvořil nebo v čem hrál. Ovšem jedním z nejdůležitějších faktorů je, jak jeho tvorba působí na lidi. Svěrákova přednost je nepochybně jeho humor, který není nijak okázalý ani založený na výsměchu, ale na situacích, které jsou nám blízké a ve kterých se dokážeme poznat.
Svěrákova cesta ke slávě nebyla přímočará. Začínal jako učitel, později působil v rozhlase a právě tam se začal formovat jeho výjimečný cit pro jazyk a nezapomenutelné vyprávění. Jedním z nejdůležitějších okamžiků bylo setkání s Ladislavem Smoljakem, které vedlo ke vzniku fenoménu, jenž přerostl hranice divadla i generací – Jára Cimrman. Fiktivní génius, vynálezce, dramatik, cestovatel a „největší Čech“, který byl vždy o krok před ostatními, ale přesto nakonec zůstal zapomenutý. Právě v této kombinaci spočívá kouzlo Járy Cimrmana. Jde vlastně o takovou nadsázku typické české povahy. Ukazuje, že i když někdo má schopnosti a nápady, nemusí to nutně znamenat, že se prosadí nebo že si ho ostatní všimnou. Svěrák a Smoljak dokázali tuto skutečnost přeměnit v humor, který baví celé generace.
Z Cimrmana postupně vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, které se časem stalo
neoddělitelnou součástí české kultury. Typické pro něj je, že před samotnou hrou přichází takzvaný „odborný seminář“, kde herci s naprosto vážnou tváří představují různé (často dost absurdní) informace o Cimrmanovi. Teprve potom následuje samotná hra. Právě tahle kombinace nadsázky, příběhů a inteligentního humoru je jedním z důvodů, proč si divadlo získalo tak velké publikum. Divadlo Járy Cimrmana si i po desítkách let stále udržuje své místo ve společnosti. Mezi nejznámější hry patří například Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda Na mýtince, Dobytí severního pólu nebo Dlouhý, Široký a Krátkozraký – hry, které se hrají opakovaně a baví stejně jako před desítkami let.
Vedle divadla Zdeněk Svěrák výrazně ovlivnil i český film. Jako scenárista a herec stojí za řadou snímků, které dnes patří mezi klasiku. Ve spolupráci se svým synem Janem Svěrákem vznikly filmy, které měly úspěch nejen v Česku, ale i v zahraničí, například oscarový Kolja či oceňovaná Obecná škola. Typické pro tyto filmy je propojení humoru s melancholií, kromě vtipných momentů se objevují i dojemnější pasáže. Velkou hodnotou jeho tvorby je i to, že vede lidi k tomu, aby se dokázali zasmát sami sobě a podívat se na svou situaci s nadhledem. Díky tomu jeho humor působí přátelsky a připomíná, že nikdo není dokonalý.
Devadesáté narozeniny Zdeňka Svěráka jsou kromě připomínky jeho dlouhé kariéry hlavně momentem, kdy si lze uvědomit, jaký vliv jeho práce měla a stále má na českou společnost. Nejen na film nebo divadlo, ale i na to, jakým způsobem lidé přemýšlejí o humoru a sami o sobě. I v dnešní době má Svěrákova tvorba své místo. Jeho hry, filmy i role se stále připomínají, citují a baví. Dá se říct, že jeho styl humoru se stal přirozenou součástí české kultury, a právě proto je postava nejen Járy Cimrmana, ale Zdeňka Svěráka obecně, pro český film a divadlo tak důležitá.
Autorka: Anna Filipczyková
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: cimrman.at, zdjc.cz
Foto: cimrman.at, aerofilms.cz, zdjc.cz, ceskatelevize.cz
