Právě v titulku zmíněné heslo „Zapiš se někomu do života“ vítá dobrovolníky na plakátě před vstupem do univerzitního obchůdku UPoint na Horním náměstí v Olomouci, kde ve čtvrtek 24. září od devíti do čtyř hodin odpoledne probíhá nábor do registru dárců kostní dřeně. Akci pořádá Univerzita Palackého společně s olomouckým Dárcovským centrem Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD). Vítán je zde každý zdravý občan České republiky v rozmezí 18 až 35 let, který pravidelně neužívá léky, v minulosti neprodělal žádná závažná onemocnění, váží více než 50 kilogramů, a hlavně chce pomoci lidem trpícím poruchou krvetvorby nebo třeba leukémií.
Je krásné slunečné odpoledne a já procházím Horním náměstím v Olomouci, kde se v tento den pohybuje spousta lidí, jež si užívají poslední dny babího léta. Můj cíl se nachází kousek za olomouckou radnicí. Je jím univerzitní informační centrum a obchůdek UPoint. Už před vchodem mě vítá obrovský plakát od ČNRDD, na kterém je napsáno milé a výstižné heslo celé akce „Zapiš se někomu do života“.
Jakmile vejdu dovnitř, ujme se mě mladá slečna, která se mě zeptá, zda bych se chtěla zapsat do registru dárců kostní dřeně. Bohužel jí musím povědět, že kvůli pravidelnému užívání léků se nemohu zapsat, ale ráda bych se o této akci dozvěděla více, načež mě pošle za hlavní koordinátorkou náborů ČNRDD paní Věrou Šilerovou, která zároveň pracuje jako sestřička hemato-onkologické kliniky a zajišťuje na této akci odborný dohled. Od paní Šilerové se dozvídám, jaké podmínky musí dárce splňovat a jak celý proces zápisu do registru dárců dřeně probíhá.
„Pokud se chce někdo do registru zapsat, musí splňovat určité podmínky. Jednou z nich je – mimo české občanství – také věk, který je stanoven na 18 až 35 let. Druhou a dost výraznou podmínkou je zdravotní stav. Člověk, který se chce do registru zapsat, by měl být úplně zdráv, tzn. neměl by mít žádné onemocnění trvalého rázu a rovněž by neměl brát ani žádné léky a zároveň by měl vážit více než 50 kilogramů,“ sděluje Věra Šilerová. „Když sem na akci takový vhodný dárce dorazí, tak v prvé řadě musí vyplnit dotazník, kde uvede své osobní údaje a zdravotní stav, a nakonec nám poskytne souhlas, že ho můžeme zařadit do registru dárců a vyšetřit. Následně se musí provést stěr z dutiny ústní, kdy mi si z toho vyšetřujeme znaky, které – když to řeknu zjednodušeně – si ukládáme do našeho systému. Stejně vyšetřujeme a následně zaevidujeme i pacienty a následně hledáme mezi dárci a pacienty shodu,“ dodává.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že zápisem do registru bude přímo vybrán k dárcovství. Ovšem opak je pravdou. K samotnému dárcovství je podle Šilerové vybráno asi jedno procento zaregistrovaných dárců. Mimo jiné mě zajímalo, zda je pravdou, že odběr kostní dřeně bolí, nebo jde o pouhý mýtus.
„On ten mýtus úplně není mýtem, protože naši pacienti nepodstupují ten odběr v celkové narkóze a děláme jim ho několikrát, kdy se bere malý vzorek kostní dřeně na různá vyšetření, to je prostě nezbytné při té nemoci, tak samozřejmě tím, že nemají celkovou narkózu, určitou bolest cítí. Kdežto dárce má na výběr ze dvou způsobů odběru. První způsob zahrnuje celkovou narkózu, přičemž výkon trvá zhruba 20 až 30 minut, kdy se odebere část zdravé kostní dřeně, která se následně dárci sama dotvoří v rozmezí dvou až třech týdnů. V druhém způsob již dárce nemusí podstupovat narkózu, ale provádí se to pomocí separátoru, což je přístroj, který dokáže vyseparovat jednotlivé složky krve, a my v podstatě dokážeme vypudit z té kostní dřeně ty buňky do oběhu, dokážeme si je namnožit a následně sesbírat pomocí separátoru. Nevýhodou této metody je fakt, že buněk v těle není velké množství, a proto odběr trvá čtyři a více hodin. Oba způsoby se ale provádí jen v případě, kdy jde opravdu o záchranu lidského života a pacientovi nedokážeme jinak pomoci. Myslím si, že když člověk zváží oba argumenty, záchrana lidského života versus chvilkové nepohodlí při odběru, tak právě ona záchrana lidského života vyhraje,“ popisuje Šilerová.
Po velice zajímavé a poučné konverzaci s paní Šilerovou jsem se rozhodla si promluvit o předešlých akcích spojených se zápisem do registru dárců dřeně s paní Ingrid Venclíkovou, která taktéž pracuje v olomouckém Dárcovském centru ČNRDD a zároveň je všeobecnou sestrou na Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Olomouc.
„V UPointu již stejná akce proběhla, a to v roce 2017 společně s odběry krve. Nyní máme tu výhodu, že můžeme dělat prvotní náběry pomocí stěrů, což nám umožňuje dělat i v terénu a nedochází zde k žádnému porušování hygienických pravidel,“ prozrazuje Ingrid Venclíková.
Po rozhovoru s paní Venclíkovou jsem se rozhodla vyzpovídat i jednoho z potenciálních dárců. „O náboru do registru dárců jsem se vlastně dozvěděl prostřednictvím stránek Univerzity Palackého a rozhodl jsem se zapsat, protože je to to nejmenší, co můžu udělat a budu rád, pokud mé dárcovství někomu zachrání život,“ říká student druhého ročníku Univerzity Palackého Filip Babčenský.
Když jsem dokončila konverzaci se studentem Filipem, poděkovala jsem všem organizátorům za jejich čas a rozloučila se s nimi. I přestože jsem se sama do registru zapsat nemohla, měla jsem dobrý pocit, že tu jsou lidé, kteří rádi pomáhají jak dárcovstvím, tak samotnou přípravou celé této akce. A za to jim všem patří velký dík.
Autor: Petra Čiklová
Jak bylo v článku zmíněno, k samotnému dárcovství kostní dřeně se dostane málokdo. Pokud je ale něco, co skutečně můžete teď a tady darovat, je to krev či krevní plazma. Naše slovenská redaktorka Filom se na jaře rozhodla jít darovat krev a prostřednictvím své repotáže ukázala, jak celý proces vypadá.
Foto: Facebook Zapiš se někomu do života, Petra Čiklová
