V úterý prvního září 2020 zasáhla český sportovní svět velice smutná zpráva. Ve věku jedenašedesáti let zemřel bývalý vynikající československý hokejista a trenér, který při posledním mistrovství světa na Slovensku dovedl český národní tým poprvé po třech letech zase do semifinále – pan Miloš Říha. Český tým měl do dalších bojů vést tento rodák z Přerova i letos. Šampionát ve Švýcarsku ale nakonec vinou opatření proti koronaviru uspořádán nebyl.
Miloš Říha se narodil 6. prosince 1958 v Přerově a začátky jeho kariéry jsou také s místní Meoptou spojeny. Hrál za ni až do svých dvaceti let, než se z ní vydal na „vojnu“ do tehdy nejúspěšnějšího českého celku – do Dukly Jihlava. Společně se svými spoluhráči zde také získal dvě extraligová stříbra.
Jeho největší hráčský úspěch však přišel až o sezónu později, po přestupu do Vítkovic. Ostravský tým totiž v sezóně 1980/1981 skutečně válel a Říha po boku hráčů, jako byli Černík, Fryčer, Holaň či Svozil, mohl oslavit zasloužený mistrovský titul. Říha v tomto ročníku odehrál třiačtyřicet utkání, v nichž si na své konto připsal devět branek a třiatřicet asistencí, a byl tak jedním ze základních stavebních kamenů ostravského úspěchu.
Miloš v moravskoslezské metropoli po titulu ještě na rok zůstal a získal tam své třetí ligové stříbro. Jeho hráčské kroky potom směřovaly do tehdejšího Gottwaldova, Zetoru Brno a Hodonína. Mezitím ještě v sezóně 1986/1987 oblékl znovu ostravský dres s rytířem Vítkem na prsou. Tato štace ale už tak úspěšná nebyla. Vítkovice skončily v tomto ročníku na posledním, dvanáctém místě a nejvyšší soutěž musely na rok opustit.
Mezi lety 1990 a 1992 zastával funkci hrajícího hodonínského trenéra.
Trenérská kariéra
Svou novou dráhu započal v sezóně 1992/1993 jako asistent trenéra na střídačce Zlína. Potom se na dva roky vrátil do rodného Přerova, aby pět sezon během osmi let strávil v Pardubicích. Z této štace si odnesl extraligové stříbro ze sezony 2002/2003. V předchozím roce si na krk pověsil dokonce zlatou medaili, když se Slovanem Bratislava opanoval celý ročník slovenské ligy. Oba tyto skvělé výsledky pak dokázal za pár let ještě zopakovat. Druhé zlato se Slovanem si připsal v sezóně 2004/2005 a druhé stříbro s Pardubicemi o dva roky později.
Čas ale běžel a bylo třeba posunout se dál, což v Říhově případě znamenalo do Ruska, kde tehdy odstartovala zbrusu nová soutěž s obrovskými ambicemi nazvaná KHL. První tři roky strávil v hlavním městě jako lodivod Spartaku Moskva, během nichž svůj tým dvakrát dovedl do konferenčního semifinále. V průběhu jeho třetí sezóny byl odvolán a nastoupil na lavičku Atlantu Mitišči, se kterým došel až do finále Gagarinova poháru. V něm byl bohužel nad síly jeho celku tým Salavat Julajev Ufa.
Po poměrně úspěšně zakončené sezóně přišlo další stěhování. Tentokrát do jednoho z nejbohatších klubů na světě – SKA Petrohrad. Během dvou sezon, které zde strávil, dokázal svůj tým dovést dvakrát do finále Bobrovovy divize, kde však ani jednou nedokázal najít recept na pozdějšího dvojnásobného vítěze, na moskevské Dynamo.
Po ukončení petrohradského angažmá se na rok vrátil do Pardubic, aby se pak ještě na rok do Ruska vrátil. Po roce stráveném v Omsku byl zhruba v polovině základní části povolán zpět do Pardubic, aby jim zachránil sezónu. To se nakonec podařilo. Pardubice skončily po základní části deváté a po úspěšném předkole dokráčely až do čtvrtfinále, kde nakonec nestačily na pozdějšího šampiona z Litvínova.
Po ukončení sezóny se pak sice už nevrátil do Ruska, ale do KHL ano, navíc na tři další roky. A v jakých jiných barvách než v těch, se kterými v minulosti slavil úspěchy? KHL je ale bohužel jiná úroveň než slovenská liga, a tak i výsledky tomu odpovídaly. Nejlepším výsledkem byl postup do osmifinále hned v první sezóně 2015/2016.
Reprezentace
Jeden z největších momentů Milošovy trenérské kariéry, díky kterému si ho zapamatoval celý český hokejový národ, ale ještě měl přijít. V červnu 2018 totiž podepsal smlouvu s hokejovým svazem a stal se trenérem národního týmu v době, kdy čeští hokejisté už tři roky nedokázali prolomit bránu čtvrtfinále.
Hra českého nároďáku pod Říhou dostala konečně správný tvar a bavila fanoušky po celé republice. Navíc se dostavily i výsledky. Ze sedmi zápasů v základní skupině vyhráli jeho svěřenci šest a ve čtvrtfinále šli na Němce. V tomto zápase pak i přes lehce nervózní úvod dokázali potvrdit roli papírového favorita a po vítězství 5:1 konečně prokopnout dveře do semifinále.
Na víc ale Češi neměli. Po prohře 5:1 s Kanadou šli do souboje o bronz proti Rusům, kde znovu předváděli velice kvalitní výkon. Na gólmana Vasilevskiho vypálili celých padesát střel, ale na víc než dva góly to nestačilo. Po konečné prohře na nájezdy se tak Češi museli smířit s „medailí z brambor“. Záznam následné tiskové konference dlouho obíhal a vzbuzoval emoce fanoušků po celé republice.
Minimálně vyrovnat, nebo ještě vylepšit loňský výsledek chtěli hráči s lvíčkem na prsou letos ve Švýcarsku. Přišel ale soupeř, se kterým nikdo nepočítal. Koronavirus a všechna opatření proti němu bohužel nedovolily pořádání téměř ničeho a hokejový šampionát nebyl výjimkou. V té době už navíc bylo jasné, že v příštím roce bude na české střídačce stát jako hlavní kouč Filip Pešán.
Poslední dny
Smutný konec přišel náhle. Ve středu 19. srpna přinesla média zprávu, že je Miloš Říha s blíže nespecifikovanými zdravotními problémy hospitalizován v pražském IKEMu. O necelé dva týdny později přilétla jako blesk z čistého nebe zpráva o tom, že legenda českého hokeje zemřela.
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Autor: David Kubatík
Foto: sport.aktualne.cz, facebook HC Vítkovice Ridera, hokej.cz, irozhlas.cz
