Moc dobře si uvědomujeme, že tváře, které vídáme na titulních stránkách magazínů, jsou různě upravené. Víme, že za dokonalou tváří stojí tým profesionálů a Photoshop. Víme, že i krásní lidé na sociálních sítích různě upravují své fotografie, že realita je často jinde. Dokonce víme, že ta vnadná pornoherečka má „dokonalá“ prsa díky šikovnému chirurgovi. Co také možná víme – ale úplně si neuvědomujeme – je ten fakt, že mainstreamoví porno producenti vybírají herce a herečky podle určitých rysů. A tak není divu, že pokud známe vulvy jenom z porna, máme o nich mylné představy.
Svět je tak trochu posedlý dokonalostí. To se ale naštěstí díky různým hnutím pomalu mění. Ovšem onen nátlak na nás, abychom byli dokonalými bytostmi, stále visí ve vzduchu. Stejně tak jako máme každý jiný obličej, má – světe, div se – každá žena jinou vulvu. Víme tedy, že se nemáme srovnávat, přesto to sem tam uděláme. A i když to zrovna my samotní neuděláme, odvedou za nás tuhle špinavou práci ostatní.
Začíná to na základní škole
Šunka uvnitř, nebo venku? Pysky jak dva řízky, nebo hamburger? Tak co? Také jste byli ve školních lavicích svědky těchto konverzací? Právě tyto řeči či různé posměšky o vulvách zůstávají některým dívkám dlouho na mysli. Ač třeba nechtějí, přemýšlí, do které kategorie vlastně spadají. Samy se pak zařadí do kategorie nevyhovující.
„Nejvíce jsou nespokojené mladé bezdětné holky, které řeší, když mají malé stydké pysky příliš dlouhé, velké,“ říká gynekoložka Martina Dvořáková „Dále jsou nespokojené ženy s opravdovým problémem, s jinou anatomií, ženy po problematickém porodu. Ale to jsou spíš výjimky,“ dodává.
Alespoň jednou do roka se paní Dvořáková setká s žádostí o zmenšení pysků. Což ale dívkám rozmlouvá. „Většinou se mi podaří zmenšení vymluvit, protože po operaci často dochází k deformacím. Jednoduše… sliznice se špatně hojí,“ pokračuje gynekoložka. „Na operaci chodí i starší dámy, okolo čtyřiceti, padesáti let. Těm pysky vadily třeba při jízdě na kole. Další problém bývá po porodu, když se špatně zhojí nástřih nebo ruptura při porodu, a ty ženy to bolí,“ vysvětluje Dvořáková.
(Ne)mám ráda svou vulvu
Možná by vás překvapilo, kolik krásných žen nemá rádo svou vulvu, nebo k ní má negativní vztah. Může za to více faktorů – mainstreamové porno a vyfiltrované herečky, vtipy o ženském přirození, negativní komentáře o vzhledu vulvy od partnera (ano, jsou tací, kteří haní vulvu své partnerky), nedostatek edukace, přehnané nároky na dokonalost a další.
Naštěstí se objevují zajímavé projekty, jež pomáhají ženám se sebepřijetím. Jedním z takových je například připravovaná kniha ilustrátora Jana Grumla aka slakinglizard. Ženy posílají umělci fotografie svého pohlaví nebo prsou, k fotografiím pak přidávají svůj příběh, proč danou část těla (ne)mají rády. Své malby umělec sdílí i na sociálních sítích. Tam se setkává s vlnou pozitivních reakcí jak od žen, tak od mužů. Díky tomuto projektu, který opravdu ukazuje diverzitu, si mnoho lidí uvědomuje krásu ženského těla, a že být jiným, není na škodu.
„Nejsem terapeut ani psycholog, jsem ilustrátor, a že má práce ženám pomáhá, mě nenapadlo ani v těch nejmegalomanštějších představách a dělá mi to radost,“ říká Jan Gruml. „Nejraději mám příběhy, kdy modelka nemrhá svou přitažlivostí a má své partie ráda, nebo je přijala. Dokáže si vážit sebe sama, i když to nebyla jednoduchá cesta,“ dodává. „Jeden konkrétní příběh bych ale nedokázal vyzdvihnout. Jedna slečna měla se sebou obrovský blok, nepřicházelo v úvahu, aby se do mého projektu zapojila, protože by to znamenalo, že by se na sebe musela podívat. Ještě se nezapojila, ale zvažuje to a prý to má v plánu… to je dobrý krok,“ pokračuje ilustrátor.
V životě jsem neviděl ošklivou vulvu, říká Gruml
Malbám pohlaví se Jan Gruml věnuje už od roku 2008, mimo jiné je autorem kmihy 69 vagín. Lze tedy bez nadsázky říct, že během života viděl desítky, možná stovky vulv. „Na každém ženském těle je něco krásného, ať už to jsou křivky, tvary, struktura kůže… V osobním kontaktu si všímám, že po tolika vizuálních virtuálních obrázcích si mnohem více užívám vůni ženského těla. Takže by se dalo říci, že se mi rozvinulo čichové vnímání,“ popisuje umělec, jak se během let změnilo jeho vnímání ženského těla.
„Vulva je jediný orgán, který dokáže zrak, čich, chuť, hmat a sluch uspokojit v jeden moment naráz. Vulva přijímá i vydává, vagína zvládá obousměrný provoz. Je to magické místo a jakkoliv hanit svou vulvu je trochu rouhání. V životě jsem neviděl ošklivou vulvu a ve finále jde stejně o člověka celkově,“ dodává ilustrátor. „V jiném životě než v tomto si se svou vulvou užít nemůžete, tak proč si tu chvilku, co žijeme, tímto kazit,“ vzkazuje na závěr ženám.
Autorka: Kristýna Krejčí
Mezi ženami se téma sebelásky a sebepřijetí řeší prakticky neustále. Zajímá vás ale, jak na tom jsou se sebeláskou muži? Tak si přečtěte naši anketu!
Foto: Jan Gruml, pexels.com
