V průběhu října se postupně zveřejňovala jména laureátu Nobelovy ceny, jejíž slavnostní předávání vyvrcholilo 10. prosince ve švédském Stockholmu. Jedná se o nejprestižnější vědecké ocenění každoročně udělované v den smrti švédského fyzika a chemika, vynálezce dynamitu, Alfreda Nobela. Ten ve své závěti uvedl, že z jeho majetku uloženém ve fondu se bude každoročně udávat cena za významné vědecké objevy, vynálezy, za literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.
Jako první z Nobelových cen byla udělena v odvětví lékařství a fyziologii. Laureáty se stali William G. Kaelin Jr., Peter J. Ratcliffe a Gregg L. Semenza. Ti zkoumali, jak buňky zjišťují přítomnost kyslíku a jak se adaptují na jeho nedostatek. Tento proces je podobný teploměru, který měří úroveň kyslíku. Celý organismus pak funguje jako klimatizace a může měnit své fungování podle nedostatku nebo nadbytku kyslíku. Vědci díky tomuto objevu uvažují, zda by bylo možné např. „udusit“ rakovinové buňky.
Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců za poznání vývoje vesmíru a objevu planet mimo Sluneční soustavu tzv. exoplanet. Tento výzkum pomohl vědcům lépe pochopit, jak probíhala evoluce vesmíru. James Peebles získal polovinu ceny za předpověď existence reliktního záření. To je dnes jeden z nejdůležitějších zdrojů informacích o minulosti a budoucnosti kosmu. Druhou polovinu ceny společně obdrželi Michael Mayor a Didier Queloz za objevení první exoplanety.
Nobelovu cenu za chemii obdržel John B. Goodenough, který se podílel na vývoji a vzniku lithium iontových baterií (li-ion baterie). Spolu s ním se dalšími laureáty stali M. Stanley Wittingham a Akira Jošino. Goodennough se ve svých 97 letech stal nejstarším držitelem Nobelovy ceny. Li-ion baterie se dnes používají v mobilních telefonech nebo v elektromobilech.
Každoročně nejdiskutovanější kategorii Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o uzavření mírové smlouvy s Eritrejí. Etiopie a Eritrea tak po dvaceti letech konfliktu společně navazují diplomatické vztahy. Ahmed provedl několik dalších reforem v oblasti lidských práv. Posílil svobodu slova, zahájil stíhání činitelů porušující lidská práva nebo zvýšil vliv žen v politickém i společenském životě v Etiopii. Dalšími kandidáty na Nobelovu cenu za míru byli například papež František, Reportéři bez hranic nebo klimatická aktivistka Greta Thunbergová.
Nobelova cena za literaturu byla udělena dvěma laureátům. V roce 2018 tato cena nebyla udělena z důvodu skandálu sexuálního obtěžování ve Švédské akademii, která laureáty vybírá. Za rok 2018 si zpětně Nobelovu
cenu převzala polská spisovatelka Olga Tokarcuková, která byla Švédskou akademii oceněna za „vypravěčskou představivost, která s encyklopedickou vášní představuje překračování hranic jako formu života“. Za rok 2019 si cenu odnesl rakouský autor Peter Handke za „vlivná díla, která s jazykovou vynalézavostí prozkoumávají periférii a zvláštnosti lidské zkušenosti“.
Ačkoli Nobelova cena za ekonomii není uvedena v Nobelově závěti, od roku 1968 se uděluje za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Cenu obdrželi Francouzka Esther Duflová a Američané Abhijit Banerjee a Michal Kremer. Oceněni byli za experimentální přístup ke zmírnění světové chudoby. „Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi. Zkoumají tedy například to, jak co nejúčinněji zasáhnout za účelem dosažení vyšší úrovně vzdělanosti dané rozvojové ekonomiky či zlepšení zdravotního stavu tamní dětské populace,“ přibližuje jejich práci ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Sedmačtyřicetiletá Duflová se stala nejmladší držitelkou Nobelovy ceny a teprve druhou ženou, která získala Nobelovu cenu za ekonomii.
Autor: Šárka Mazurková
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, nobelprize.org
