Muzeum tvarůžků odhaluje voňavou historii loštických pochutin

V dnešním článku přinášíme tip na výlet nejenom pro všechny milovníky syrečků. Muzeum Olomouckých tvarůžků, které bylo otevřeno v roce 2014, si totiž pro své návštěvníky připravilo opravdu pestrou nabídku. Nechybí zde originální retro exponáty, kino ani původní tvarůžková kuchařka. Tvůrci muzea mysleli i na ty nejmenší, samozřejmostí je dětský koutek či promítání pohádky o panu Syrečkovi. Celá prohlídka je zakončena v podnikové prodejně, domů si tak můžete odvézt zcela jedinečné tvarůžkové výrobky, které jinde nekoupíte.

Olomoucké tvarůžky patří mezi speciality naší země. Firma Alois Wessels (A.W.) se jejich výrobou zabývá již od roku 1897. Za tuto dobu si získala klienty po celém světě. Domovem Olomouckých tvarůžků se stala vesnice Loštice, kde sídlí také muzeum, do kterého se v dnešním článku společně vydáme.

Celá prohlídka začíná krátkým představením rodiny zakladatelů, jedná se o rodinu Wesselsových. Otec rodiny Josef Wessels byl velice podnikavý muž. Když se objevila příležitost založit v Lošticích podnik na výrobu syrečků, neváhal ani vteřinu. Koupil dům, najal místní pracovnice a spustil výrobu. I když se z počátku zdálo, že obchod nebude prosperovat, Josef Wessels to nevzdal a jeho trpělivost se mu vyplatila. V roce 1897 předal fungující podnik svému synovi Aloisi Wesselsovi. Právě on se významně zasadil o rozvoj a následný úspěch firmy. Nebál se technického postupu, o inovacích si dokonce dopisoval s americkým vynálezcem Edisonem. Celou výrobu významně rozšířil a modernizoval. Z dnešního pohledu byla klíčem k úspěchu právě modernizace výroby.

Po roce 1917 pokračovala ve výrobě Olomouckých tvarůžků Wesselsova dcera Františka a její manžel Karel Pivný. Produkce se pod jejich vedením významně zvyšovala, a tak bylo zapotřebí přistoupit k další modernizaci. Tentokrát byl největší problém prostor, jelikož původní budovy továrny přestaly dostačovat. Karel Pivný se protonrozhodl postavit novou továrnu, významně větší a nově také vybavenou moderními průmyslovými stroji, které znovu významně urychlily výrobu. Olomoucké tvarůžky tak byly připraveny dobývat svět.

Vše se ale změnilo v roce 1945, kdy byl podnik znárodněn a po celých 40 let v podstatě jenom chátral. Záchrana přišla až po sametové revoluci. Wesselsovi potomci se rozhodli firmu zachránit a znovu investovat do jejího rozvoje. Tento krok se zdál jako správný a Olomoucké tvarůžky se postupně opět vrátily na výsluní. Muzeum shrnulo historii rodiny do krátkého dvacetiminutovém filmu. Na ten se diváci mohou podívat v útulném kinu přímo v muzeu. Film je navíc promítán s anglickými titulky, a tak mu bez problému porozumí také cizinci, kteří do Loštic dorazí.

Kromě historie si návštěvníci mohou prohlédnout exponáty spjaté s výrobou syrečků. Jedním z nich jsou i takzvané „klapačky“. Dnes sice mohou působit jako banální ruční výrobek, v té době ale znamenal významné zrychlení výroby. Klapačky se používaly pro konečné tvarování tvarůžků. Jejich přínos byl tedy dvojí, za prvé práci zrychlovaly a za druhé zaručovaly, že bude mít každý syreček stejný tvar a stejnou hmotnost. Firma tak zaručila svým zákazníkům, že při každém nákupu dostanou na vlas ten samý syreček jako minule. Další zajímavým exponátem, který si jako návštěvník můžete vyzkoušet, je tzv. šlapač syrečků. Princip výroby připomíná metodu šlapání zelí, osobně jsem si tento přístroj také vyzkoušela a věřte, byla to pořádná makačka. Není tedy divu, že tuto činnost měli na starost výhradně muži.

Kromě výrobních exponátů si návštěvníci mohou prohlédnout, jak šel čas s obaly olomouckých syrečků. Zpočátku se balily do dřevěných krabic. Celofán se pro balení tvarůžků začal používat až ve dvacátých letech dvacátého století a znamenal velký pokrok. Tvarůžky v celofánu se nijak nelepily, a speciální metoda balení navíc zaručovala i správný proces zrání.

V předposlední části pak muzeum ukazuje, jak probíhá výroba syrečků dnes. Jedná se o velmi složitý proces, než se z obyčejného tvarohu vyrobí taková delikatesa. Na samý závěr výstavy si návštěvníci mohou prohlédnout původní kuchařku a získat inspiraci, jak tvarůžky v kuchyni zpracovat. Co byste třeba řekli na tvarůžkové lívance či loštickou česnečku?

Na prohlídku muzea si připravte minimálně dvě hodiny. Osobně věřím, že milovníci tvarůžků zde bez problému stráví klidně i půlku dne. Ano, tak netradiční tato výstava je. Pokud vám během prohlídky vyhládne, můžete si zajít do jedné z místních restaurací. Za vyzkoušení stojí například tvarůžkový tatarák či speciální loštický burger, v letních měsících nechybí ani tvarůžková zmrzlina. Která jiná obec může takový gastro zážitek nabídnout, že?  At už tedy milovníkem syrečků jste, nebo ne, věřte, že výlet do této moravské vesnice se určitě vyplatí.

Autor: Lucie Brožová


Milujete jídlo? Přečtěte si Lukášovu tematickou povídku ZDE.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, tvaruzky.cz
Foto: Lucie Brožová

Příspěvek vytvořen 36

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy