Spisovatelka, která je známá především svojí dovedností ve svých knihách dokonale vystihnout mezilidské vztahy, psychologii postav a důležité milníky našich dějin. Autorka knih Slepá mapa, Hotýlek, Hana a Tiché roky, které každý den dosahují statisícového přečtení a drží se na nejvyšších příčkách prodejnosti a oblíbenosti. Jaké má rituály při psaní a co říká na filmové zpracování Hany? To a více v krátkém rozhovoru pro Dobrý Zprávy se spisovatelkou Alenou Mornštajnovou.
Máte při psaní nějaké rituály?
Vyloženě rituály ne, ale nejlíp se mi píše dopoledne, kdy mám opravdu klid. Taky si potřebuji vyhradit delší časové období, abych alespoň týden v kuse mohla dopoledne a odpoledne psát.
Plánujete napsat více knih pro děti jako je Strašidýlko Stráša, nebo to bylo jen takové jednorázové oddechnutí?
Původně to bylo jen na odlehčení, ale v hlavě mám další nápad na dětskou knížku. Jen potřebuji více času, abych se k tomu dostala.
Co vnímáte jako větší úspěch a výzvu – Hana na divadelních nebo filmových plátnech?
To se nedá vůbec srovnat. Já osobně se teda nepodílím ani na jedné z těch věcí a nechávám to na odbornících. Já akorát napíšu knížku a vím, že ten, kdo to chce divadelně zpracovat, tak to udělá podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Zrovna tak nerozumím filmu, tak to nechávám na panu režisérovi. Jsem s ním v kontaktu a jediná věc, o kterou jsem ho požádala je, aby tam zachoval atmosféru knihy.
Takže nerozlišujete míru úspěchu divadelního a filmového zpracování?
Těžko říct. To bych vůbec neporovnávala. Samozřejmě zfilmovaná Hana se určitě dostane k většímu počtu diváků, bude přístupnější, ale mně udělalo radost obojí.
V roce 2018 vyhrála Hana Studentskou cenu Česká kniha. Jste ráda, že má kniha takový dosah i na mladší čtenáře?
Mě to velice těší. Dneska mi jedna čtenářka řekla při autogramiádě, že moje knížky spojují generace, čtou je mladí i staří. To mi udělalo nesmírnou radost a doufám, že to tak opravdu je.
Dnes jste zde na knižním festivalu v Ostravě pokřtila debut Karin Lednické Šikmý kostel. Již teď je tato kniha čtenáři pozitivně přirovnávána k těm vašim. Jaké z ní máte pocity vy?
Mně se knížka líbí právě proto, že je o kraji, který znám. Ne tedy nějak důkladně, ale jezdím do Darkova do lázní a Karvinou mám prochozenou, takže je to pro mě ještě o to zajímavější. Další důvod, proč se mi líbí je, protože je to knížka příběhová a já mám ráda příběhy.
Sama říkáte, že se nerada bavíte o knihách, které máte v procesu psaní. Můžete alespoň něco málo prozradit o nové knize, kterou právě píšete?
Ne a ani nechci zatím nic naznačovat.
Bude tedy alespoň znovu poukazovat na historické souvislosti s dějem, jako tomu tak bylo u předchozích knih?
Já v průběhu psaní ani sama nedokážu odhadnout, jak se ta knížka bude vyvíjet.
Autor: Aneta Luksová
Foto: Aneta Luksová, FB Alena Mornštajnová
