Vědci ze Zlína přináší naději na vodu bez hormonů, poslouží jim nedopalky cigaret

„Naše vody jsou znečištěné chemickými látkami a zbytky hormonů.” Bohužel se nejedná o slogan ekofanatiků, ale o vážný environmentální problém. Objevují se zprávy o znepokojujících vlivech hormonů na zdravý vývoj a plodnost vodních živočichů. Dokonce existují i zdravotní hrozby pro lidi, k nimž se dostávají skrze hormony znečištěnou pitnou vodu. Naštěstí není všem dnům konec, vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati se snaží najít cestu, jak z vody dostat estrogenní hormony, a to s využitím nedopalků.

Zlínští vědci přišli na to, že některé deriváty celulózy umí zachytávat z vody nežádoucí látky spolu s hormony. Shodou okolností se chemickým složením jedná o stejnou látku, jaká se používá pro výrobu cigaretových filtrů. „Uvádí se, že cigaretové filtry tvoří významnou část odpadu nalezeného v mořích a oceánech, a každý z nás se bohužel s pohozenými nedopalky setkává denně na ulicích. To nás přivedlo k myšlence prozkoumat využití tohoto odpadu,“ vysvětluje ředitel Centra polymerních systémů Vladimír Sedlařík. Pod jeho vedením se tomuto výzkumu věnuje ve své disertační práci Muhammad Yasir. Konkrétně vyvíjí nanovlákna, získaná recyklací nedopalků cigaret. Těch je potřeba zhruba stovka na jeden filtr o průměru deset centimetrů. 

Objevením technologie pro recyklaci nedopalků a následným vytvořením filtru to však nekončí. Hormony ve vodách jsou globálním problémem a bohužel se na dálku z laboratoře vyřešit nedají. K aplikování této technologie je zapotřebí v prvé řadě vnější plošná snaha, jež vytvoří poptávku – tu by jednoho dne mohly přinést firmy, které by se zabývaly výrobou těchto filtrů.

Do životního prostředí se hormony dostávají z různých zdrojů, například z kosmetiky, průmyslové výroby, hormonální antikoncepce nebo třeba zemědělství. Tyto hormony působí jako takzvané endokrinní disruptory, což jsou látky měnící hormonální nastavení organismů. Jedná se o poměrně různorodé molekuly, které mohou být tvořené ionty těžkých kovů, pesticidy, léky a nebo právě hormony. Nejčastěji se hovoří o syntetickém estrogenu, jehož koncentrace (nejen v odpadních vodách) roste, přímo úměrně s rostoucím počtem uživatelek hormonální antikoncepce. Právě tomuto hormonu se připisují nežádoucí přírodní jevy jako je tvorba jiker v samčích varlatech nebo špatné funkce rybích pohlavních žláz, což má za následek neplodnost. 

O problémech souvisejících s endokrinními disruptory hovoří vědci již od osmdesátých let. V devadesátých letech je definovala Evropská unie a od té doby se řeší legislativní kroky pro snížení znečištění. Bohužel zde dodnes nemáme žádné plošné nařízení, které by vyžadovalo po čističkách vod filtraci takových látek. Jediným krokem Evropské unie je zatím nařízení o monitorování koncentrace těchto látek v povrchových vodách Evropy, přičemž z výsledků těchto měření by měly v budoucnu vycházet také legislativní změny. 

Autor: Viktoria Židlíková


Vědci přicházejí s nápady na záchranu a pomoc naší planetě neustále. Zkuste se zapojit i vy, třeba v rámci akce Ukliďme svět, která vrcholí koncem března.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroj: ČT24, Centrum pro regionální rozvoj České republiky, UTB
Foto: Viktoria Židlíková

Příspěvek vytvořen 13

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy