Orion, vaše čokoládová hvězda. To je motto olomouckého závodu Zora z reklamy vysílané v 90. letech. Ta vyrábí v současné době čokoládové pochutiny, které jsou oblíbené snad u každého. Různé druhy tabulkových čokolád, Studentská pečeť, Kaštany, Milena, Lentilky, Modré z nebe či Kofila. O poslední zmíněné čokoládové tyčince, jež se prodává ve žlutém obalu, bude nyní řeč. Kofila se vyrábí už 100 let. Nahlédneme jak do výroby tak i na speciální obaly, které byly pro výročí navrhnuty.
O tyčince
Příběh čokoládové tyčinky se začal psát roku 1923, kdy z olomoucké Zory, patřící dnes pod Nestlé, vyjela první Kofila, typická pro svou jemnou kávovou náplň. Už od počátku byla oblíbenou položkou Orionu a dodnes se
řadí mezi nejprodávanější. Jak poznamenal ředitel závodu Zora Jan Fišer: „Do náplně Kofily Original využíváme pastu s pomletými praženými kávovými boby.“ Právě díky tomuto elementu je Kofila tak oblíbená a co víc, chuť se i přes menší změny v receptuře takřka nezměnila. Na 744 tun tyčinek je potřeba 17,42 tun kávové pasty, ze které se pak vznikne 387 tun tyčinek. Z pohledu čísel je Kofila pátou nejoblíbenější tyčinkou na trhu. Za rok 2022 se prodalo zhruba 744 tun, což je víc než 20 milionů kusů. Z výrobní linky mělo vyjet až 30 milionů Kofil. Z hodinu to dělá plus minus 40 tisíc hotových výrobků. Kofila se kromě originální verze objevila i v jiných variantách, jako třeba máčená v bílé čokoládě či ve verzi latté. Čokoládová tyčinka s kávovou náplní je v rámci světa takřka raritou, jinde byste něco podobného hledali jen stěží. Kofila se nejvíc prodává v Česku a na Slovensku, sem tam se žlutá tyčinka vydá i do zahraničí, třeba do Anglie, kde si její chuť užívají třeba i naši krajánci a nemusí tak o ní jen snít a představovat si ji.
Jak probíhá výroba?
Kdokoliv, kdo se jde podívat do výroby, musí dodržovat přísně hygienická pravidla. Pláště, vesty a přezůvky jsou základ, bez nich to nejde. „Čokoládová hmota se skladuje v zásobnících a pro účely výroby se vytemperuje (zahřeje na určitou teplotu) v temperovacím zařízení. 
Vytemperovaná čokoládová hmota se nalévá dávkovacím zařízením do polykarbonátových forem. Čokoládová hmota se ve formách rozvibruje a zchladí. Forma se otočí, aby se přebytek čokolády vylil, otočí se zpátky, abychom byli připraveni na další krok výroby, kterým je dávkování kávové náplně,“ popisuje vedoucí výroby Lenka Hřivnová. „Náplň jde stejně jako čokoláda skrz dávkovací zařízení a nalije se do dutiny, která je pro náplň připravená. Takovýto výtvor se musí nechat zchladit, čímž se připraví na poslední krok výroby – zátěr, což je spodní vrstva čokolády. Tím je tyčinka hotová, může se vyklepnout z formy a zabalit se do obalu,“ doplňuje Hřivnová. Vyklepnutí má na starosti stroj vybavený soustavou kladiv. Ty formu lehce poklepou a tyčinky jsou venku.
Originální a speciální obaly
Jak už jsem psal výše, Kofila je známa svým žlutým obalem, který zaujme při hledání v regálech. Krom loga Orionu a názvu je zde mouřenín (zastaralý výraz pro černocha), který sedí a drží v ruce šálek kávy, což má
odkazovat právě na příchuť tyčinky. Autorem obalu byl v roce vzniku teprve 23letý malíř a ilustrátor Zdenek Rykr (1900–1940). Jeho návrh je až na změny v designu stále používán, a to jak žlutá barva, tak i mouřenín. Krom obalu Kofily vytvořil pro samotný Orion také typickou modrou hvězdu s psacím písmem uvnitř. Ke stému výročí vyhlásil Orion grafickou soutěž na výroční obal Kofily. Návrhy měli na starosti studenti z ateliéru grafického designu při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Studenti zlínské univerzity navrhli téměř 80 unikátních designů, z nichž bylo vybráno 7 nejzajímavějších splňujících stanovená kritéria. „Nečekali jsme, že obdržíme tolik kvalitních návrhů, a i to byl jeden z důvodů, proč jsme nakonec uvedli hned sedm designových obalů limitované edice,“ vysvětlila manažerka značky Kofila Eliška Soukupová. Ta společně s dalšími čtyřmi osobami z řad Zory či grafického odvětví zasedla v odborné porotě, která se návrhy probírala. Inspiraci při tvorbě návrhů brali mladí designéři jak ze spojení čokolády a kávy, tak i z původního vzhledu od samotného autora originálu. Jména těch autorů, jenž zaujali nejvíce, můžeme vidět na zadní straně obalu. Porota vybrala jako vítěze návrh Ivana Večerka (na obrázku vlevo nahoře), který použil 
techniku linorytu, což je tisk z výšky. Podobně tak pracuje knihtisk či razítko. „Jsem rád, že můj design vytvořený linorytem byl úspěšný. Je to moje oblíbená grafická technika,“ uvedl vítěz soutěže Večerek. „A že je můj návrh s mým jménem po celém Česku i Slovensku mne velmi motivuje. Pravidelně mi někdo z přátel posílá fotku Kofily v mém obalu,“ usmál se. V jeho návrhu dominuje jméno tyčinky, hvězda Orion a číslice 100. Druhá skončila Lucie Nguyenová, která vymyslela různé motivy vztahující se ke Kofile. Samotný nápis umístěný doprostřed je pak ilustrovaný.
Pokud se vám sbírají sliny a máte chuť, zajděte si do svého oblíbeného obchodu pro Kofilu. Díky sedmi různým obalům tak můžete mít na každý den v týdnu jinak vypadající tyčinku.
Autor. Petr Martínek
Pokud jste milovníci sladkého, přečtěte si také rozhovor se zakladatelem medárny.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: olomouckydenik.cz, zzip.cz, czechdesing.cz, cs.wikipedia.com, idnes.cz
Foto: idnes.cz, olomouc.cz, olomouckydenik.cz
