Přesně před padesáti lety se otevřela slavná Opera v Sydney a ohromila nejen hudební, ale především architektonický svět. Stavba Jørna Utzona si vysloužila mnoho obdivu, zároveň se však setkala i s odporem a nepochopením. Připomeňme si společně silný příběh jedné z nejslavnějších budov na světě.
Celý projekt začal v roce 1955, kdy místní vláda vyhlásila architektonickou soutěž na stavbu operní budovy. Tvůrci z více než dvaceti zemí do ní přihlásili celkem 233 návrhů. Žádný z nich ale porotu neohromil. Změna nastala s příchodem nového porotce Eera Saarinena, který si na první pohled oblíbil návrh Jørna Utzona. Skica dánského architekta, připomínající obří plachetnici na moři, byla naprosto jedinečná a soutěž nakonec vyhrála.
Navzdory několika zásadním problémům – Utzon si nevěděl rady s konstrukcí klenutých střech, ani si nebyl jistý, jaký materiál bude pro stavbu nejvhodnější – započala v roce 1959 samotná stavba. Vyřešeno však zatím nebylo ani financování.
Obtíže s konstrukcí i s použitým materiálem byly zanedlouho vyřešeny. Ovšem po obměně místní vlády v roce 1965 byl čím dál tím častěji zmiňován rozpočet stavby. Ten byl původně plánován na sedm milionů australských dolarů. Avšak už v šedesátých letech stála stavba více než dvacet milionů, částka se tak výrazně navýšila hlavně kvůli pozměněnému zadání. Argument nedodrženého rozpočtu okamžitě využila nová vláda a přiměla dánského architekta k rezignaci. Na jeho místo byl neprodleně dosazen nový tým a Jørn Utzon opustil Austrálii s tím, že už ho tam nikdo neuvidí.
I přestože chyběly dokončit pouze interiéry, stavba pokračovala ještě dalších sedm let. Opera v Sydney byla otevřena v roce 1973. Náklady na stavbu nakonec přesáhly více než sto milionů australských dolarů. Slavnostního otevření se zúčastnila i královna Alžběta II., Jørn Utzon ovšem nedorazil.
Svého ocenění se architekt dočkal až v roce 2003, kdy obdržel prestižní Pritzkerovu cenu. Nedlouho na to byl požádán o spolupráci na rekonstrukci interiérů v Opeře. Nabídku rád přijal, pracoval na ní se svým synem Kimem Utzonen. Kvůli vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu nedorazil do Sydney osobně a nikdy tak neměl možnost vidět své dokončené dílo naživo.
V roce 2007 byla budova zapsána do světového kulturního dědictví UNESCO, Jørn Udson zemřel rok poté. Opera je dnes v Austrálii turistickým cílem číslo jedna, navštíví ji přibližně 10,9 milionu návštěvníků za rok. Jedná se o nejrušnější centrum kulturního umění, kde se koná ročně více než 1 800 představení.
Autor: Lucie Brožová
I v Česku máme nadané architekty. Pokud vás článek zaujal, můžete si přečíst o dechberoucí výstavě Evy Jiřičné.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Foto: syndeyoperahouse.com, archgalllery
Zdroje: slavne-dny.cz, go2australia.cz
