Fašankové dny jsou každoročně jednou z nejvýznamnějších folklorních událostí ve Velké nad Veličkou, která je největší vesnicí na Horňácku ležícím v Jihomoravském kraji. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a první březnový víkend ožil bujarým a dlouhotrvajícím veselím. Tradiční oslava končícího masopustu, kterému se ve zdejších končinách neřekne jinak než „fašanek“, probíhala od soboty 1. 3. do úterý 4. 3. a opět přilákala milovníky horňácké lidové hudby, zpěvu, tance a veselé atmosféry.
Masopust, období veselí, hodování a lidových zvyků má zejména na Moravě hluboké kořeny a jeho síla přetrvává do dnešních dnů. Každoročně se v mnoha obcích konají průvody krojovaných či maškar, obchůzky muzikantů i slavnosti plné zpěvu a tance. Svátek, který předchází čtyřicetidennímu postnímu období, je oslavou života, hojnosti a lidské sounáležitosti. Na Horňácku je s masopustem neodmyslitelně spojen „fašanek“, jedinečný folklorní svátek, při němž se setkávají generace, aby společně oživily tradice svých předků. Ve Velké nad Veličkou, kde tento svátek patří k nejvýznamnějším událostem roku, se každoročně zpívá, tančí a hoduje, jak velí starodávné obyčeje.
Oslavy tradičního fašanku byly zahájeny sobotní besedou u cimbálu
Sobotní večer patřil fašankovému veselí, které v místním kulturním domě připravil folklorní soubor Velička,
fungující ve Velké již od roku 1968. Organizátoři se postarali nejen o bohatý program, ale i o výzdobu sálu a celkovou atmosféru, která přenesla návštěvníky do světa horňácké tradice. Nechyběl ani bufet plný tradičních fašankových pochoutek – voňavý chléb se škvarkovou pomazánkou či sádlem, slanina, klobásky, koblížky s marmeládou či „boží milosti“ dodávaly slavnosti ten pravý ráz. Vůně domácích specialit se mísila se zpěvem a veselím, jak to k tomuto svátku odjakživa patří.
Na pódiu se během večera plného bohatého kulturního programu vystřídaly domácí i hostující folklorní složky – již zmíněný FS Velička, taneční soubor Retro Velička, Horňácký mužský pěvecký sbor, Ženský sbor z Velké, ženský sbor Oskoruša, folklorní soubor Skaličan ze Skalice a nechyběly ani dvě cimbálové muziky s primáši Petrem Kubíkem a Petrem Mičkou. Právě cimbálová muzika Petra Mičky pak provázela návštěvníky besedou u cimbálu až do pozdních nočních hodin. Součástí večera byl i minikošt páleného, kde návštěvníci hlasovali o nejlepší vzorek. Vítěz si za svůj destilát odnesl opletený demižon. Podle pořadatelů zájem o tuto akci v posledních letech roste a oba sály byly příjemně zaplněné. „Zdá se, že si fašanek opět získává na oblibě napříč generacemi. Lidé se bavili, zpívali a tančili, a tradice v srdci Horňácka tak znovu ožívá v plné kráse,“ pochvalovali si organizátoři.
Nedělní obchůzka fašankářů: hudba, zpěv a zastavení u hřbitova
Nedělní dopoledne patřilo tradiční obchůzce takzvaných „fašankárů“. Krojovaná chasa za doprovodu muzikantů procházela dědinou, navštěvovala
domácnosti a rozezpívala ulice Velké nad Veličkou. Nechyběla slavná píseň „Fašanku, fašanku, už je Ťa na mále…“, kterou fašankáré zdravili své milé, hospodyně i staré známé. Do průvodu se zapojily tři party – dospělí z FS Velička a Retro Velička, Horňácký mužský pěvecký sbor a mladí muzikanti z dětských folklórních souborů Veličánek 1 a 2. Fašanková tradice se tak přirozeně předává dalším generacím. Každá parta měla svou trasu a navštívila desítky domů. Jak ale den ubíhal a nálada se zvolňovala, pevné plány se často měnily podle momentální atmosféry a výdrže jednotlivých členů.
Jedním z nejdojemnějších momentů bylo zastavení na místním hřbitově. Fašankáré zde zazpívali táhlou horňáckou píseň „Ej, kamarádi moji…“ na památku těch, kteří už svou píseň zpívají na onom světě. Tento okamžik dodává fašankové tradici hlubší rozměr a propojuje minulost s přítomností.
Pondělní obchůzka jen pro nejvytrvalejší a úterní pochovávání basy
V pondělí se spojili ti nejodhodlanější, kteří si mohli dovolit pokračovat v oslavách. Navštěvovali místní instituce jako kulturní dům a obecní úřad, podnikatele, základní i mateřskou školu, kde fašankáré zazpívali malým žáčkům a vyhlíželi budoucí talenty či své možné nástupce. V úterý byl čas na odpočinek, ale večer se fašank symbolicky uzavřel známou tradicí jménem „pochování basy“ v restauraci Pod Lipama. Tento komornější večer u cimbálu vyvrcholil půlnočním falešným smutečním obřadem, kdy se basa za asistence převlečeného „faráře“ a „ministranta“ ukládala k odpočinku na dobu půstu, která bude trvat až do letošních Velikonoc. Nechybělo vtipné a lehce jízlivé ohlédnutí za uplynulým rokem, glosy k místním událostem i veselá nálada.
Fašanek v této vesnici je důkazem, že tato tradice žije dál a stále spojuje lidi všech generací. Jak se říká: Fašanek žije, dokud se zpívá.
Anna Sládková
Víte, proč lidé slaví masopust, kde můžeme nalézt jeho kořeny a v jakých městech ho slaví v zahraničí?
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: facebook.com
Foto: Jan Grabec, Antonín Vrba
