V neděli 19. května mělo na České televizi premiéru drama režiséra Jiřího Stracha Svatá. Celému filmu vládly excelentní herecké výkony ruku v ruce se skvěle napsaným scénářem. Film možná nebude šálkem kávy každého diváka, ale citlivě, a přesto důrazně otevírá téma důležité části historie a naší minulosti. Na konci vás budou provázet stovky morálních otázek. Kde leží hranice mezi pravdou a lží? Kdo má právo odvyprávět historii a minulost? A je hlavní postava filmu skutečně svatá?
Olga Térová (Jiřina Bohdalová) je devadesátiletá důchodkyně žijící se svou dcerou Hanou (Lenka Vlasáková). Panují mezi nimi časté rozepře způsobené cholerickými povahami obou žen, zejména pak kvůli křivdám z minulosti. Důležitější je však minulost Olgy, která přežila hrůzy gulagu a dnes o nich píše knihy a vypráví na besedách. Na jedné z přednášek jí osloví novinářka Dastychová (Pavla Beretová), specializující se na historii a politiku. Chce o životě Olgy vytvořit článek pro známý časopis a zdá se, že narazila na velkou senzaci.
Scénář filmu z pera Marka Epsteina dostala Jiřina Bohdalová ke svým devadesátým narozeninám. Dá se tedy říct, že jí byla role Olgy napsána přímo na míru a Bohdalová se svého úkolu zhostila s vervou a ctí. Charakter Olgy jí přímo zářil z očí a z každého pohledu či gesta. Její bravurní herectví dalo Olze hloubku, díky které se divák těžko rozhodoval, zda se jedná o kladnou nebo zápornou hrdinku. Obsazení filmu se celkově náramně povedlo. Lenka Vlasáková v roli starostlivé, strhané a pečující ženy exceluje, což jsme viděli už například ve filmu Bábovky. Ve Sváté ale herečka dostala prostor na opravdu silné emoce a ukázala, že je hravě a uvěřitelně zvládne. Ani Pavla Beretová v roli zvídavé, ale zásadové novinářky za herečkami nezaostává. Divákovi se tak naskytne pohled na příběh silných ženských charakterů prostřednictvím úctyhodných hereckých výkonů.
Skvělý výsledek filmu je pravděpodobně zapříčiněn přirozeným fungováním realizačního týmu. Jiří Strach pracoval s Jiřinou Bohdalovou již na šesti filmech a sami tvrdí, že jsou sehraní a předvídají myšlenky toho druhého. Pro TotalFilm Jiřina Bohdalová dále uvedla, že si do role své filmové dcery Lenku Vlasákovou sama vybrala. „Herecky si naprosto rozumíme a jsme si i trochu podobné,” zmínila Bohdalová. Její volba byla naprosto klíčová, neboť chemie mezi těmito herečkami na plátně fungovala skvěle. Divák má skutečně pocit, že sleduje špičkování mezi matkou a dcerou. Herečkám se navíc podařilo zachovat jistou podobnost mezi charaktery, způsobenou geny, a zároveň dodat vlastnosti a chování, které tu druhou vytáčejí doběla. Krev zkrátka není voda.
Olga Térová alias Věra Sosnarová
Svatá má přesah i do skutečných událostí. Postava Olgy Térové je inspirována Věrou Sosnarovou. Česká občanka byla podle svých slov ve čtrnácti letech spolu se svou matkou a devítiletou sestrou roku 1945 odvlečena do ruského pracovního tábora na Sibiři. Její tvrzení se však nepodařilo prokázat České správě sociálního zabezpečení ani historikům. Nakonec se ukázalo, že Sosnarová pracovala v Sovětském svazu po druhé světové válce jako civilní pracovnice v tamějších továrnách. V únoru letošního roku Sosnarová zemřela.
Na konci filmu jí je věnováno poděkování a zvědaví diváci si o jejím příběhu mohou zjistit více informací. Pokud však o inspiraci věděli předem, pointa filmu jim je zpočátku docela jasná. Věřím, že neznalý divák získá určité podezření v průběhu děje, neboť herecké výkony i některé scény našeptávají, že tu něco nehraje. Tak či tak je film zdařilým dílem pracujícím s překvapivou pointou, která přináší velké množství morálních otázek.
Ačkoliv se žánrově jedná o drama, film má příjemně lenivé tempo. Neznamená to, že je nudný, jen nepracuje se smrští dramatických scén a na své vyústění si trpělivě čeká. Ani samotná scéna se závěrečnou pointou není nijak přehnaná. Je lidská, uvěřitelná a syrová. Jak jsem zmínila, některé scény nasvědčují překvapivému vyústění, což dokresluje i hudební doprovod. Nicméně je až překvapivé, s jakou lehkostí nakonec pravda vyplývá na povrch.
Svatá ve vás zůstane. Budete přemýšlet nad rozhodnutími postav, kritizovat je nebo zcela chápat. Myslím, že se jedná o jeden z těch snímků, ve kterém v každém věku najdete něco nového. Svatá nese důležité poselství. Ukazuje historii, bolestivé šrámy a hrůzy, jenž se v minulosti páchaly. Naším úkolem je nezapomenout, připomínat je a nedopustit, aby se opakovaly. A to je jedním z apelů, který filmem i jeho diváky rezonuje.
Autor: Andrea Mašíčková
Pokud vás zajímají filmy inspirované skutečnými událostmi, můžete si přečíst také recenze filmů z festivalu Jeden svět!
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: totalfilm.cz, csfd.cz, idnes.cz
Foto: csfd.cz, kinobox.cz
