První máj trošku jinak

Barbora Černošková

Byl pozdní večer, první máj…lásky čas…borový háj, vonný vzdech. Ne, že bych chtěla být cynik, ale nalijme si čistého vína, letos z toho líbání pod třešní moc nebude, vzhledem k tomu, že se naše „líbadla“ stále nachází pod rouškami. Ráda bych tedy s vámi pohovořila o něčem jiném.

Vlastně to svým způsobem bude taky o lásce. Pokud jste single a máte chuť znechuceně zavřít počítač nebo zahodit telefon, ještě chvilku počkejte, bude to i pro vás. Na dnešní den jsem si připravila vzkaz pro každého bez ohledu na věk, pohlaví, vztahovou situaci či momentální náladu.

V poslední době se mi často stává, že mi kamarádi a známí na otázku jak se máš, píšou odpovědi týkající se nějakým způsobem jejich vzhledu. Mnozí z nás nemají v karanténě tolik pohybu, jak by si představovali, my holky se nejspíš i méně malujeme, kadeřník je v nedohlednu…zato zrcadlu neunikneš. Ale to, co chci říct, se netýká pouze vzhledu. Nedávno jsem sjížděla Instagram a narazila na video, které se mi líbilo, a ráda bych se o něj s vámi podělila. Bohužel už jej nemůžu dohledat, takže se vám pokusím část jeho obsahu alespoň přibližně přetlumočit.

Nepamatuji si už přesně okolnosti, ale ty pro nás nejsou úplně podstatné. Nějaký pán se ptal děvčat, co na sobě nemají rády, co je jakýmsi trnem v jejich sebevědomí (pokud něco takového je) a zda by to mohly sepsat. Následně je nechal texty přečíst nahlas a ptal se jich, jak se při tom cítí. Jak správně tušíte, ne moc dobře. Potom přizval do místnosti jejich sestry.  Nyní se pán zeptal těch prvních dívek, zda by to, co o sobě napsaly, řekly svojí sestře. Opět asi tušíte správně, ne, v žádném případě. Proč by něco takového říkaly o osobě, na které jim záleží.

A tady se dostávám k tomu, co vám chci říct. Často o sobě nebo sami sobě říkáme věci, které bychom nikdy neřekli tomu, na kom nám záleží. Staráme se o druhé, vkládáme energii do péče o ostatní, a přitom zapomínáme na to nejdůležitější. Na sebe. Kanadský psycholog Jordan Peterson říká: „Chovejte se k sobě tak, jako by na vás záleželo.“ Protože záleží. Není možné rozdávat, pokud nemáme nadbytek. Je to úplně stejné jako při první pomoci, nejdřív je třeba zkontrolovat, že vy sami jste v bezpečí. A tím neříkám, buďte sobci, ale abyste se mohli starat o druhé, přijmout je a milovat, musíte se nejdřív starat o sebe, přijmout se a milovat.

A proto vás vyzývám, dejte si dnes to nejdůležitější rande: sami se sebou. Vlastně to asi nemusí být dnes, vyberte si jakýkoliv den v kalendáři příští týden a velkými písmeny si tam napište: JÁ. Máte to v kalendáři, je to schůzka a je to závazné. Nezapomínejte, milované osobě byste to jen tak nezrušili, a tak to nerušte ani sami sobě. Co byste rádi podnikli? Kam byste se rádi vzali? Ven na procházku? Zaběhat si? Do křesla s knihou? Co takhle dobrou večeři? A tím nemyslím to, že naskládáte šunku na chleba svátečněji, udělejte si něco fakt dobrýho, třeba lasagne. Ať už si vlezete do horký vany, nalakujete si každý nehet jinou barvou nebo budete hodinu zvedat činky či si dáte projížďku na kole, je to jedno. Dělejte to, co vám dělá radost. Protože právě to jsou ty věci, které nám dodávají energii a čím víc jí budeme mít, tím víc bude na rozdávání.

Tip na závěr: Je dokázáno, že hormony štěstí se vyplavují mimo jiné při objímání, bez ohledu na to, kdo nás objímá. A proto úplně stačí, když obejmete sami sebe. A je to tak dobře, protože nezapomínejte, ten nejdůležitější člověk, který si zaslouží vaše objetí, jste Vy.

Co jsme pro vás o prvním máji napsali v tento den před rokem, ptáte se? Tak to pojďte zjistit do našeho archivu.

Fotky: troyerstling.com, wellandgood.com