Jsou to přesně dvě dekády, co australské Sydney hostilo letní olympijské hry s celkovým číslem 27. Jednalo se však teprve o druhou olympiádu na kontinentu protinožců, poprvé se zde závodilo v padesátých letech. Do Sydney tehdy zamířila i celá řada sportovců hájících české barvy, mezi nimi i obhájkyně zlata ve vodním slalomu z americké Atlanty Štěpánka Hilgertová. Mladé české naději tehdy bylo dvaatřicet let a byla na vrcholu své kariéry. Z téměř sto třiceti českých sportovců se jich s medailí na krku vrátilo osm. Ovšem pouze ve dvou případech se jednalo o zlato. O jeden z těchto nejcennějších kovů se postarala Štěpánka Hilgertová.
Česká sportovkyně dobře věděla, jak vypjatý závod ji v Sydney čeká, na olympijských hrách nebyla nováčkem. Měla za sebou debut v Barceloně na počátku devadesátých let a zlato z Atlanty. Vodní slalomářka sice vyhrála předchozí hry ve Spojených státech, ale nutno připomenout, jak těsný byl její první zlatý triumf pod pěti kruhy. Tehdy se závodilo systémem dvou jízd, přičemž se počítal výsledek té lepší. Ovšem většina favoritek první jízdu úplně vypustila, její výsledek však nakonec určil vítěze, protože ve druhé jízdě měla Hilgertová naprosto totožný čas jako Američanka Dana Chladek. Ano, podle jména jste mohli poznat, že se jedná o původem českou rodačku, která však po roce 1968 emigrovala do USA. První jízda se ale závodnici s americkým pasem vůbec nepovedla, takže závod vyhrála česká sportovkyně.
Na olympiádu k protinožcům odjížděla Hilgertová s velkým očekáváním, ale taky po tvrdém tréninku. Tři měsíce před závodem prý s manželem trenérem a malým synem přesídlili k olympijskému vodnímu kanálu. Odměnou bylo zasloužené zlato. Česká závodnice zvítězila jednoznačně, stříbrnou kajakářku z Francie překonala bez mála o pět vteřin.
K samotné olympiádě v Sydney se váže i okamžik, na který Hilgertová vzpomíná jako na nejkrásnější chvíli své kariéry. Ihned po dojezdu zlatého závodu, když už byl výsledek jasný, skočil do vody za radostnou českou závodnicí její manžel i trenér v jedné osobě a políbil ji. Tento naprosto spontánní projev emocí však mohl znamenat v krajním případě i diskvalifikaci, protože lodě se před převážením nemohl nikdo dotknout. Všechno ale dopadlo dobře a tento emocemi prostoupený moment po vítězném závodě Štěpánce Hilgertové dodnes připomíná fotografie.
Do Athén přijela jako obhájkyně zlata z předchozích dvou olympiád, díky čemuž byla pod obrovským očekáváním sportovního světa. Řecká slaná voda v kombinaci s rozestavěním branek jí očividně nesvědčila.
„Věřila jsem, že mám na to zabojovat o medaili, a doufám, že to bylo vidět i na mých jízdách. Bohužel jsem to nedotáhla do té kvality, která na medaili byla zapotřebí,“ řekla po závodu Hilgertová. „Nakonec si myslím, že páté místo není až takové zklamání. Toužila jsem po medaili, ale od počátku jsem se nepovažovala za takovou favoritku, jakou mě prezentoval tisk,“ zhodnotila česká sportovkyně.
Po Athénách v roce 2004 se Štěpánka Hilgertová pod pěti olympijskými kruhy přestavila ještě dvakrát. Poprvé v Pekingu, kde jí na dálku sledovala její o třicet let mladší neteř Amálie Hilgertová. Ta po své tetě úspěšně převzala rodinné žezlo, když loňský rok zvítězila na mistrovství Evropy i mistrovství světa do 23 let.
Poslední olympijský zářez přidala o čtyři roky později v Londýně, kdy uplynulo dvacet let od jejího prvního olympijského závodu. Přesto skončila na úžasném čtvrtém místě. Možná i proto si pohrávala s myšlenkou vyrazit za další čtyři roky na svoji již sedmou olympiádu. Na tu už se kvůli výrazně mladší konkurenci neprobojovala českou kvalifikací. Na svých posledních olympijských hrách v Londýně navíc soupeřila s Australankou Jasicou Fox, jejíž matku porazila před šestnácti lety v Atlantě.
Kariéra Štěpánky Hilgertová byla zajímavá nejen počtem titulů a medailí. Snad ještě více ohromující je délka její profesionální kariéry. Mistrovství světa se zúčastnila poprvé v roce 1989, po kterém následovalo dalších neuvěřitelných osmadvacet let aktivní kariéry. Její konec Hilgertová oznámila na podzim roku 2017, tedy půl roku před svými padesátými narozeninami. Už z tohoto výčtu je vidět ohromná motivace, která Hilgertovou hnala kupředu. Tou největší byla beze sporu ohromná láska ke svému vodnímu sportu.
„Musí vás to bavit. A mě vodní slalom bavil vždycky a baví mě dodnes. Je to neuvěřitelně pestrý sport. Žádný závod není stejný, mění se místa, rozestavení branek, na umělých tratích je možné měnit i rozestavení překážek,“ popsala před dvěma lety ve stručnosti Hilgertová svou celoživotní vášeň v jednom z rozhovorů.
Milovat to, co děláme, a hledat ve věcech každodenních věcech nové, je i poselstvím do života pro každého z nás. Štěpánce Hilgertové, která toto heslo žila naplno, to přineslo nejen zlaté medaile.
Autor: Lukáš Kuřík
Olympijský úspěch v Sydney slavil i Jan Železný. Článěk o jeho zlatě čtěte zde.
Zdroje: iDnes, YouTube kanál Luboše Hilgerta, Wikipedia
Foto: iDnes, Blesk.cz, iRozhlas
