V pondělí 24. února obletěla svět velice smutná zpráva. Ve věku 101 let zemřela matematička Katherine Johnson, která stojí za klíčovými úspěchy společnosti NASA. Díky ní a jejím přesným výpočtům se podařilo dostat člověka poprvé na Měsíc. Přitom to jako žena černé pleti neměla tehdy vůbec jednoduché.
Matematika ji bavila už od útlého dětství, kdy neustále něco počítala. Navzdory panujícím rasovým předsudkům tehdejší americké společnosti vystudovala matematiku a francouzštinu na univerzitě v Západní Virginii. Při navazujícím studiu byla vůbec první Afroameričankou v historii její alma mater.
Potíže jí však nedělala pouze barva pleti, ale i pohlaví. Její první zaměstnavatel NACA, předchůdce dnešní NASA, měl předsudky vůči ženám ve vědě. V padesátých letech tak ženy nesměly být podepsány pod žádným projektem.
Zlom přišel v roce 1962, kdy se John Glenn měl stát prvním Američanem na oběžné dráze. Před odletem si vyžádal, aby Katherine vlastnoručně přepočítala veškeré letové údaje, které před ní udělal počítač. „Pokud řekne, že jsou v pořádku, jsem připraven letět,“ pronesl tehdy astronaut.
Medaile od Obamy, životopisný film i panenka Barbie
Americká matematička s přezdívkou lidský počítač se zasloužila nejen o lepší postavení žen v technických oborech, ale i o zmírnění rasových předsudků. V roce 2015 jí pak tehdejší prezident Barack Obama udělil prezidentskou medaili svobody. O rok později do kin vstoupil film Skrytá čísla (Hidden Figures), který vypráví příběh nejenom Katherine, ale i jejich kolegyň z NASA Dorothy Vaughan a Mary Jackson, taktéž afroamerického původu.
Minulý rok se dokonce dočkala vlastní panenky Barbie. Firma Mattel, jež plastové figurky vyrábí, se rozhodla oslavit šedesáté výročí mezinárodního dne žen kolekcí Inspiring women, tedy panenkami v podobě známých žen, které dokázaly něco, co může inspirovat další generace.
Autor: Kristina Němcová
Foto: bbc.com
