Po covidové pauze se na jeviště milánské opery La Scala vrátil začátkem června život. Na prvním baletním představení, které nese příznačný název Večer čtyř choreografů, se podíleli čtyři významní choreografové, přičemž jedním z nich je právě český tanečník Jiří Bubeníček. Ten se v La Scale prosadil vůbec poprvé jako tvůrce. Třemi večery po sobě tak společně zahájili novou baletní sezónu.
„Italové mají výbornou školu, jsou vychovaní, slušní a hodně dobře se s nimi spolupracuje,“ pochvaluje si příjemnou spolupráci s celým souborem a zázemím opery Jiří Bubeníček v rozhovoru pro Českou televizi. Italští tanečníci se objevují v souborech po celém světě a v La Scale zůstávají jen ti nejlepší, proto jej Jiří Bubeníček bez váhání označil za jeden z nejlepších v celé Evropě. Díky tomu vnímá své pozvání do slavné opery jako ocenění své práce a české baletní školy.
Celé představení začíná choreografií baletního ředitele La Scaly, pocházejícího z Francie, Manuela Legrise pod názvem Verdi Suite. Následně navazuje Movements to Stravinsky, jejíž tvůrce je maďarský tanečník András Lukács, která má nádech moderního baletu. Dále pokračuje Bubeníčkův Dech duše (Le souffle de l´espirit) a celé představení uzavírá rodák z Petrohradu Alexej Ratmanskij se svou choreografií Koncert DSCH.
Český choreograf našel inspiraci v obrazech Leonarda da Vinciho a původně vytvořil celovečerní představení pro Curyšský balet již v roce 2007, letos v Miláně byla k vidění pouze její část. Celá baletní kompozice je vymyšlena pro mužské trio a symbolizuje tanec tří andělů, kteří doprovázejí duši do ráje. Hudební podklad je především Kánon D dur od Johanna Pachelbela, dále byla připravena na úryvky ze skladeb Johanna S. Bacha, Romana Hoffstettera a Otty Bubeníčka, jednovaječného dvojčete Jiřího. Tehdy celé představení věnovali své zesnulé babičce.
Oba bratři se společně dlouhá léta potkávali na špičkové baletní scéně a v 90. letech byli sólisty hamburského divadla, kde se brzy stal Otto jejich prvním sólistou. Jiří však odešel do drážďanské opery. Před pěti lety oba ukončili své kariéry, ale od baletu se nevzdálili. Zatímco Jiří se začal věnovat choreografii, Otto vytváří hudbu, scénografii a kostýmy. Právě v představení Dech duše spojili své síly. Jiří vytvořil choreografii, osvětlení a videa, Otto na druhou stranu přispěl s hudbou, návrhem scény a kostýmů.
Všechny večery se zatím nemohli obejít bez speciálních opatření. Diváci mohli zaplnit pouze lóže, kde pro ně bylo připraveno pět set míst, což dělá jednu čtvrtinu celkové kapacity divadla. Šatna a bar byli pro diváky uzavřeny. Orchestr se musel přemístit do přízemí a všichni hudebníci dodržovali rozestupy. Kromě tanečníků, byli povinni mít všichni hudebníci a samozřejmě diváci zakryté obličeje.
Přesto všechno se kultura pomalu rozjíždí. Do budoucna se můžeme těšit například na představení Spartak, které Jiří Bubeníček začal připravovat v Lublani. Po prázdninách se chystá na sólovou choreografii pro ruského baletního tanečníka Sergeje Polunina a těšit se můžeme také na Jiřího pojetí Romea a Julie.
Autor: Tereza Bečvářová
Kultura ožívá po celém světě i u nás doma. Tipy, kam se za ní po Česku vydat, vám sepsala naše redaktorka Magda v tomto článku.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, aktualne.cz, casopisharmonie.cz
Foto: aktualne.cz
