„Mám sen. Jednoho dne budou moje čtyři malé děti žít v zemi, kde nebudou souzeny podle barvy své kůže, ale podle svého charakteru.“ Američan Martin Luther King, bojovník proti rasové segregaci a ochránce lidských práv, by dnes oslavil svoje 91. narozeniny. Spojené státy americké si tento den už potřicáté třetí připomenou jako národní svátek.
Život Michaela Kinga, který si později změnil jméno na Martin, ovlivňovala už zpočátku rasová segregace. Setkal se s ní už na základní škole, černošské univerzitě Morehouse College i Bostonské univerzitě, kterou úspěšně zakončil doktorátem. Jeho kroky už od dětství vedla především křesťanská víra, ve svých dvaceti pěti letech se stal baptistickým pastorem v alabamském Montgomery. A právě tady se stal hlasem Afroameričanů.
Jistá Afroameričanka Rosa Parksová jela v roce 1955 autobusem, když přistoupil běloch, kterému musela podle segregačních pravidel uvolnit místo. Parksová to odmítla, byla na místě zatčena a přinucena zaplatit pokutu. Jako reakci na rasistické zákony uspořádal pastor Martin Luther King bojkot hromadné dopravy, který trval 382 dní, a na jeho konci bylo postupné zrušení segregačních pravidel americkým nejvyšším soudem. Kingova hvězda začala pozvolna stoupat.
King byl za svůj život asi dvacetkrát zatčen, do historie se ale nejvíce zapsal jeho pobyt v Birminghamské věznici v roce 1963. Právě odsud poslal svůj slavný dopis, ve kterém obhajuje nenásilnou formu odporu proti porušování lidských práv. Ve stejném roce pak uspořádal legendární pochod na Washington, kterého se zúčastnilo přibližně dvě stě padesát tisíc lidí. Právě tady u pomníku amerického prezidenta Abrahama Lincolna, pak pronesl jeden z nejznámějších projevů vůbec. Projev I have a dream, mám sen.
Za jeden z vrcholů Kingova života lze považovat rok 1964, kdy se stal vůbec
nejmladším držitelem Nobelovy ceny míru. Peníze, které získal spolu s oceněním, věnoval boji za lidská práva. V druhé polovině šedesátých let pak byla postupně odstraněna většina diskriminačních zákonů v oblasti zaměstnání, vzdělání nebo volebního práva.
V roce 1968 odjel do města Memphis ve státě Tennessee, kde právě probíhaly protesty provozovatelů městských technických služeb. Byla to práce těžká, špatně placená a věnovali se jí především černí obyvatelé, které sem King přijel podpořit. Muž, který celý svůj život obětoval boji proti násilí a nespravedlnosti, nakonec musel zemřít přesně tímto způsobem.
Martin Luther King byl zastřelen 4. dubna 1968 v Memphisu na hotelovém balkóně, jeho vražda vedla k vypuknutí nepokojů, demonstrací a protestů. Jeho pohřbu se zúčastnilo na 300 tisíc lidí a 9. dubna byl vyhlášen státní smutek. Za zabití byl později odsouzen Američan James Earl Ray, který ve vězení zemřel. Za Kingův život bylo na něj i jeho blízké spácháno několik pokusů o atentát, on ale vždy prosazoval nenásilnou občanskou neposlušnost a křesťanské hodnoty. Památka obhájce práv Afroameričanů v Americe je dodnes velmi živá, mnohými je tento neobyčejný muž právem považován za národního hrdinu.
Autor: Tereza Stará
Foto: ceskatelevize.cz
