Ve věku 84 let zemřela Madeleine Albright, která byla historicky první ženou, jež zastávala post amerického ministra zahraničních věcí. Česká rodačka má neodmyslitelnou zásluhu na rozšíření NATO a vstupu České republiky do této aliance. V následujících řádcích bych rád připomněl odkaz ženy nesoucí podíl na tom, že česká města dnes nezažívají to, co ta ukrajinská.
Život Madeleine Albright je zároveň životopisem světových dějin. Narodila se v květnu 1937 v Praze a sotva začala chodit, musela celá její rodina utéct před nacisty do Londýna, kde jako malé dítě zažila nacistické bombardování. Po válce se do Československa vrátili, aby na krátko zažili babí léto československé svobody, a museli prchat podruhé. Tentokrát před bolševiky. Za svůj nový domov si vybrali Spojené státy americké a mladá Madla se učila, jak být Američankou. Celý život ale měla české srdce, české přemýšlení a český humor.
V USA získala vzdělání na prestižních školách, ale toho největšího se jí dostalo od jejího otce Josefa Korbela. Naučil ji, jak být diplomatkou, ale zůstat sebevědomou ženou a jak se musí jednat s diktátory, ale že stejně tak je potřeba někdy rozhodnout, že už jednání nemá význam a musí nastoupit ráznost.
V roce 1997 se stala vůbec první ministryní zahraničí USA a od první chvíle začala pracovat nejen pro americkou administrativu, ale také pro zemi, kde se narodila a která ji osobnostně formovala. Střelka jejího kompasu jako by vždy ukazovala českým směrem. Nebránila se tomu, naopak to vzala za své a spolu s Václavem Havlem nás přivedla do NATO. Žijeme v době, kdy lze říct, že díky ní teď česká města nezažívají hladomor a čeští občané nemusí prchat před ruskými raketami. Jsme v bezpečí, jež nám ona spoluvytvářela.
Držitelka nejvyšších vyznamenání Spojených států amerických a České republiky včera zemřela. Její odkaz však tváří v tvář ruské agresi bude tepat dál a každé ráno, kdy se vzbudíme do svobodné země, bude i její zásluhou.
Madeleine Albright v jedné ze svých knih napsala: „Všechno už bylo řečeno, ale ne všichni to říkali.“
Paní Madlo, děkujeme, že jste měla vždy odvahu říkat a dělat to, co neříkali a nedělali všichni.
Autor: Václav Ágh
Foto: aktualne.cz
