Po mé poslední cestě do Řecka jsem si řekl, že tuhle lokalitu ještě rozhodně nechci nadobro opustit. Zároveň jsem se ale nechtěl opět vracet do Řecka a chtěl jsem zkrátka zkusit malinko odlišnou, ale stále středomořskou kulturu. Volba nakonec padla na Kypr. Poměrně velký ostrov s populací kolem 1 200 000 obyvatel, z čehož drtivá většina jsou Řekové, mě lákal hlavně svou historií a těšil jsem se taky na místní kuchyni. Jak se dočtete, splnilo se mi vše, a ještě mnohem víc.
Na Kypr jsem se vydal uprostřed léta, teploty v téhle roční době tady dosahují až čtyřiceti stupňů, a tak jsem se ze začátku nevyhnul teplotnímu šoku. I proto jsem si nakonec v autopůjčovně radši vzal o něco dražší auto, které však mělo klimatizaci, bez níž bych se za volantem dost možná roztavil. Z mezinárodního letiště tedy klimatizovaným autem vyrážím do prvního města mého výletu.
V Ayia Napa strávím dvě noci. Cesta trvá sice jen hodinu, ale je pro mě poněkud nevšední, po dlouhé době řídím auto s automatickou převodovkou a jezdí se tady nalevo. Trochu se mi vracejí pocity z autoškoly, kde pro mě bylo všechno nové. V pořádku ale dojíždím k hotelu a pochopitelně se hned po ubytování vydávám na pláž.
Mám ještě celé odpoledne a za žáru slunce procházím místní pobřeží až na pláž Nissi. To je největší pláž v okolí a od hotelu je dobrých třicet minut chůze. Splavený potem skáču do mořské vody a je to opravdu úžasný pocit. Nissi je sice největší pláží, v okolí tu ale najdete i hezčí, které jsou navíc blíž k centru. Každému jistě vyhovuje něco jiného, tady bylo dost lidí, hlasitá hudba a ve vodě u břehu dost velké množství řas. Za tímhle zeleným pásem už ale voda byla krásně čistá, tak jako všude na Kypru.
Po koupání zase zpátky na hotel, slunce zapadá a nadešel čas večeře. Jak je tomu zvykem, v téhle zeměpisné šířce život naplno začíná až se západem, okolní restaurace se plní a já se přidávám. Po cestě jsem se zastavil na tzatziki, řeckou pochoutku, která je i tady velmi oblíbená. Kypr je Řeckem silně ovlivněn, mluví se tady řecky a víc než 75 % obyvatel jsou původem Řekové.
Pláž Nissi je velká a dost zalidněná. 
Jehněčí maso je typicky řecká surovina. 
Moje auto s volantem na špatné straně
Druhý den se vydávám pryč z města, ale jen asi třicet kilometrů, na Cape Greco. Tenhle poloostrov je plný malých zálivů a skalnatých útesů. Co je ale nejkrásnější – Modrá laguna. Modrá průzračná voda láká k potápění nebo aspoň ke koupání. Žádná pláž tu ale není, jediné, co vám zbývá, je najít si nějaké rovné místo na skále a opatrně slézt do vody. Skály jsou docela ostré, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Já si poodešel od laguny kousek dál a našel jsem krásné ukryté místečko mezi skalami, kde jsem si daleko od všech lidí mohl natáhnout ručník, otevřít knížku a v pohodě si vlézt do moře. V Modré laguně je plavání o něco složitější, nejste tam sami a místa je málo. I tak ale stojí zato tu vodu aspoň zkusit, zážitek je to opravdu krásný.
Po pár hodinkách na skalách ještě přejíždím na pláž Fig Tree. To už je klasická písečná pláž se slunečníky a lehátky, celková cena pět euro. Takže i když na takovou pláž jdete třeba jen na pár hodin, pět euro s klidem zaplatíte. Večeře v krásné řecké restauraci a pak zpátky na hotel. Ještě v šest hodin jsem v restauraci byl skoro sám, opravdu to tady ožívá až později večer.
Cape Greco a mé klidné místečko u vody 
Modrá laguna ohromí svou čirou vodou. Tady si prostě musíte zaplavat. 
Fig Tree je hezká pláž se zpoplatněnými lehátky, jsou zde i restaurace a bary.
Den dva a tentokrát mě čeká o něco delší cesta, mířím do Paphosu na západě ostrova a po cestě se ještě zastavuji v Limassolu, který je taky dost příjemné město. Je zde velký přístav a podél pobřeží vede krásná dlouhá promenáda, kde se dá zastavit na kávu. Ve městě je také malá zoo, zvířata tady vypadají v dobrém stavu a opravdu oceňuji takto malou zoologickou zahradu víc než ty velké, kde ale zvířata žijí v podstatě na betonu a ve stísněných kotcích, aby se tam všechna vešla. Archeologické muzeum v Limassolu bylo taky fajn místo, schoval jsem se tady před poledním sluncem a dozvěděl se dost o historii oblasti okolo Limassolu. Historické centrum města je poměrně malé, ale i tak tady najdete katedrálu a pěkné uličky s obchůdky. A je tu dokonce i hrad.
Když jsem si prošel městské centrum, zamířil jsem ještě na periferii. V obchodním centru jsem objevil Taco Bell, který v Evropě moc k nalezení není. Z plánu dál ochutnávat místní kuchyni se tak obratem stal plán ochutnat pro mě nový fastfood a nemůžu říct, že bych toho litoval. Na okraji města je taky Muzeum veteránů, pro milovníky motorismu určitě zajímavé místo. I já se rád koukl na některé staré kousky. Najdete tu třeba dvoupatrový autobus, Mini Cooper, ve kterém jezdil Mr. Bean, nebo limuzínu pro bývalého kyperského prezidenta.
Odsud jsem pak ještě vyrazil do kasina. Na Kypru je totiž docela velké množství heren, a tak jsem se rozhodl zkusit, jaké to vlastně je hrát ty automaty. O deset minut později odcházím o deset euro lehčí. Automaty se pěkně napapaly a já se aspoň mohl zasmát, jak absurdní zábava gamblerství vlastně je.
Zoo v Limassolu je malá a úhledná. 
Vedle zoo je hezký park, kam se dá též schovat před sluncem. 
Archeologické muzeum limassolské oblasti je nabité artefakty. 
Nádherná promenáda v Limassolu se začíná plnit lidmi až večer. 
Limassolská katedrála byla bohužel zavřená, i tak je to ale krásná podívaná. 
I uličky v Limassolu jsou přes den dosti prázdné. 
Hrad v Limassolu je také krásné historické místo nabízející mimo jiné chladný vzduch. 
Muzeum veteránů má uvnitř mnoho unikátních vozidel. 
Kasino, co na to říct. Ztráta času a peněz, ale zkusit se to musí.
Na nic dalšího v Limassolu čas nebyl, musel jsem dojet do Paphosu, ale po cestě jsem si udělal malou zastávku na hradu Kolossi. Taky velmi hezké místo, byť hrad je spíš jen velká věž, v níž zase tolik k vidění není. Je odsud ale hezký rozhled a dozvíte se něco málo o působení křižáků v této oblasti, kteří mimo jiné tento hrad postavili.
Se západem slunce pak dojíždím ke skále zvané Petra tou Romiou, což v překladu znamená Římská skála. Známější je možná název Afroditina skála, podle legend je totiž právě toto místo rodištěm bohyně krásy Afrodity. A není se čemu divit, že si místní myslí, že se mohla narodit právě tady. Okolí skály je totiž opravdu nádherné. Oblázková pláž a krásně čistá voda tvoří úžasné místo pro koupání nebo – jako v mém případě – jen takové klidné posezení u vln se západem slunce. Tady jsem asi nejvíc litoval toho, že jsem na tomhle výletu sám. Byla to opravdu krásná chvíle. Poslouchat vlny a sledovat pomalu se měnící barvy oblohy a hladiny při západu bylo příjemné.
Pak ale přišel čas zakončit můj přejezd z Ayia Napa do Paphosu a k večeru už konečně dorážím na své další ubytování. Tady mě čekají další tři dny. A na to je potřeba se pořádně vyspat, tak dobrou noc a těšte se na další díl mého Kyperského deníčku.
Autor: Jakub Jílek
Zaujala váš středomořská kultura? Přečtěte si také Kubův letošní Řecký deníček!
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Foto: Jakub Jílek
Krásný hrad Kolossi osvícený zapadajícím sluncem 
Petra tou Romiou a přilehlá pláž – jednoduše nádhera
