V dnešní době se najde jenom málo lidí, kteří klimatickou změnu popírají. S pravdou, že klimatická změna je reálná, jde ruku v ruce i fakt, že se proti tomu skutečně něco snažíme dělat. S novou technologií přichází nové způsoby, jak zabránit temným scénářům, a pokrok vidíme i v lidské společnosti. I přes možný pocit zbytečnosti, když je tento problém tak velký, si více lidí uvědomuje důležitost situace a snaží se o změnu. Snižují svou uhlíkovou stopu, pořizují si do domácnosti solární panely nebo přechází na elektrifikovanou dopravu.
Snižování užití fosilních paliv
Deset let nazpět se vědci obávali, že do roku 2100 se teplota zvýší o 4 °C a více. Odhad vzniknul z malé míry perspektivy vědců a dnes víme, že takové oteplení nenastane. Pokud bude dosavadní politika v rámci klimatické změny stejná jako dnes, do roku 2100 můžeme očekávat oteplení okolo 3 °C. To je sice více než dnes požadované 1,5 °C, ale je to o mnoho lepší než předpokládané teploty. Dle vědců je však oteplení o 1,5 °C stále možné.
Pesimistický scénář o 4 °C vzešel z dat mezi lety 2000 a 2010 . Skleníkové plyny tehdy stouply až o 24 procent. Důsledkem byla snaha o rapidní industrializaci v tu dobu zaostalejších států jako je Indie nebo Čína. Černé uhlí pro ně bylo nejlevnějším palivem a nyní například Čína uhlím vytváří dvě třetiny své energie. Země Západu také nehodlaly své postupy měnit. Kvůli tomu mnoho vědců věřilo, že se v budoucnosti nic nezmění a skleníkové plyny budou stoupat ještě výrazněji.
Nyní se však ukázalo, že namísto nárůstu spalování uhlí jejich využití spíše stagnuje a v některých případech i klesá. Celosvětově se tepelné elektrárny postupně zavírají a přes 44 států slíbilo, že žádnou další již neotevře. Na konferenci v Glasgow bylo uhlí a fosilní paliva žhavým tématem. Hlavní představitelé zemí se dopracovali k určitým smlouvám, které mají uhlí značně omezit a poté do roku 2040 úplně nahradit. Dohodu o žádném novém uhlí podepsalo přes čtyřicet států. Bohužel země jako USA a Čína smlouvu nepodepsaly, zavázali se však k blízké spolupráci s projektem a slíbili snižování vlastní spotřeby.
„V rozvinutých zemích je dohodnuté odstupovat a něco se pro to i děje. Otázka je ale v rozvíjejících zemích jako jsou Indie nebo Čína,“ vyjádřil se Pavel Nováček.
Uhlí není jediným fosilním palivem. Ropa je zdrojem přibližně čtyřiceti procent celosvětově vytvořené energie. Navíc se využívá v mnoha jiných průmyslových odvětvích, na ropě je založen petrochemický průmysl, výroba plastů nebo léků. Je jasné, že dnešní společnost by se bez ropy neobešla, takže do budoucna budeme muset najít náhradu. To samé platí i o zemním plynu, který je z výše zmíněných fosilních paliv nejméně škodlivý. I s ním však přichází mnoho problémů jako například únik metanu. K dosažení nulových emisí bude potřeba najít náhradu i zde.
Více používáme obnovitelné zdroje
Obnovitelné zdroje a náhrady za fosilní paliva jsou jedním z nejzákladnějších pilířů k vyvrácení klimatické hrozby. Díky pokrokům v technologii a levnějším cenám se stále více moderních států obrací na zelenou energii. Tomu napomáhá i nátlak veřejnosti na představitele států.
Za rok 2021 tvořila elektřina vyrobená obnovitelnými zdroji v kombinaci s nukleární energií třicet procent celkového objemu užité energie. Nejvíce využívané jsou sluneční a větrné elektrárny. Nárůsty jak v rámci desetiletí, tak i ty roční jsou známkou postupného přechodu na obnovitelné zdroje. Dle statistik o obnovitelných zdrojích minulý rok výroba energie u slunečních elektráren stoupla o devatenáct procent, u větrných o třináct. Celosvětové hodnoty energie vytvořené obnovitelnými zdroji stouply za rok 2021 o devět procent.
„Tento celosvětový trend v přechodu na zelenou energii je povzbuzující. Náš nový výhled na světový přechod energie však ukazuje, že změna není dostatečně rychlá a všudypřítomná na to, aby odvrátila následky klimatické změny,“ sdělil generální ředitel společnosti IRENA (Agentura celosvětové obnovitelné energie) Francesco La Camera v prohlášení.
Ochrana přírody se staví do popředí jako jedna z cest k 1,5 °C
Otázka ochrany přírody je v dnešní době důležitější než kdy dřív. Kromě etického pohledu je důležitá hlavně z důvodu nutnosti snižování koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře, jelikož různé ekosystémy a oceány pohlcují a vstřebávají oxid uhličitý. Rostliny toho dosáhnou díky fotosyntéze, při které vstřebají CO2 a přemění jej na kyslík. Oceány se snaží být s atmosférou v rovnováze, pohlcují tedy značné množství tepla a oxidu uhličitého. Dle výzkumů je to až 25 procent vstřebaného CO2 ročně.
Nejnovější studie řešení klimatické změny založené na přírodě ukázaly, že příroda může přispět až z 37 procent ke snížení emisí potřebných k tomu, abychom do roku 2030 nedosáhli oteplení o 2 °C. Jak tedy nakládáme s přírodou, která dosud nebyla zasažena, a jak se stavíme k již využívané půdě, může značně ovlivnit následky klimatické změny. Příroda je nejdůležitějším článkem koloběhu CO2, mimo to funguje i jako ochrana před extrémním počasím a plní i spoustu dalších funkcí.
Minulý rok jsme se na konferenci v Glasgow (COP26) zavázali k tomu, že do roku 2030 přejdeme od odlesňování k zalesňování. Existuje však mnoho pochybností, zda se jedná o splnitelný cíl. Ekosystémy se snaží chránit i mnoho projektů a nadačních fondů, které přitahují stále větší množství lidí. Ochrana pralesů, korálových útesů, řek a jezer je sympatická stále více lidem a státy samotné často financují toto úsilí. Okamžitá změna by byla samozřejmě nejlepší, je ale bohužel nereálná. Ochrana přírody chce vytrvalost a nepolevující úsilí nás všech.
Autor: Jonáš Maixner
Přečtěte si také dva předchozí články této ekologické série. V prvním jsou objasněny hlavní rozdíly mezi globálním oteplováním a klimatickou změnou a ve druhém si můžete přečíst o následcích klimatické změny.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: epa.gov, nature.org, irena.org, iea.org
Foto: iea.org, britannica.com, nautricity.com
