Rašeliniště, lužní lesy, nivy řek, bažiny, slepá ramena a celé rybniční soustavy. To všechno, a ještě mnohem více jsou mokřady, které patří mezi nejvýznamnější, ale současně nejohroženější ekosystémy na světě. Povědomí o nich už roky zvyšuje světový den mokřadů, který připadá na 2. února. Datum bylo vybráno, protože v tento den roku 1971 byla v íránském městě Ramsar podepsána Úmluva o mokřadech.
Cílem prvních států, které Ramsarskou úmluvu podepsaly, byla ochrana mokřadů a jejich rozumné a udržitelné využívání. Každý stát je po podpisu povinen zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na seznam mokřadů mezinárodního významu a zajistit ochranu mokřadů na celém svém území. Česká republika je v této oblasti aktivní od roku 1990 a na seznamu má zapsáno celkem 14 takových oblastí. Jedná se mimo jiné o rybníky na Třeboňsku, rašeliniště na Šumavě, ale také o jeden velmi vzácný mokřad – podzemní řeku Punkvu v Moravském krasu.
Proč jsou ale mokřady tak důležité a měli bychom je více chránit? Odpověď je jednoduchá. Plní celou řadu úkolů, které jiné ekosystémy splnit nedokážou. Mokřady jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů, zabezpečují čistou vodu a potravu, chrání pobřeží a také zajišťují výnosy ze zemědělství. Jednou z nejdůležitějších funkcí je ale zadržování vody v krajině. Takový mokřad totiž pracuje na podobném principu jako houba – když prší, vodu nasaje a pak ji dokáže zadržet až do doby, kdy všude jinde už je sucho. Díky mokřadům tak mnoho zvířat dokáže přežít suché období. Zadržují také velké množství uhlíku (až 2× více než lesy), a tím pomáhají regulovat celosvětové klima.
V posledních letech však stále dochází k jejich úbytku, nejčastěji rukou člověka, a to jejich vysušením a následnou přeměnou na zemědělskou půdu. Čísla jsou v tomto směru nekompromisní – od roku 1990 celosvětově zmizelo 64 % mokřadů a konkrétně v České republice se hovoří až o 80 %.
Česká společnost ornitologická sčítá ptačí druhy
Úbytek mokřadů má negativní vliv také na biodiverzitu a počty zvířat. Toho si všimli i členové České společnosti ornitologické. Letos v lednu proběhl už čtvrtý ročník jejich velké sčítací akce Ptačí hodinka, do které se zapojuje i laická veřejnost. „Každým rokem počet účastníků roste, což je velmi potěšitelné. Dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak získávat potřebné údaje z rozsáhlého území. Všem účastníkům patří velký dík,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Dobrovolníci při hodinovém pozorování zapisují vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců stejného druhu. „Podle průběžných výsledků je zatím na prvním místě pozorovaných ptáků sýkora koňadra, kterou následují vrabec polní a vrabec domácí,“ říká koordinátorka akce Alena Jechumtál Skálová. Finální výsledky budou k dispozici v polovině února 2022.
Při příležitosti světového dne mokřadů se Česká společnost ornitologická rozhodla zorganizovat v průběhu února sérii vycházek a přednášek po celé České republice zaměřených na poznávání vodních ptáků a význam našich mokřadů. Přesvědčte se i vy, že zimní vycházka má své kouzlo a že mokřady mají v naší krajině svůj nepopiratelný význam. Bližší informace o procházkách najdete zde.
Autor: Anna Weidenhöferová
Česká společnosti ornitologická každý rok vyhlašuje anketu o ptáka roku. Kdo se jím stal v tom leňském? Dočtete se v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: birdlife.cz, ochranaprirody.cz, mzp.cz
Foto: pixabay.com
