Pod pojmem vesmír si každý z nás určitě vybaví spoustu věcí, ať už planety, souhvězdí nebo pestrobarevné mlhoviny. Málokdy už se ale zamyslíme nad tím, odkud vlastně všechny tyhle fotografie pocházejí? Kdo nebo co stojí za tím, jak dnes vnímáme obraz vesmíru? Ve stavu beztíže s dvou set kilovým skafandrem navlečeným na sobě by se astronautovi asi jen stěží podařilo zaostřit čočkou fotoaparátu na vzdálené galaxie, proto je třeba hledat odpověď jinde. Za vším stojí Hubbleův vesmírný dalekohled, který byl v dubnu 1990 vynesen na oběžnou dráhu Země a již třicet let tak lidem přibližuje daleké kouty hlubokého vesmíru.
Dalekohled obíhá Zemi zhruba ve výšce 549 kilometrů a za své jméno vděčí americkému astronomovi Edwinovi Hubbleovi. Ten se sice jeho startu nedočkal, protože zemřel už v roce 1953, ale sehrál v astronomii důležitou roli při studiu a pozorování vesmírných mlhovin a odvození takzvané Hubbleovy konstanty, která určuje rychlost rozpínání vesmíru. Dalekohled byl tedy pojmenován na jeho počest za jeho přínos vědě. Původně měl odstartovat už v roce 1986, ale kvůli havárii raketoplánu Challenger se tak nakonec nestalo a do kosmu se dostal až o čtyři roky později v raketoplánu Discovery. Ani tehdy ovšem nebylo zdaleka vyhráno. Zrcadlo dalekohledu bylo nesprávně zploštělé na okrajích, což způsobilo to, že nefungoval a bylo třeba později manuálně astronauty doinstalovat optickou soustavu, která už umožnila jeho správnou funkci.
Po nesnadném začátku se ale Hubbleův vesmírný dalekohled brzy stal velmi významným v oblasti výzkumu vesmíru. Občas se mu dokonce přezdívá osmý div světa, kvůli tomu jaký má dodnes přínos v astronomii. Teleskop se nachází mimo zemskou atmosféru, takže dokáže pořídit velmi ostré snímky vzdálených vesmírných těles. Zajímavostí je, že vše zachycuje pouze v černobílém rozlišení, a samotné barvy se potom do snímků dostanou až díky úpravám od pracovníků NASA. Většinou se dalekohledem pořídí snímek stejného objektu skrz několik filtrů, z nichž každý zachycuje jinou barvu, a na základě těchto snímků se poté barvy přidají na výslednou fotografii tak, jak ji potom vidíme i my.
Momentálně mohou díky dalekohledu vědci získávat záběry vesmíru, které se přibližují až čtyři sta milionů let k Velkému třesku, kdežto na samém začátku fungování dalekohledu v devadesátých letech to bylo šest miliard let. Velkým přínosem jsou potom také snímky takzvaných Hubbleových hlubokých a ultra-hlubokých polí. Jedná se o detailní snímek velmi malé oblasti hlubokého vesmíru, na kterém je možné vidět galaxie vzdálené i několik miliard světelných let a dodnes se jedná o nejpodrobnější obrazy astronomického spektra.
Mimo vědeckou oblast ovlivnily snímky mlhovin a galaxií svou barevností například filmové plakáty sci-fi filmů z prostředí vesmíru. NASA na svých webových stránkách již zveřejnila desítky fotografií pořízených dalekohledem, ať už se jedná o samostatné planety, mlhoviny nebo galaxie. Můžete třeba také zjistit, jaký kousek vesmíru Hubbleův dalekohled vyfotil v den vašich narozenin.
Odhaduje se, že za dobu svého fungování stojí dalekohled za čtyřiceti procenty objevů NASA, bylo o něm natočeno několik dokumentů a ve filmu Gravitace za ním podnikli servisní misi i Sandra Bullock a George Clooney. V reálu bylo servisních misí hned pět, všechny za účelem postupných oprav a vylepšování technologie samotného přístroje. Z dalekohledu, který se na oběžné dráze objevil v roce 1990 už tak dnes zůstala původní jen jeho konstrukce. Díky opravám a modernizaci však stále plní svůj účel i po třech dekádách, jeho budoucnost je ovšem nejistá. V roce 2021 by ho měl nahradit vesmírný dalekohled Jamese Webba, připravovaný organizacemi NASA, ESA a CSA. Přínos Hubbleova dalekohledu ve vědě každopádně zůstává i do budoucna naprosto neopomenutelný.
Autor: Ema Švingerová
Zdroje: nasa.gov, radiozurnal.rozhlas.cz, space.com
Foto: nasa.gov
