V minulém století se považovaly za průlomové materiály ve stavebnictví sklo, ocel a beton. Nyní se však architektura opět vrací k přírodním materiálům. Dřevo je totiž levnější, šetrnější k planetě, a navíc je celý stavební proces rychlejší. Zároveň už nevznikají pouze malé dřevostavby, ale i výškové budovy. Ta nejvyšší v Evropě, pojmenovaná jako WoHo, bude stát v Berlíně a přinese ekologické výhody i prospěšnost komunitě.
Můžeme mluvit o tzv. mrakodrapech budoucnosti, ale na světě jich už pár stojí. Ve Švédsku najdeme devatenáctipatrovou dřevostavbu sloužící jako kulturní centrum, v Norsku osmnáctipodlažní víceúčelovou budovu, stejně vysokou studentskou kolej v Kanadě a dřevěný mrakodrap je plánován jak v centru Londýna, tak i aktuálně v Berlíně. Ten má být se svými devětadvaceti patry nejvyšší dřevostavbou v Evropě.
Dřevo se opět vrací do hry jako udržitelný materiál. Jeho použití totiž snižuje o 60–75 % uhlíkovou stopu oproti jiným stavebním materiálům. I celková tíha konstrukce bude nižší, jelikož je dřevo lehký materiál. Podle výzkumů Cambridgské univerzity dřevo přináší i psychologické výhody. Jako přírodní materiál působí pozitivně na lidskou psychiku a zdraví a například u dětí se ukazuje, že v dřevěném školním prostředí mají lepší výsledky, lidé se totiž v blízkosti dřeva cítí klidněji a přirozeně si jej spojují se zelení.
Berlínský mrakodrap je pojmenován WoHo, což je zkratka pro Wohnhochhaus, v překladu výšková budova. Má stát ve čtvrti Kreuzberg a je navržen právě tak, aby respektoval komplikovaný sociální a etnický kontext čtvrti. „Kreuzberg je nekonvenční a pestrý, chtěli jsme to naší budovou ztělesnit. Jde o vertikální interpretaci klasického uličního bloku v Kreuzbergu,“ sdělila norská architektonická kancelář Mad Arkitekter ke svému návrhu. Jednou z podmínek bylo právě naplnění sociálního přesahu.
V mrakodrapu bude vyhrazeno 15 % prostoru pro školky, kluby pro mládež, dostupné bydlení, sociální byty pro osoby s asistencí a studentské ateliéry. Dalších 25 % pro komerční využití. Ve spodních patrech by se tak měla nacházet pekárna, kavárny či malé výrobny. Zbylých 60 % je určeno pro běžné byty. V okolí se plánuje místo velkého množství parkovacích míst spíše prostor pro kola a cargokola tzv. přepravní kola. Právě funkčnost budovy má odrážet charakter bývalé dělnické čtvrti, která se vyznačovala svou různorodostí, co se týče výroby či služeb.
Autor: Šárka Mazurková
Ukrajinský student Valentyn Frechka přišel s novou metodou na výrobu papíru. Postačí k tomu spadané listí. Více čtěte v našem článku.
Zdroj: wave.rozhlas.cz, energyglobe.cz, idnes.cz, novinky.cz
Foto: bloomberg.com, aasarchitecture.com
