Ananas na pizze také nemusím, říká expert na islandský fotbal

Jan Rillich

Do roku 1989 nelegální pivo, obrovské muzeum zvířecích penisů, pravidelné vulkanické erupce, ale také jeden z nejstarších parlamentů na světě. Země, která má o dvacet tisíc obyvatel méně než Brno, vyrábí většinu elektřiny pomocí svých vlastních hydrotermálních zdrojů a jejíž hlavní město si v roce 2010 na čtyři roky zvolilo starostou komika, jehož hlavním předvolebním slibem bylo, že žádné ze svých předvolebních slibů plnit nebude. Vítejte na Islandu.

Horký potok u Hveragerði, výborný tip pro cestovatele

Mým dnešním hostem je český nadšenec do všeho islandského, ale především do fotbalu. Marek Hes na Facebooku spravuje stránku Islandská Fotbalová Liga CZ/SK, která je na to, jak úzce se specializuje, velice úspěšná.

Marku, díky moc za váš čas na rozhovor. Jak bych vás měl vůbec představit čtenářům?

Díky. Asi jako člověka, co se dlouhodobě věnuje Islandu. Vše začalo fotbalem a na to se nabalovalo objevování přírodních krás, kterých je na ostrově ohně a ledu mnoho.

Na úplný začátek – co to vůbec je ten Island?

Islandsky Ísland. Ostrov ležící v severozápadní části Evropy se stejnojmennou republikou je označován jako země ohně a ledu. Ostrov je vulkanického původu a střetává se na něm Severoamerická a Eurasijská tektonická deska. Ostrov s panensky čistou přírodou, na kterém je přes třicet aktivních sopek. Země patřící k místům s nejlepší kvalitou života. Země, která využívá geotermální energii. Tak asi tak bych Island představil.

‚Ísland‘ je dneska, řekl bych, docela v kurzu. Spousta lidí tam cestuje a napodobuje islandský lifestyle. Za krásnou přírodou i kvalitním žitím se dá jezdit do jiných zemí, čím to podle vás je?

Přírodní lázně Mývatn

Ano, máte pravdu a moc velkou radost z toho upřímně nemám. Proč? To vysvětlím na konec. K vaší otázce. Každá doba vždy měla a bude mít místo, které je momentálně „in“, je velmi turisticky žádané. Po pádu komunismu lidé začali cestovat ve velkém k moři. Nejdříve hojně do Itálie a Chorvatska. Pamatuji si, že před pár lety bylo naprostým „in“ Řecko. Jezdil tam opravdu skoro každý. Později se do hry opět vrátilo Chorvatsko a dnes už jsou lidé natolik nabažení těmito slunečnými destinacemi, že se rozhodli pro radikální změnu. Místo slunce a lenošení na pláži je v dnešní době „in“ vyrazit na větrný Island a objevovat krásu země plné vodopádů, termálních pramenů a přátelských lidí. Stejně jako na mě, na hodně lidí zapůsobily články cestovatelů z let 1992-2002, které líčily Island jako nádhernou zemi bez davu turistů. Já se v té době díky fotbalu dostal ke čtení podobných cestopisů a strašně jsem se těšil na podobné dobrodružství. Bohužel, dovolenou jsem na Islandu absolvoval „až“ v roce 2017, kdy už naplno propukla „Islandománie“ pokud to tak mohu nazvat.

Chápu, že pokud by se Island dostal do mainstreamu, ztratil by část kouzla.

Hřiště islandského ÍBV, díky svému umístění jedno z nejznámějších hřišť na světě

A to je právě důvod proč z toho nemám velkou radost. Roky se těšíte na dovolenou, o které sníte několik let a pak je realita trochu jiná. Ano přírodní krásy si užijete, ale musíte se potýkat s velikým náporem turistů. S tak velkým, že islandská vláda přemýšlí o redukci turistů, které vpustí do země, aby ochránila přírodní krásy. S přibývajícími turisty začaly totiž i problémy, na které Islanďané nebyli zvyklí. Před pár lety na Island jezdili pouze cestovatelé –  nadšenci, kteří se na dovolenou dlouhou dobu připravovali. Dnes tam jezdí davy lidí, kteří často nevědí o Islandu vůbec nic. Kouzlo Islandu sice zmizelo, ale jeho krása naštěstí stále zůstává. Pokud někdo tedy touží po dovolené bez turistů s nádhernou přírodou, doporučil bych spíše Faerské ostrovy. Nenabízí toho tolik co Island, ale pro zapálené cestovatele, kteří nemají rádi davy turistů, je to vhodnější. Pokud jste nadšenci do Islandu stejně jako já, doporučoval bych nejznámější místa navštěvovat brzy ráno nebo později večer. Díky tomu, že v létě je na Islandu vidět i v noci to není žádný problém.

Chápu, že vás na Islandu lákalo dobrodružství, které v Chorvatsku plném Čechů nenajdete, dovedl byste ale vypíchnout, co vás okouzlilo tak silně, že už dneska znáte i islandské tektonické desky? Nějaký moment, kdy jste luskl prsty a řekl si: „Tak tohle je můj ráj“?

Přírodní rozmanitost. Na jedné straně krásně zelené nížiny, mnoho vodopádů. Na druhé pustiny podobné Marsu (hojně využívané filmaři), sopky, ledovec Vatnajökull, termální prameny. Je toho opravdu hodně. Krajina na Islandu se často rychle mění, je velmi rozmanitá.

Příroda Islandu je rozhodně jedna z nejpozoruhodnějších. Rád bych se ale zeptal na něco, za čím člověk musí na Island jet a nestačí se mu podívat na Google obrázky. Jací jsou Islanďani? Jsou všichni chlapi fousáči v pletených svetrech a ženy silné a nezávislé ochránkyně rodiny?

Hřiště fotbalového týmu Husavíku

Díky fotbalu jsem poznal několik Islanďanů. Všichni byli velmi přátelští. Na nikoho si nemohu stěžovat. Když jsem byl na Islandu, jeden z nich se nabídl, že mě odveze z Reykjavíku do Akranes na fotbalový zápas, a ještě mi sám od sebe ukázal město. Jsou poctiví a slušní. Nemusíte se bát, že by vás někdo okradl – pokud to nebude turista (smích). Ano opravdu potkáte na Islandu hodně mužů v tradičním svetru z ovčí vlny. Jsou ovšem spíš v menšině.
Jaké jsou ženy? Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Jako ženatý muž se vzorně nezajímám o jiné ženy (odpověď pro manželku, smích). Ale teď vážně. S ženami jsem v kontaktu moc nebyl. Jedinou vyjímkou byla Sandra Jessen, která hrála fotbal za pražskou Slavii. Úsměvavá a milá mladá slečna.

Islandští politici obvykle nejsou tolik známí, s výjimkou prezidenta Guðniho Thorlacia Jóhannessona, který před nějakou dobou rozvířil celosvětovou debatu, když řekl, že nesnáší ananas na pizze. Jste na jeho straně?

Ano, Gudni je velmi oblíbený. Možná i proto, že si nehraje na to, že je něco víc. Na zápasy fotbalové reprezentace si zajde v dresu mezi ostatní fanoušky. Na VIP tribuně ho nehledejte. A co se týče pizzy Hawai, také jsem na jeho straně (ovšem s humorem), tak jsem původně také pochopil jeho výrok. Asi až po měsíci jsem někde četl článek, že to nebyl vtip. Dál jsem po tom nepátral ani nevím, zda to vtip byl nebo ne. Každý ať si jí co mu chutná.

Jóhannesson na návštěvě ve škole prozradil, že by ananas na pizze nejraději zakázal. Později se omluvil, že by to ani nemohl udělat, a dodal, že je rád, že takovou moc nemá. (pozn. red.)

Ale teď už konečně k tomu našemu fotbalu. Vaše stránka na Facebooku má ke dni, kdy děláme rozhovor, 2140 fanoušků. To se nemusí zdát jako moc, ale vy šéfujete česko-slovenské fan stránce islandské fotbalové ligy. Čekal jste, že budete takhle populární?

Tribuny pro tisíce lidí na Islandu nenajdete, moře hned za postranní čárou je zde ale celkem běžné

Tolik lidí jsem opravdu nečekal. Stránku spravuji společně s kamarádem Martinem, kterého jsem mou náklonností k Islandu úspěšně nakazil. Máme velmi pozitivní zpětnou vazbu od lidí na stránce. Snažíme se informovat o všem důležitém z islandského fotbalu. Občas přidáváme i informace z jiných sportů. Případně další zajímavosti. Ale jen výjimečně.

Čím se Úrvalsdeild, tedy 1. islandská fotbalová liga, liší? Má nějaká specifika?

Ano, hned několik. Začal bych systémem soutěže. My jsme zvyklí na systém podzim–jaro. To by na Islandu kvůli klimatickým podmínkám nebylo možné. Proto se liga hraje od května do října bez přerušení. Soutěž je stále poloprofesionální. Ovšem to se velmi rychle mění. Několik klubů už je plně profesionálních a ty, co nejsou, fungují na profesionální úrovni. I poloprofesionální tým má většinu hráčů pod profesionální smlouvou (část personálu ale beze smlouvy). Hraje se většinou ofensivní fotbal bez komického zdržování hry u rohového praporku a s tím souvisejícího simulování. To mi na fotbale hodně vadí.

To vadí většině fotbalových fanoušků. Island má obyvatel přibližně jako Brno – zatímco ale brněnská Zbrojovka sestoupila do druhé ligy, Island porážel zvučné evropské týmy a stal se soupeřem, se kterým je třeba počítat. Jak je to vůbec možné?

Sandra Jessen (vlevo) s kluky, díky nimž dnes hraje za pražskou Slavii – Markem Hesem (uprostřed) a Martinem Malečkem (za bannerem)

Teď jste se trefil. Používám často naprosto stejné přirovnání Island – Brno právě kvůli podobnému počtu obyvatel. Islandská vláda se před lety rozumně rozhodla vybrat jeden sport, do kterého se bude pumpovat nejvíc peněz. Protože tak malý národ prostě nemůže být konkurenceschopný ve všech sportech. Fotbal dostal přednost před házenou, která je na Islandu druhým nejpopulárnějším sportem. Investovalo se do výstavby velkých krytých hal s umělým povrchem, které umožňují celoroční využití – a hlavně velká podpora práce s mládeží. I ty nejmenší kluby dnes mají profesionální trenéry s licencí, kteří jsou placeni svazem. To byl základ úspěchu. Druhým faktorem byl trenér Lars Lagerbäck a „zlatá“ generace hráčů kolem největší hvězdy Gylfiho Sigurdssona.

Chtěl byste na závěr našim čtenářům něco vzkázat?

Milovníkům přírody bych návštěvu Islandu určitě doporučil. Je to nádherná země. Dovolené nebudete litovat. Jen bych doporučil vyjet v červnu a vyhnout se největšímu náporu turistů. A sportovní nadšence bych pozval na naší Facebook stránku. Dejte islandské lize šanci a budete překvapeni.

Marku, ještě jednou díky za váš čas, ať se vám a vaší stránce daří.

Také vám děkuji, a přeji to samé i vám.

Foto: Marek Hes

Chtěli byste si na našem webu přečíst i jiný rozhovor? Tak co třeba ten s vědcem Janem Hollanem.