Doprava budoucnosti? Autobus v Brně pohánělo palivo ze splašek

Lukáš Kuřík 16. 2. 2020

V 21. století jsme schopni přeměnit na energii velké množství materiálů, které se jeví jako nepotřebné a určené k likvidaci či skládkování. Jedním z těchto ekologických zdrojů může být i bioplyn, který vzniká z rostlinných a živočišných zbytků, například z jídla. Ten stejný plyn lze vyrobit i z odpadních vod, což může znít možná neuvěřitelně, ovšem v Brně se to stalo realitou a toto palivo pohánělo jeden místní autobus.

Iniciátor projektu Petr Novotný

Průkopnický plán pohánět takto vyrobeným bioplynem vozy městské dopravy vyvinul Institut cirkulární ekonomiky, který se otázkou udržitelnosti zabývá dlouhodobě. Za svůj nápad byli oceněni v soutěži E.ON Energy Globe, kde zvítězili v kategorii firma. „Naším cílem bylo ukázat, že to funguje a zpropagovat to. Vítězství v této soutěži nám v tom výrazně pomohlo,“ říká iniciátor celého projektu Petr Novotný. „Měli jsme možnost náš projekt představit na několika fórech, dokonce i v televizi.“ Palivo v podobě biomethanu vyrobila místní čistírna odpadních vod. Takto poháněný autobus brázdil brněnské ulice koncem předminulého roku. V rámci testování ujel zhruba 4650 kilometrů.

Zlaté české hlavičky

Samotné kouzlo projektu tví ale v čištění biomethanu na úroveň téměř totožným s CNG, takže řidič nepozná mezi palivy žádný rozdíl. Tato technologie zpracování je českým know-how. „Bioplyn umíme vyrábět již desítky let, novinka je v technologii, která ho dokáže pročistit na kvalitu zemního plynu,“ říká muž, který za nápadem stojí. Bioplyn, který může pohánět vozidla je velmi podobný zemnímu plynu i v dalších parametrech. Obě látky používají například totožný spalovací motor. Podobné jsou i minimální zplodiny, které unikají do ovzduší. Těmi je pouze CO2 a vodní pára.

Rozdíl mezi palivy je ale jinde. Zatímco vozidlo poháněné zemním plynem spaluje fosilní paliva, bioplyn se vytváří z biologicky rozložitelného odpadu. Tím však nemusí nutně být jen odpadní vody, jejichž omezené množství závisí na velikosti měst. Všudypřítomný biologicky rozložitelný odpad skýtá ohromný potenciál. „Asi jeden milion tun bioodpadu ročně končí na skládkách nebo ve spalovnách. Jsou to třeba zbytky z jídelen a restaurací, prošlé potraviny ze supermarketů, zbytky pečiva,“ vyjmenovává Petr Novotný. „Jeho využitím bychom mohli získat několik desítek milionů kubíků biomethanu na pohon tisíců autobusů,“ dodává.    

Problém jménem doprava vyřešen?

Sečtení obou zdrojů představuje dosud nevyužitou energii, která může být obrovská. Například v Brně by takto vyrobená energie mohla pohánět asi polovinu autobusů místního dopravního podniku, což je zhruba 150 vozů. Není proto divu, že bioplyn se využíval hojně již v minulosti. „Čistírny odpadních vod často vyrobenou energii sami spotřebují ve svém provozu na výrobu elektřiny a tepla,“ vysvětluje Novotný. Městská doprava jezdí na tento pohon například ve Skandinávii nebo v Rakousku.

Vyrovnat se v ekologické dopravě těmto státům bude výzva, která odstartuje záhy. Další pokračování projektu bude v Brně již v dohledné době. „Domluvili jsme se s městem na dalším pokračování. Již zhruba za rok by tu mohlo jezdit pět autobusů,“ popisuje autor projektu. Nemusí ale zůstat jen u brněnské dopravy, podobný potenciál je ve všech ostatních větších městech. Přidat by se měla minimálně ta krajská. „V současné době se podílíme na studii pro Prahu, která o to projevila zájem. Plánuje se tu i výstavba městské bioplynové stanice,“ informuje Novotný.

Podobných stanic, které vytvářejí energii z biologického odpadu je v České republice v současné době zhruba stovka. Úspěšný brněnský projekt ukázal, že jejich čas ale teprve přijde.  

Autor: Lukáš Kuřík 

Zdroj: Dezidor

Foto: autobus MHD Brno, zajimej.se