Dobrodružný život svatých bratrů si připomínají lidé po celém světě

Tereza Stará

Soluňští bratři Konstantin a Metoděj přišli podle legendy na Velkou Moravu roku 863 šířit křesťanství. Sestavili pro Slovany písmo hlaholici, přeložili do staroslověnštiny bibli a kázali v tomto jazyce, aby jim rozuměli všichni z přítomných. Kromě toho je ale ve Velkomoravské říši čekal tvrdý boj s latinskými kněžími a politické intriky. Svoji víru museli obhajovat před papežem a starší Metoděj byl několikrát vězněn. Jejich život připomíná spíše napínavý akční film nežli poklidnou životní cestu dvou duchovních.

Svatí bratři Konstantin a Metoděj na řecké mozaice

Kníže Rastislav nechtěl jenom účinnější šíření víry ve své zemi, ale i nezávislost na Východofranské říši. S žádostí o vyslání misionářů se nejprve obrátil na římského papeže Mikuláše I., ten ale stranil franckému králi a Rastislavovu žádost odmítl. Velkomoravský kníže se tedy rozhodl požádat o pomoc byzantského císaře. Michael III. obdržel poselstvo knížete Rastislava roku 862. Podle jedné z nejstarších českých literárních památek, která se zabývá životem Konstantina, stálo v Rastislavově dopise následující: „Lidé naši od pohanství odstoupili a křesťanský zákon zachovávají, nemáme však učitele takového, který by nám našim jazykem pravou víru křesťanskou vyložil.“

Byzantský císař se rozhodl poslat na misii dva vzdělané bratry z řecké Soluně. Učený Konstantin byl univerzitním profesorem, Metoděj vystudoval práva, ale brzy se dal na církevní dráhu. Oba měli již navíc zkušenosti jako diplomaté a výborně ovládali staroslověnštinu. Na Velkou Moravu dorazili roku 863. Jejich misie tady byla velmi úspěšná a skutečně pomohla rozšířit křesťanství i mezi chudé a negramotné. Život v 9. století byl ale nelehký.

Slovanští věrozvěstové byli trnem v oku franckým kněžím, kteří kázali v latině a na Moravě pomalu ztráceli svou moc. Celý spor došel tak daleko, že oba bratři odjeli do Říma obhájit své učení. To se podařilo přímo dokonale, roku 868 papež Hadrián II. schválil jejich práci, posvětil slovanské překlady bohoslužebných knih a Metoděje vysvětil na kněze. Jeho mladší bratr Konstantin ale v Římě onemocněl tuberkulózou a krátce před svou smrtí vstoupil do kláštera, kde přijal jméno Cyril.

Metoděj byl cestou zpátky na Velkou Moravu zajat bavorskými biskupy, kteří s ním zacházeli krutě. Propuštěn byl až po tvrdém zásahu papeže a mohl tedy pokračovat ve své práci na Moravě.

V té době se stal velkomoravským knížetem Svatopluk, který nechal uvěznit a oslepit vlastního strýce Rastislava. I Svatopluk však zpočátku Metoděje podporoval. Papež Jan VIII. dokonce zřídil na Moravě arcidiecézi a Metoděj se stal jejím prvním arcibiskupem, útoky ze strany latinských kněží ale ani tak nepřestávaly. Do obzvláště velkého sporu se dostal se správcem nitranské arcidiecéze Wichingem.

Písmo hlaholice, které Konstantin vytvořil

Nemocný a starý Metoděj zemřel roku 885. Kníže Svatopluk se poté přiklonil na stranu latinských kněží a Metodějovy žáky nechal vyhnat ze země. Ti našli útočiště především v jižní Evropě, kde rozšířili hlaholici, předchůdkyni dnešní azbuky. Ačkoliv se nakonec staroslověnská bohoslužba neprosadila, Konstantin a Metoděj změnili kulturu ve střední a východní Evropě a jejich příchod na Velkou Moravu je z pohledu dějin označován jako příchod křesťanství a vzdělanosti na naše území.

Z toho důvodu si 5. července tyto významné bratry připomínáme. Pravdou ale je, že tento den označuje příchod Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu pouze symbolicky. Ještě v 19. století se jejich svátek slavil na jaře, kvůli počasí byl ale přesunut na začátek léta. Někteří odborníci jsou dokonce toho názoru, že 5. červenec byl vybrán úmyslně, aby zastínil památku mistra Jana Husa, který byl upálen 6. července. V 19. století byl totiž stále mnohými církevními hodnostáři považován za kacíře.

Ve stejný den jako u nás se svátek slovanských věrozvěstů slaví i na Slovensku a v některých dalších římskokatolických zemích. V pravoslavné církvi připadá svátek věrozvěstů na 11. květen (24. květen podle našeho kalendáře), kdy pravděpodobně Konstantin s Metodějem na Velkou Moravu přišli. Všeobecný římský kalendář označuje za den památky obou bratrů 14. únor, což je den úmrtí svatého Cyrila.

Foto: rodon.cz, archiv dobryzpravy.cz, filokartie.cz