Dnešní den je věnován všem superženám pohybujícím se na poli vědy

Jedenáctý únor byl v prosinci 2015 Valným shromážděním OSN stanoven jako Mezinárodní den dívek a žen ve vědě. Slaví se po celém světě a má za úkol připomínat, jak významná je v naší společnosti účast žen jako vědkyň. Avšak ani po letech nejsou statistiky a čísla tak uspokojivá, jak by si mnozí přáli. Dnešní den má rovněž otevírat debatu ohledně problematiky nízkého počtu žen ve světě vědy.

Svátek má každoročně připomínat zásadní úlohu vědkyň a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. Na celém světě se v tento den pořádají akce, které upozorňují na nejrůznější aspekty role žen a dívek ve vědě. V České republice můžete řadu z nich sledovat pod hashtagy #holkyvevede nebo #zenyvevede.

 Kde se myšlenka na vyhlášení takového svátku vůbec vzala či z jakých motivací pochází? Většina lidí možná ani neví, že OSN dlouhodobě podporuje a rovněž považuje za jeden z Cílů udržitelného rozvoje genderovou rovnost. Ta je definována rovným postavením žen a mužů ve společnosti. Podle Amsterodamské smlouvy z roku 1999 je závazným principem fungování platným pro všechny členské státy Evropské unie.

Zastoupení žen ve vědě je podle odborníků dlouhodobě a celosvětově nízké a statistiky ukazují, že je mezi výzkumníky zhruba třetina žen. Navíc jsou kariéry výzkumnic v porovnání s mužskými kolegy kratší a hůře placené. Ženy vědkyně a výzkumnice méně publikují v odborných časopisech, a nejsou tak často zvané do panelů na konferencích. Dostávají také menší granty. I rozhodování ve vědě je převážně v rukou mužů. Ženy nejsou dostatečně zastoupeny v poradních skupinách či hodnotících orgánech vědeckých a výzkumných institucí. Jednotlivé země tak přicházejí o ženskou perspektivu na dané problematiky.

A jak je to u nás? Podle statistik v roce 2022 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 118 044 osob, z toho 36 191 žen. V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k celkově nejnižším ze všech zemí Evropské unie.

Nejen během 11. února se řada organizací a asociací snaží tuto problematiku zdůrazňovat. K celoročním pomocníkům se u nás řadí například NKC – gender a věda, které je jediným specializovaným pracovištěm Akademie věd ČR u nás, a dokonce i na území střední a východní Evropy, které se zaměřuje na podporu genderové rovnosti ve výzkumu. Organizují řadu projektů a školení a zviditelňují vědkyně a jejich práci. Potenciálně budoucím pracovnicím v technických a vědeckých odvětvích pomáhá Girls Day. Koná se každoročně v dubnu a funguje jako den otevřených dveří technických univerzit, firem a výzkumných center pro dívky, aby se inspirovaly a nenechaly odradit od práce na tomto poli. Současně probíhá v šestnácti evropských zemích a zúčastnit se může každá žena, firma i vysoká škola.

Ženy jsou ve vědě často přehlíženy a ignorovány, přestože nám minulost i dnešek přinesly řadu významných vědkyň, které změnily svět. Pojďme si některé z nich v tento sváteční den připomenout.

Mary Somerville

Této skotské vědkyni a spisovatelce vděčíme za mnohé. Hojně propagovala právo žen na vzdělání, ačkoliv většina jejích znalostí pocházela ze samostudia v rodinné knihovně. Pocházela z chudých poměrů a ve své autobiografii pak vzpomínala, jak její otec své ženě řekl: „Takový život mít nikdy nebude. Mary musí umět alespoň psát a vést účty.” V roce 1835 byla jednou z prvních zvolených členek Královské astronomické společnosti. Vděčíme jí za slovo „scientist”, tedy vědec. Byla první ženou, kterou tak označili v odborném časopise. Do té doby existovalo jen označení „man of science”, doslova „muž vědy”. Nakonec vědě přinesla několik důležitých poznatků a její jméno nese i část Oxfordské univerzity Somerville College, kterou například absolvovala slavná Margaret Thatcherová.

Helen Murray Free

Helen byla americkou chemičkou a pedagožkou, která nás v roce 2021 opustila. Její odkaz je však velký. V roce 1945 vymyslela jednoduchý glukózový test, který diabetikům po celém světě umožnil hlídat si množství glukózy v krvi.

Marie Curie-Skłodowská

Mezi významnými vědkyněmi tohle jméno nesmí chybět. Ačkoliv Marie pocházela z Polska, většinu svého života strávila ve Francii. Věnovala se hlavně fyzice a chemii. Proslavila se zkoumáním radioaktivity a v této oblasti jí věda vděčí za mnohé. Při svých prvních výzkumech objevila prvek, který po své vlasti pojmenovala Polonium, posléze silně radioaktivní prvek Radium, latinsky paprsek. Účastnila se výzkumů léčby rakoviny pomocí radioaktivity a vynalezla mobilní rentgen využívaný za první světové války, díky kterému byly zachráněny více než tři miliony vojáků. Dvakrát se stala držitelkou Nobelovy ceny, jednou za fyziku spolu se svým manželem, podruhé v oblasti chemie. Stala se tak první ženou v historii oceněnou Nobelovou cenou a jedinou ženou, která ji obdržela dvakrát. Říká se, že vědě obětovala svůj život. Při tehdejším zkoumání radioaktivity nebyly známé její účinky. Skłodowská na následky záření zemřela.

Dana Drábová

Kým jiným zahájit přesun do naší domoviny, než právě jadernou inženýrkou Danou Drábovou? Od roku 1999 je v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a obzvlášť dnes v období energetické krize a s pokračující válkou na Ukrajině ji na twitteru sleduje přes sto tisíc lidí. Je držitelkou mnoha ocenění. Získala dva čestné doktoráty, v roce 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy a v listopadu minulého roku obdržela Záslužný kříž za mimořádné aktivity na podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.

Připomenout si můžeme i řadu mladých vědkyň, například Adélu Chalupovou, která v září minulého roku nastoupila na dvouletý výcvik, aby mohla jako jedna z prvních žen v České republice usednout do křesla operátorky provozu Jaderné elektrárny Temelín. Její cestu můžete sledovat, Adéla se na svém instagramu věnuje osvětě a popularizaci jaderné tematiky. Dalo by se říct, že se mladá vědkyně podílí na jakési revoluci ve vědě. Podpora žen vědkyň a vyzdvihování jejich práce jsou nezbytné pro pokrok naší společnosti.

Autor: Andrea Mašíčková


Rovnoprávnost mezi muži a ženy je velkým tématem ve spoustě odvětvích. Setkáváme se s ní například už i u dětí. O sny malých vědkyň zahájila boj firma Mattel, která vyrábí proslulé panenky Barbie. Kampaň Dream Gap Project odstartovala již roku 2018. Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte zavítat na náš další článek.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroje: genderaveda.cz, wikipedie.org., forbes.cz, magazin.aktualne.cz, girlsday.cz
Foto: wikipedie.org., ceskatelevize.cz, afo.cz, harztlergutermuthinman.cz, soc.cas.cz, dzs.cz

Příspěvek vytvořen 19

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy