Dnes uběhlo osmdesát let od nejskvělejší britské chvíle

Tereza Stará

Významný britský státník a politik Winston Churchill pronesl přesně před osmdesáti lety jeden ze svých slavných projevů. Stalo se tak 18. června 1940 po drtivé porážce Francie nacistickým Německem. Hitler se domníval, že Britové podepíší příměří stejně jako Francouzi a on si podrobí celý starý kontinent. Svůj omyl pochopil, až když se britský premiér Churchill postavil před mikrofon, vyzval k boji a slíbil, že Evropu zachrání.

Churchillův slavný symbol – V jako vítězství

Byly to pro celý svět bezpochyby těžké časy. Druhá světová válka, která vypukla 1. září 1939 po Hitlerově útoku na Polsko, trvala necelý rok a nacisté si již stihli podmanit většinu Evropy. Okupované státy se vzdávaly po nedlouho trvajících bojích a třetí říše vítězila také díky strachu, který šířila. Právě tomuto strachu a hrůze se svým projevem Churchill postavil. V sázce bylo, jak sám uvedl, přežití celé západní civilizace, svoboda a osud liberální demokracie. Tehdy řekl všem Britům: „Vykonejme svou povinnost a chovejme se tak, že i kdyby britské impérium a jeho společenství národů trvalo tisíc let, lidé budou stále říkat: Tohle byla jejich nejskvělejší chvíle!“

Velká trojka na konferenci v Jaltě. Winston Churchill, Franklin Roosevelt a Josif Stalin (zleva)

Francie a Velká Británie se před vypuknutím války snažily ubránit evropský mír za každou cenu. Ustupovaly tak Hitlerovi za cenu svobody ostatních států a těšily se slávě ve státech vlastních. Churchill, který opakovaně odsuzoval smířlivost politiků s třetí říší, byl považován za extremistu přejícího světu další válku. Život státníka se špatnou pověstí ale začal stoupat společně s hitlerovským Německem. Když nacistické tanky překročily hranice Beneluxu a Francie a s nimi zničily i veškeré mírové smlouvy, ukázalo se, že Churchill měl pravdu. Premiér Chamberlain podal demisi a král Jiří VI. pověřil Churchilla vedením vlády. Jeho nejskvělejší chvíle nastala.

Spolu se Stalinem a americkým prezidentem Franklinem Rooseveltem, kterého po jeho smrti vystřídal v čele státu Harry Truman, byl během skoro pětiletého konfliktu součástí takzvané Velké trojky. Tito tři mocní muži rozhodovali o vojenských strategiích, lidských osudech, a nakonec i o poválečném uspořádání Evropy. Právě v tomto bodě bylo mezi Churchillem a Stalinem značné napětí, Churchill je znám jako velký kritik komunismu a totalitního režimu v tehdejším Rusku. Zachránit evropský kontinent před Stalinovou hrůzovládou a následným komunistickým režimem, který na desítky let ovládl východní Evropu, ale nedokázal.

Po vítězství ve druhé světové válce přišel Churchill o ministerské křeslo a přešel do opozice. V březnu 1946 pronesl v americkém Fultonu svůj další slavný projev, kde poprvé použil pojem železná opona a v roce 1953 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Ve svém nezapomenutelném, osmdesát let starém projevu, měl pravdu. Winston Churchill dal Britům jejich nejskvělejší chvíli. Zachránil Evropu před nacistickou třetí říši.

Winston Spencer-Churchill se stal politikem po vzoru svého otce a jeho veřejný život je spojován s velkými pády a obrovskými vítězstvími. Před vypuknutím druhé světové války měl v politice pověst divokého a nezodpovědného extremisty. Stál za neúspěšnou bitvou první světové války, vystupoval proti nezávislosti Indie a abdikaci krále Eduarda VIII., také ale veřejně odsuzoval komunismus a fašismus a chtěl proti těmto totalitním režimům bojovat od samého začátku.

Foto: Moderní-Dějiny.cz