V životě každého z nás občas přijde moment, jehož překonání není vůbec lehké. Když se nám to ale povede, stanou se z nás silnější a často i lepší osobnosti. Seriál Dobrých zpráv „Cesta nahoru“ přináší hned několik příběhů lidí, kteří si prošli strastiplnou trasou a během svého života na ní museli překonat obrovské překážky. Jedním z nich je i fotbalista Gianluigi Buffon.
Každý, kdo má rád sport, zná jeho jméno. Ital Gianluigi Buffon je ikonou fotbalového světa a jedním z jeho nejlepších brankářů v historii. Soutěž Serii A vyhrál s Juventusem devětkrát, kromě toho je i mistrem světa z roku 2006 nebo držitelem Řádu za zásluhy Italské republiky. Ani jeho cesta na vrchol se ale neobešla bez problémů.
„Často jsem musel vyhledat lékařskou pomoc,“ překvapil většinu svých fanoušků Buffon, když se ve své knize Numero 1 vracel do let 2003 a 2004, kdy se trápil se svou psychikou.
„Ve svém životě jsem tehdy neměl motivaci ani inspiraci. Jen jsem trénoval, koukal na televizi a spal a takhle pořád dokola.“ Svůj syndrom vyhoření ale Buffon nakonec zvládnul překonat a dnes žije vyrovnaným životem. I ve 42 letech stále působí v brance Turína. I díky tomu, že tehdy vyhrál souboj s osobnostní krizí. Jak to ale dokázat? A proč se zrovna hvězda jako on trápila?
„Myslím, že když uvadne mozek, následuje pak celé tělo. Vše začíná v mysli,“ zní Buffonův výrok, který může být v současné době karantény velmi aktuální. Pro web The Players‘ Tribune toho ale řekl mnohem více. A prozradil i odpovědi na zmíněné otázky. „Jsou tisíce důvodů, proč být v depresi, i když je člověk bohatý a slavný. Nemůžete najít tu správnou ženu, nedokážete vyhrát Ligu mistrů, nenaplňujete svoje cíle,“ vyjmenovává legendární brankář příčiny deprese, kterou ovšem nejdříve zaměnil s únavou.
Stavy bez energie ale pokračovaly. „Tak mi v klubu udělali lékařské testy – nemocný jsem nebyl. Uvědomil jsem si, že je to asi něco jiného,“ vzpomíná Buffon. Jeho obavy se brzy potvrdily, když se objevily fyzické důsledky. „Nohy se mi hrozně klepaly tak moc, že když jsem jel autem na trénink, měl jsem problémy s řízením.“ Na tréninku byl pak vyčerpaný ještě dříve, než vůbec začal. „Letěl na mě míč, ale já padal ne kvůli tomu, abych ho chytil, ale protože jsem neměl žádnou sílu. Bylo to hrozné,“ dodává bývalý manžel Aleny Šeredové.
Antidepresiva od doktora tehdy odmítl. „Pokud vždy hledáte vnější řešení pro vnitřní problémy, nikdy nebudete schopní je opravdu vyřešit,“ uvědomuje si italský fotbalista. Nehledal alibi ani výmluvy a odhodlal se vyhledat pomoc odborníků. „I když jsem známá osoba, jsem normální člověk jako každý jiný. Tehdy jsem se cítil opravdu slabý a neuměl jsem si sám pomoct,“ říká Buffon a zdůrazňuje, jak je důležité ukázat i svou slabší stranu a nebát se otevřít. „Je pro mne lepší o tom volně mluvit, ať už s rodinou nebo kamarády.“ Psychologa navštěvoval déle než půl roku. Mluvilo se dokonce i o jeho závislosti na hazardních hrách.
„Bylo mi tehdy 25 let, ale nebyl jsem spokojen se svým životem ani s fotbalem,“ uvedl několikanásobný nejlepší brankář světa, který věděl, že potřebuje změnit směr a najít novou motivaci. „Problém byl ten, že jsem si kvůli fotbalu nemohl dovolit odjet na dva měsíce pryč, abych se dal dohromady.“ Myšlení mu nakonec změnila jedna zajímavá událost. „Šel jsem se ven projít a narazil na jednu galerii. Řekl jsem si, že tam zajdu a podívám se. Z dvou set obrazů tam byly tak dva, tři, které mě částečně zaujaly,“ usmívá se Buffon. Nejdéle se zastavil u téměř dětského obrazu Promenáda od Marca Chagalla. „Uvědomil jsem si, že potřebuji maličkosti, jednoduché věci. Být obyčejný jako ten obraz.“ Gigi přišel na to, jak mít radost ze života.
S depresemi nadále bojoval a postupně vyhrával. „V těžkých situacích člověk musí být především bojovníkem. Chce to také trpělivost. Není to zlo, které přes noc zmizí, stejně jako se neobjeví ze dne na den,“ radí ostatním bývalý spoluhráč Pavla Nedvěda. „A nebojte se ukázat, kdo doopravdy jste. Každý z vás má svou kreativní stránku a měl by najít cestu, jak ji vyjádřit. To musí být vaše motivace. Najít uspokojení. Něco, co vás bude hnát dopředu. Něco, na co budete pyšní.“ Dnes už jsou Buffonovy deprese pryč a příští sezona bude již jeho dvacátou v dresu slavného Juventusu.
„Vím, že pokaždé když si o problémech s někým promluvím, cítím podporu, přízeň, jako by ze mě spadlo závaží. Díky tomu jsem vše zvládl.“
„Teď se cítím daleko silnější. Některé nepříjemné situace se sice mohou vrátit zpět, ale nyní vím, jak tomu čelit beze strachu.“
„Nakonec věřím, že lidská mysl a vědomí jsou ty nejkrásnější a nejdůležitější věci, které člověk má.“
Autor: Dominik Dubovči
Pokud vás příběh zaujal, zkuste i ten o portorické tenistce Monice Puigové, který najdete ZDE.
Zdroje: theplayerstribune.com, isport.blesk.cz, sport.cz, fcjuventus.cz
Foto: wikioo.org, creativecommons.org
