Olympiáda v Pekingu nebyla pro české barvy tak úspěšná jako jiné zimní olympijské hry. Česká republika sice vyslala nejvíce sportovců v historii, ale ti dokázali získat jen dvě medaile. V hlavním městě Číny se ovšem zrodil jiný úspěch. Trojnásobná olympijská vítězka Martina Sáblíková dokázala získat další medaili na svých v řadě již čtvrtých hrách a stala se tak nejúspěšnější českou sportovkyní v zimních sportech v historii. Až doteď se o prvenství dělila s olympijskou vítězkou z Turína Kateřinou Neumannovou. Na letošních hrách získala již sedmou olympijskou medaili v kariéře.
Sáblíková se narodila 27. května 1987 v Novém Městě na Moravě. Sportu se věnovala už od útlého věku. Jejím prvním sportem byl basketbal, který hrála do svých jedenácti let. Poté se začala věnovat rychlobruslení. Mohl za to trenér Petr Novák, který Sáblíkovou přesvědčil. Novák v té době zakládal malý rychlobruslařský klub, který fungoval spíše jako sportovní kroužek a aktivita po škole. V zimě trénovali na zamrzlých rybnících a v létě brusle vystřídalo kolo. Když trenér malou rychlobruslařku viděl, tehdy ještě naivně prohlásil, že tato dívka jednou přinese domů zlatou olympijskou medaili. Díky tvrdé dřině a domácímu tréninku se Sáblíková rychle zlepšovala a byla dobrá natolik, že ve svých patnácti letech se poprvé objevila na mezinárodní scéně. Pět let na to prvně vyhrála závod Světového poháru, v italském Collalbu se stala mistryní Evropy ve víceboji a na světovém šampionátu na jednotlivých tratích v Salt Lake City ovládla oba nejdelší závody. Od té doby na dlouhých tratích dominovala.
Olympijský debut si nejlepší česká rychlobruslařka zajela na zimních olympijských hrách v Turíně 2006. Při své premiéře, tehdy jako osmnáctiletá, nesla při slavnostním zahájení českou vlajku. Tehdy to ještě nevyšlo, i když Sáblíková měla k medailím hodně blízko. V závodě na 3000 metrů obsadila sedmé místo a v závodě na 5000 metrů dokonce místo čtvrté. Po turínském úspěchu se dokonce začaly objevovat návrhy na postavení rychlobruslařské haly v Česku. K jejich realizaci ovšem nikdy nedošlo.
O čtyři roky později reprezentovala Sáblíková svou zemi na olympiádě ve Vancouveru, kam odjížděla jako největší česká naděje. I přes tento tlak hned první závod zvládla a na trati 3000 metrů, kde patřila k několika možným favoritkám, získala zlatou medaili. V závodě na 1500 metrů mezi adeptky na stupně vítězů rozhodně nepatřila. I když krátké tratě nemá ráda, tak si zvládla dojet pro třetí místo. Na poslední trati 5000 metrů, na které byla Sáblíková několik let suverénní, byla nejočekávanější favoritkou. Situaci ale rychlými časy zkomplikovaly kanadská a německá soupeřka. Česká závodnice nastoupila až v poslední jízdě. Věděla, že aby mohla atakovat čas svých soupeřek, musí zajet skvěle.
Ve velmi napínavé jízdě dokázala ze sebe vydat maximum a vyhrát. „Musela jsem hodně dřít, abych překonala čas soupeřek. Jela jsem na krev a kdybych musela pokračovat ještě sto metrů, tak bych to už nedojela. Jsem velmi ráda, že to nakonec dopadlo a první místo se povedlo,“ líčila rychlobruslařka po zisku své třetí medaile. Se ziskem dvou zlatých a jedné bronzové medaile se stala nejúspěšnější českou sportovkyní olympiády. Po Vancouveru se zařadila mezi nejlepší domácí sportovkyně zimních olympijských her a Jacques Rogge, předseda Mezinárodního olympijského výboru, ji označil „královnou rychlobruslení s elegantním stylem“.
V únoru 2014 startovala na své třetí olympiádě v Soči. V závodu na 3000 metrů ji dokázala překovat pouze její dlouholetá sokyně Ireen Wüstová, a tak skončila druhá. Kvůli zdravotním obavám do závodu na 1500 metrů vůbec nenastoupila a raději si pošetřila síly. Odpočinek se ukázal jako velmi dobrý taktický tah. V závodě na 5000 metrů Sáblíková prodala vše, co si nastřádala. Předvedla strojové tempo. Nenašla přemožitelku a zlato z minulých her obhájila. „Už když jsem dnes odcházela z pokoje, tak jsem slíbila stříbrné medaili, kterou jsem tady získala na trojku, že jí přivezu sestřičku,“ vykládala Sáblíková po triumfu. Po prvenství Evy Samkové vybojovala pro Českou republiku druhou zlatou medaili.
Před hrami v Pchjongčchangu měla kvůli problémům se zády dlouhou tréninkovou pauzu. V roce 2016 dokonce uvažovala, že by kvůli zdravotním potížím ukončila svoji rychlobruslařskou kariéru právě po těchto hrách. V létě 2017 ale prohlásila, že bude pokračovat i v další sezóně, protože má stále chuť závodit. V úvodním olympijském startu na 3000 metrů skončila o půl sekundy za medailovou pozicí na čtvrtém místě. Rychlejší byla trojice Nizozemek. Po závodu byla hodně zklamaná, protože podle jejích slov šlo o jednu z jejích nejlepších jízd: „Radši nemluvit, je to obrovské zklamání. Myslím, že si trošku pobrečím,“ uvedla svěřenkyně trenéra Petra Nováka. Na trati 1500 metrů sice mohla závodit, ale udělala to stejně jako před čtyřmi lety a raději šetřila síly. Její soustředění se opět upínalo na 5000 metrovou distanci. Startovala v poslední rozjížďce. Ještě v polovině trati útočila na prvenství a měla rychlejší čas. Druhá polovina však tak dobrá nebyla a Sáblíková nakonec zaostala o 1,62 sekundy za vítězkou. Bylo z toho druhé místo a šestý olympijský kov. „Stříbro je pro mě jako vítězství. Vím, že si spousta lidí říká, že to není zlatý hattrick. Ale po tom, co jsem v této sezóně nemohla ujet více než tři kola, to bylo dnes neuvěřitelné,“ dodala rychlobruslařka po závodě.
Zimní olympijské hry v Pekingu 2022 byly pro Sáblíkovou dalším stupínkem v její kariéře. Příprava ovšem byla jako z hororu. Během kvalifikace do Pekingu ji trápily záhadné zdravotní problémy a v průběhu lednové přípravy si pak pořezala při tréninku nohu bruslí. Olympiáda začala tratí na 3000 metrů. Tam to ještě nevyšlo a česká rychlobruslařka obsadila nepopulární čtvrtou pozici. Od bronzu ji dělilo 1,7 sekundy. „Když jsem dojela, tak jsem byla spokojená, že budu nejhůře pátá. Samozřejmě jsem věděla, jaká jména startují po mně a jak letos jezdily. Ale když tam člověk sedí, tak doufá, že by to na medaili mohlo vyjít. Člověk nikdy neví, co se stane,“ řekla Sáblíková. Potom přišel závod na 5000 metrů. Sáblíkové nejoblíbenější disciplína. Závod se nejlépe nevyvíjel už od rozlosování, kdy los zařadil českou svěřenkyni do třetí rozjížďky před koncem. Její soupeřkou na trati byla Japonka, která ale nemá takové kvality, a tudíž ji česká reprezentantka brzy předjela. V sólové jízdě se tak neměla s kým vyvážet a musela si jet vlastní tempo. Po projetí cílem ale na znamení spokojenosti zaťala pěst a čekala, jak si povedou zbývající čtyři závodnice.
Průběžně z toho bylo první místo. To ale dlouho nevydrželo, neboť v předposlední rozjížďce se před Sáblíkovou dostala Kanaďanka. Češka tak musela v nervech sledovat poslední jízdu. V té obhájila své kvality nizozemská závodnice a vyhrála, ovšem nikdo jiný se před Českou reprezentantku nedostal, a tak z toho byla bronzová medaile. Svěřenkyně Petra Nováka se tak na nejdelší ženské trati dostala na stupně vítězů na čtvrtých olympijských hrách za sebou. „Pořád tomu nemohu uvěřit. Bylo to hrozně napínavé a byly to nervy až do konce. Tahle medaile pro mě znamená hrozně moc. Po téhle sezóně plné problémů si myslím, že mi to ještě chvíli nebude docházet, že se to povedlo. Dnešek byl pro mě hodně náročný a musím poděkovat všem, co mi dodali sílu,“ řekla spokojená Sáblíková.
České svěřenkyni se povedlo něco, co zatím nikomu jinému. Získala sedm olympijských medailí na čtyřech po sobě jdoucích hrách a stala se nejúspěšnější českou olympioničkou. Na svém kontě má tři zlaté, dvě stříbrné a dvě bronzové medaile. Před odletem do Pekingu nevyloučila, že se může jednat o její poslední olympijské hry. Jak dlouho bude ještě závodit ví nejspíš jenom ona sama. Ovšem už teď se zapsala do sportovní historie a dokázala, že i v tak relativně malém státě bez rychlobruslařské dráhy může vyrůst hvězda.
Autor: Adam Kučatý
Pokud vás dojímají příběhy českých sportovců, nenechte si ujít ani film o Emilu Zátopkovi. Ten už za tři týdny zabojuje v Los Angeles o prestižní cenu Oskar.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroj: martina-sablikova.com, idnes.cz, rozhlas.cz, olympijskytym.cz, wikipedia.org, irozhlas.cz, isport.blesk.cz, osobnosti.cz, sport.cz, seznamzpravy.cz, ceskatelevize.cz
Foto: reuters/foto, idnes/foto, wikipedia/foto, ceskyolympijskyvybor/foto, ČOV/Pavel Lebeda
