To, že si s nikým letos nebudu dávat dárky má několik důvodů. Nezvládám časový ani finanční aspekt věci a stejně se poslední roky jen vzájemně ptáme, co kdo chce a to si následně dáváme, takže kdyby si v závěru každej koupil něco sám, vyšlo by to nastejno. Takže jsem navrhla: kupte si něco hezkýho a sejdeme se u stromečku.
A má to i další důvody. Zdá se mi, že podstata veškerých svátků je skoro pryč. Vánoce, Velikonoce… hlavní je se přejíst a opít. Pokaždé, když slyším někoho popisovat, co se dělá na Velikonoce, jde o to jít od domu k domu a dát si s každým panáka. Vánoce jsou zase o jídle a kupování věcí, který často ani nepotřebujeme. Možná, že za panákováním od domu k domu se schovává sousedská soudržnost. Možná, že za dárky se skrývá touha potěšit bližní. Ale už jen to, že to nikdo nikdy nezmiňuje, že se mluví o jen o konzumních věcech… to asi něco vypovídá, nebo ne?
Já si letos přeju tohle:
Nezadlužujte se kvůli Vánocům. Spíš, než dávat víc peněz, než kolik vyděláváte, dejte víc lásky, než kolik přijímáte. Peníze se vám nevrátí, láska jo. Fakt.
Nerozčilujte se kvůli úklidu a prkotinám. Pokud na úklidu trváte, vemte mopy, košťata, pusťte si svou oblíbenou hudbu, ať už Wham! nebo Franka Sinatru, tančete, zpívejte a udělejte z celýho procesu slavnost, přece jen, jsou svátky a má se slavit.
Odpouštějte starý křivdy a hlavně, mluvte spolu. Neznám nic smutnějšího, než když spolu dva lidí nemluví kvůli události, kterou si sami v hlavě nějak interpretují, a přitom pravda často leží někde úplně jinde. Kdy jindy odpouštět než právě teď. V době zázraků a v čase oslav toho, kdož byl ztělesněním právě té pravdy a dobra.
Buďte hodní k lidem okolo a nikoho nesuďte. Každý člověk má svůj příběh, každý si s sebou něco nese. Ne nadarmo se říká, že ti, kdož kolem sebe nejvíc kopou potřebují nejvíc lásky.
Buďte šťastní. To je víc, než všechny bramborový saláty světy na vyleštěných mísách.
Autor: Barbora Černošková
